Diane Vera: Náš polyteismus
Církev Azazelova uctívá jako primární božstvo Satana/Azazela. Sekundárně také uctíváme soubor pěti božstev, jež nazýváme povstávajícími bohy moderního Západu, jimiž jsou Lilith, Prométheus, Ištar, Pan a Sofiin Lucifer. Věříme však také v pravděpodobnost existence mnoha dalších božstev. Někteří z našich členů uctívají některá z těchto dalších božstev nebo démonů společně s Azazelem a povstávajícími bohy, Církev Azazelova jako celek však nikoli. Naším prvořadým spojencem je v každém případě Satan/Azazel.
Naše teologie je bližší „tvrdému polyteismu“ mnoha pohanských rekonstrukcionistů, spíše než monistickému a panteistickému polyteismu, jenž je běžný mezi okultisty. Nejsme však stoprocentní „tvrdí polyteisté“. Pravou podstatu bohů (například otázku, nakolik zřetelně se od sebe odlišují) pokládáme za nepoznatelnou. Jakkoli je však naše paradigma blízké „tvrdému polyteismu“, mohou individuální členové, inklinují-li k tomu, interpretovat bohy i panteistickým způsobem, pokud jim takové pojetí nebrání účastnit se rituálů, jež nejsou založeny na kosmicko-panteistických východiscích. Naším cílem je, aby rituály dávaly smysl jak v tvrdě polyteistickém, tak i v panteistickém kontextu (narozdíl od rituálů, například wiccanských, jež dávají smysl pouze v kontextu panteistickém). Také je třeba říci, že je mnohem snazší pantheisticky interpretovat rituály založené na polyteismu, než obráceně. Naše rituály ale obsahují i panteistické koncepty, jež mohou být upraveny pro tvrdě polyteistický pohled, jako je například idea, že se bohové manifestují jak uvnitř nás, tak vně.
Tvrdě polyteistické předpoklady, na kterých je založeno naše paradigma, zahrnují následující:
· Považujeme bohy za navzájem odlišné entity, nikoli za různé aspekty Jednoho. Možná, na nějaké nejvyšší úrovni, různými aspekty Jednoho jsou, ale pouze v tom smyslu, nakolik i my lidé jsme takovými aspekty. Pro všechny praktické účely se od sebe lidé navzájem liší – a stejně tak i bohové.
· Bohové, kteří se zajímají o lidské záležitosti, nemají být pokládáni za univerzální. Mnozí z nich vytvořili symbiotické vztahy s konkrétními lidmi nebo skupinami lidí. Proto je jen málokdy vhodné v případě nepříbuzných kultur srovnávat bohy různých panteonů. Tak my například nesrovnáváme automaticky Satana/Azazela se všemi „temnými bohy“ starodávných náboženství. Neodmítáme úplně představu, že některý konkrétní bůh jedné kultury může být stejnou entitou jako bůh kultury jiné, ale jsme přesvědčeni, že je v tomto směru třeba velké opatrnosti.
· Individuální bohové mají mnohostranné osobnosti a nejsou pouhými jednorozměrnými „archetypy“, „principy“ či platónskými idejemi. Ačkoli se bohové mohou ve vztahu k člověku určitým způsobem specializovat, nejsou pouhými personifikacemi věcí, na něž se specializují. Nejsou ani pouhými personifikacemi jakýchkoli kosmických „principů“ či „podstat“ skrytých za jejich zaměřením a nejsou na své specializace omezeni. Individuální bohové (jako je například Satan/Azazel) mohou mít více jmen. Různá jména téhož boha mohou být chápána jako rozdílné aspekty tohoto konkrétního boha.
· Někteří bohové se nemají navzájem v lásce a někdy spolu i bojují. Idea mezibožského konfliktu bývá odmítána panteistickými „měkkými“ polyteisty, například většinou wiccanů, je však zcela běžná v mnoha starověkých polyteistických náboženstvích a jejich mytologiích. Doslovná interpretace těchto mýtů o vzájemném nepřátelství bohů se může jevit jako antropomorfní, nevidíme však sebemenší důvod proč zamítnout představu, že někteří bohové či duchovní síly mohou být v nějakém smyslu nepřátelské vůči jiným bohům či duchovním silám.
Nepřátelství mezi Satanem/Azazelem a patriarchálním křesťanským bohem není věčnou kosmickou válkou mezi vesmírnými silami či principy, ale pouze sporem mezi dvěma z mnoha bohů – byť se tito dva jeví být v současné době jako jedni z nejmocnějších bohů zajímajících se o lidské záležitosti. Ani Satan/Azazel, ani patriarchální bůh křesťanů tudíž není všemohoucím kosmickým Bohem. Je velmi nepravděpodobné, že by se kosmický Bůh, pokud vůbec nějaký je, o lidské záležitosti zajímal. Proto nelze pokládat za kosmického Boha žádného z bohů zainteresovaných v lidských záležitostech.
Nevěříme, že Satan/Azazel je „žárlivý Bůh“. Jednotliví členové Církve Azazelovy mohou vedle našeho oficiálního pantheonu dle své vůle uctívat i jiné bohy či démony a mohou mít dokonce jako hlavní božstvo i jiného boha než Satana/Azazela, nás pouze zajímá, zda jsou ochotni respektovat Satana/Azazela jako primární ohnisko naší církve. Proto také kongregace Církve Azazelovy mohou příležitostně provést i rituál vzývající odlišné bohy či démony.