Ateismus jako cesta k bezprostřední numinózní zkušenosti

Mohlo by se zdát, že ateismus, zvláště pak ten, jejž jeho odpůrci označují jako "militantní", je založen především na kritice a odmítání náboženství. V následující úvaze hodlám ukázat, že tomu tak v žádném případě není a že ateismus lze chápat jako tu nejbezprostřednější cestu k setkání s posvátnem.

Martin Luther v 16. století (v rámci křesťanství ovšem – některé jiné duchovní směry Luthera v tomto směru o mnoho staletí předběhly) v plné síle zrealizoval to, oč se jeho myšlenkoví předchůdci snažili, totiž – alespoň v teoretické rovině – bezprostřední vztah člověka s Bohem. Role kněze jako prostředníka v zemích, kde zvítězil protestantismus, oficiálně skončila a lze říci, že, co se duchovních dějin lidstva týče, představoval v té době protestantismus důležitý impuls, bez něhož by naše současná civilizace v té podobě, v jaké ji známe, nejspíš nevznikla. Jenže byl vztah protestanta s posvátnem opravdu bezprostřední? Nebyl, protože, hovoříme-li o vztahu k posvátným věcem života, pak bychom si měli uvědomit, že je to sám Bůh, či spíše náš koncept Boha (v jakémkoli pojetí), kdo je oním dosud přetrvávajícím prostředníkem, jehož je radno se zbavit tak, jako jsme se již dříve v mnoha spirituálních tradicích zbavili prostřednické role zastávané knězem. Je zřejmé, že pro mnoho lidí je Bůh nezbytným předpokladem zkušenosti posvátného, ale musíme si uvědomit, že je současně překážkou, jež brání skutečné bezprostřednosti numinózního zážitku.
Není to náboženství, nýbrž právě ateismus (může to platit i o některých náboženstvím nedeformovaných forem buddhismu a o filosofickém taosimu), co nabízí živý, bezprostřední, osobní a niterný vztah člověka a posvátna. A zkušenosti mnoha ateistů toto tvrzení jednoznačně potvrzují.
Samozřejmě že zdaleka ne každý je takové numinózní zkušenosti schopen (dokonce ani každý ateista ne), ale ten, kdo toho schopen je, může říci spolu s Darwinem: "Shledávám určitou velkolepost v tomto pohledu na život, jehož černé schopnosti byly původně vdechnuty do několika málo forem či dokonce do jediné formy, a v tom, že se za oběhu naší planety v souladu s neměnným gravitačním zákonem z tak prostých počátků vyvíjely a stále ještě vyvíjejí nekonečné, nesmírně obdivuhodné a překrásné formy života." či spolu s ateistou Einsteinem: "Nikdy jsem přírodě nepřisuzoval žádný účel nebo cíl, nic, co by se dalo chápat jako antropomorfické. Já v přírodě vidím jakési velkolepé uspořádání, které jsme zatím pochopili jen velmi nedokonale a které musí každou myslící bytost naplňovat pokorou."
Advertisements

Komentáře: 31

Filed under Úvahy z pozice ateismu

31 responses to “Ateismus jako cesta k bezprostřední numinózní zkušenosti

  1. Zajímavé. Jen bych doplnil, že "bohem" plno lidí nazývá právě to, co pocítili při tom zážitku, a rozlišoval bych dva typy boha: Toho, který (v lidské mysli) mystice předchází a toho, který z mystiky povstává. Ten první je pro mně osobně skutečně překážkou mystiky a spirituality.K Einsteinovi:Já si pořád nemyslím, že byl Einstein ateista. On nebyl ateista. Byl pantheista a v přírodě viděl "božský" řád, což sám vyjádřil: "Pravděpodobnost, že vesmír vznikl náhodou, je asi taková, jako že se Ottův naučný slovník vysázel a vytiskl náhodou při výbuchu v tiskárně." Rozhodně nevěřil v osobního boha, podobně jako Darwin (v pozdějším věku). Jeho pohled na svět a vesmír je mi velmi blízký.

