Mikroskopičtí bohové (recenze)

O náladách se říkává, že jsou nakažlivé, že se přenášejí. Jenže – co když toto úsloví platí doslovněji, než jsme kdy tušili? Americký biolog Jason Kowalski totiž tvrdí, že náš emocionální život je determinován způsobem, na který jsme dosud ani nepomysleli, a ve své knize Microscopic Gods přichází s hypotézou vpravdě revoluční!


…pokračování naleznete v knize Bizarní atraktor anebo O zvláštních knihách, kterou vydalo nakladatelství Vodnář v roce 2011.


Advertisements

komentářů 18

Filed under Povídky a příběhy

18 responses to “Mikroskopičtí bohové (recenze)

  1. descartes

    virynaznacuje kowalski aj o ktore kmene by sa mohlo jednat? Ak ma pravdu, tak by to mali byt relativne bezne typy nie?

  2. Hmmm. Že bych nějaké vymyslel? Nějaké návrhy? Jinak upozorňuji na rubriku, v níž byl tento článek publikován 😉

  3. descartes

    🙂 pri tom arkhame ma na moment trklo, ale inac som zozral cele aj s navijakom.

  4. To mě, coby milovníka mystifikací, samozřejmě velice těší! 🙂

  5. Attila

    heh ja som takisto všetko zožral… až kým som nezačal hľadať cez google, čo to je za inštitúciu to Miskatonic University Press, že to tomu pánovi Kowalskemu vydali 😀

  6. Kdybyste bývali byli četli Lovecrafta, tak byste mi na to neskočili. Je třeba doplnit si kulturní mezery, pánové 🙂

  7. A. S. Pergill

    Mimochodem,Ta idea zase tak úplně hloupá není, byť je dotažena ad absurdum. Že infekční činitelé dokáží měnit chování infikovaného organismu, a to někdy i velice komplexním a bizarním způsobem (včetně savců), to je známo.Je docela možné, že tvůj článek bude časem citován coby predikce na úrovni románů J. Verna.

  8. Vlastně jsem se nechal inspirovat tím Ewaldem (ten je skutečný a má fakt zajímavé myšlenky).

  9. Attila

    Pergill: možné to je, ale skôr zriedkavo. drvivá väčšina tých zmien je jednoduchšie vysvetlitelná aj inými vplyvmi, kt. boli opakovane dokázané.. ani prípadné infekčné činitele by neboli jediným vysvetlením. ked objavili helicobacter, vychádzali palcové titulky "koniec psychosomatickej medicíny". až pokial sa nezistilo, že je veľa ľudí, kt. majú vredy a nemajú helicobacter… "menit chování infikovaného organizmu bizarním spusobem" – spomenul som si na starý dobrý resident evil s infikovanými zombíkmi 😀

  10. A. S. Pergill

    U toho Helicobacteraje to trochu složitější: Ta potvora se hledá tak blbě, že je zcela jistě docela vysoké procento falešně negativních nálezů. Z epidemiologických spouvislostí je téměř jisté, že může být občas i ve slinách (takže se přenese líbáním, kousáním z jednoho krajíce, lízáním jedné zmrzliny apod.), ale nikomu se ji nepodařilo z tohoto materiálu vykultivovat (svého času jsem o tom vícero věcí pořečetl). I kultivace ze žaludku je dost neúspěšná (stanovuje se to histologicky z biopsií a pravděpodobnost, že se člověk při odběru netrefí na správné místo je sakra vysoká, to se týká i jiné patologie, včetně nádorů).Jinak to, že určitý druh červa přiměje mravence aby vylezl na stéblo trávy a tam čekal, dokud ho nespase kráva (další hostitel v řadě) je snad dost bizarní, ne? A takových roztomilosti vylézá na světlo denní stále víc. Já vždycky říkám, že si měli autoři Vetřelce přečíst nějakou slušnou parazitologii. Nakonec možná dojde i na tu lásku (jak jinak by se šířily sexuálně přenosné breberuše?) a jiné "vyšší" myšlenkové pochody. Je, pochopitelně, naprostý nesmysl "všeho nechat" a "za vším hledat parazita", na druhou stranu je asi stejný nesmysl nepřipustit možnost jeho existence i tam, kde bychom to dříve nečekali.

  11. Attila

    Pergill: ja odbornik na vredy nie som, a co experimentalne vyvolane cisto "stress-induced" vredy na potkanoch? k tej laske – ta by myslim si praveze zabranila sireniu tej havede (citova vazba tych dvoch nestastnikov – nizsia promiskuita) "vyssie myslienkove pochody" do toho nutne zapajat nereba. priklad: existuje cerv, kt ludi nuti, aby si postihnute miesta macali vo vode (na cosi to ten parazit potrebuje, zabudol som na co). neposobi priamo na "vyssie mysl. pochody". jednoducho sposobi pocit palenia kt. sa zmierni, ked sa prislusna cast tela namoci do vody (zas len adaptacia: cervy, kt. vylucia latku, kt. vyvolava spominane palenie, maju vyssiu sancu prezit). take vysvetlenie sa mi zda o dost jednoduchsie nez nejake bizarnosti o parazitoch, kt. posobia priamo na vyssie psych. procesy…

  12. Těší mě, že je ta moje fikce tak inspirativní 😉

  13. A. S. Pergill

    Stress induced lézemají bez přítomnosti Helicobactera vyšší pravděpodobnost zhojení per primam, s ním se objebuje opakované hojení a rozpad tkáně = vřed. Jednoduchými počitky ovlivněné chování (ten zmíněný červ, svědění u svrabu vede ke škrábání a roznášení šupinek kůže s parazitem, svědění kolem konečníku dostane vajíčka roupa na prsty atd.) je známo dlouho. Ale např. existuje studie, že lidé nakažení toxoplasmou mají vyšší tendenci k rizikovému chování (=stávají se častěji obětí dopravních nehod apod.). Tady už parazit musí vrtat buď do nálady, nebo odhadu vzdálenosti a času apod.

  14. Kojote…Kojote, kojote… asi už sem tvoje články četl příliš dlouho, ale po přečtení prvního odstavce sem si byl ochoten vsadit, že je to další z tvých mystifikací 🙂

  15. Však já to taky píšu tak, aby to bylo odhalitelné. Toto je taková ta literární forma mystifikace, jejímž cílem je hra a ne skutečné zmatení či zmanipulování čtenáře.

  16. Attila

    k toxoplazme: myslim že tam parazit vŕta skôr do serotonínu. ten má vzťah k rizikovému správaniu.

  17. Attila

    tak som sa sekol, su to dopamin a testosteron: http://schizophreniabulletin.oxfordjournals.org… mozno ale nemaju na mysli rizikove spravanie. v abstrakte nepisu konkretne, o ake zmeny spravania sa jedna, nespominaju tam rizikove.. to by potom bol na 90% serotonin

  18. watsi

    ..a všem různým nitrobuněčným "parazitům" otevírají dveře chlamydie..