O statečné ještěrce

Včera večer jsem, poněkud zamyšlen, seděl u počítače, když tu jsem z vedlejšího pokoje a přes zavřené dveře zaslechl děsivý sykot. Co to sakra je? pomyslel jsem si, zvedl se a šel se podívat.

Ten sykot se ozýval zpod stolku a byl to opravdu příšerný zvuk. Byl to ten druh zvuku, který ve vás vyvolá záchvat atavistického strachu, zvuk, který říká "Ješšště krok a zemřeššš!" Utekl mi snad nějaký had? Nějaký nebezpečný had? To snad ne?! Vždyť ti jsou zamčení! Pod stůl koukaly naše dvě kočky a neodvažovaly se přiblížit. Rozsvítil jsem a podíval se, co že si to drží dvě mladé, dobře vyvinuté dospělé kočky od těla:

Gekončice-náhled

Ano, je to gekončík noční (Eublepharis macularius). Cca 23 centimetrová samička. Zvířátko, které vám klidně posedí na dlani. Mám ji, spolu s další samičkou, už osm let a obě se těší dobrému zdraví, kromě faktu, že ta uteklá samička má ulomenou levou přední nohu (stalo se jí to asi před dvěma lety a jak se jí to povedlo, fakt netuším). Ještě nikdy mi neutekly, ale včera jsem v roztržitosti nedovřel dvířka terária a gekončice se rozhodla vydat na menší výlet (druhá neutekla).

Když jsme si pořídili kočky, nakázal jsem si dávat právě na terárium s gekončicemi obzvláštní pozor, protože jsem předpokládal, že kočka by s tak něžnou, neopancéřovanou a křehkou ještěrkou udělala krátký proces. No, a vida: Neuhlídal jsem to, ale k masakru nedošlo. Zvířata člověka nakonec vždy něčím překvapí…

Advertisements

1 komentář

Filed under Zvířata

One response to “O statečné ještěrce

  1. SV

    8 – ) no totok!