  2. Diskuse k Einsteinovu údajnému teismu je už značně vyčpělá, zvlášť po objevu jeho dopisu židovskému filosofu Ericu Gutkindovi z 3. ledna 1954, který byl v roce 2008 vydražen za 404 000 liber. Einstein píše:"The word god is for me nothing more than the expression and product of human weaknesses, the Bible a collection of honourable, but still primitive legends which are nevertheless pretty childish. No interpretation no matter how subtle can (for me) change this."A dále:"For me the Jewish religion like all others is an incarnation of the most childish superstitions. And the Jewish people to whom I gladly belong and with whose mentality I have a deep affinity have no different quality for me than all other people. As far as my experience goes, they are no better than other human groups, although they are protected from the worst cancers by a lack of power. Otherwise I cannot see anything ‚chosen‘ about them."Viz třeba The Guardian:http://www.guardian.co.uk…eligionNavíc nám může být úplně jedno, co říkal nějaký fyzik s přílišnou oblibou v poetických metaforách. Ateismus se, podobně jako věda, neodvolává k autoritám, ale používá racionální argumentaci a doklady v empirické evidenci. Snaha označovat řád ve vesmíru termínem "Bůh" je asi stejně oprávněná jako říkat těm nosatým chudozubým savcům živícím se mravenci "lvi". Když to pořádně vysvětlíme, ostatní nám budou rozumět, ale stejně budeme vypadat jako diletantští zmatkaři. Navíc si většina lidí představuje boha zcela jinak než neosobní řád přírody; neznám nikoho, kdo by se modlil ke gravitačnímu zákonu či prosil druhý termodynamický o milost.

  3. A mimochodem: skutečně naznačujete, že Einstein mluvil o Ottově slovníku naučném? Odkud tuto informaci čerpáte? Jedná se o citát nebo jen o volnou variaci na téma "co by asi řekl Einstein, kdyby si myslel to, co já"?

  4. K tomu slovníku – myslím, že apokryfní Einsteinovy výroky by vydaly na tlustou knihu 😉 Ten se slovníkem pokládám za jeden z nich…Co se pojmů a metafor týče – ono těžko soudit. Každý má nějaké oblíbené, je to asi i kulturní záležitost. Podle mě je důležité, aby bylo zřejmé, co je tou či onou metaforou sdělováno. "Bůh" jako metafora opravdu má tu nepříjemnou vlastnost, že po vytržení z kontextu vyznívá jinak, než jak bylo zamýšleno…

  5. Machi

    Allegor:Skutečně nevidím důvod spojovat spirituální zážitky s bohem. Pak právě lidé nejsou schopni rozlišit spiritualitu a boha a myslí si, že rovno jsou.F. Tvrdý:Máte pravdu, že se člověk nestává ateistou kvůli autoritám a to je jen dobře. Většinou stačí uvažovat o tom, co mu v kostele říkají (ano za mlada jsem byl pravidelným návštěvníkem kostela). Přesto člověka vždy potěší, že není sám a že mnoho velmi moudrých lidí bylo nebo jsou ateisty.S těmi zákony to zní zajímavě, dobrý nápad na nějakou recesi.

  6. Z toho Einsteinova dopisu vyplývá, že nevěřil v žádného osobního boha. Neexistují však jen dvě polohy: Osobní bůh x ateismus. Problém častého evropského uvažování o spiritualitě spočívá v tom, že slovo "bůh" je automaticky interpretováno jako "Bůh", tzn. křesťanský/židovský/muslimský.Pokud jde o ateismus jako výsledek racionální úvahy, tak je jím stejně, jako kterákoliv jiná víra, tzn. vůbec. Byl-by jím totiž, znamenalo by to zase jen víru v to, že bylo již dosaženo definitivního poznání, což je zase víra a to ta asi nejhloupější, o jaké jsem kdy slyšel, společně s vírou ve světové židozednářské spiknutí a Aštara Šerana.

  7. Machi

    Allegore, vůbec jsem neporozuměl, co jste chtěl napsat. Zase srovnáváte víru a ateismus? O tom snad tady už řeč byla. Definitivní poznání je z principu nemožné a co je lepší, nepotřebné. Mimo jiné definitivnímu poznání brání omezení rychlosti přenosu informací (rychlost světla). Ateismus o kterém většinou mluvíme, je zpravidla ten, který bere existenci boha jako velmi, velmi malou. Díky tomu je jeho vliv na život zanedbatelný a není třeba ho brát v potaz. Spiritualita je projevem činnosti mozku, nic víc a nic míň. Pokud to někoho uráží, neznamená to, že to není pravda.

  8. Dobře, Einstein věřil, že v přírodě existuje řád a jeho vidění světa lze označit i za pantheistické v nějakém filosofickém (spíše než mystickém) smyslu. Nic to ale nemění na vyznění tohoto článku.

  9. Kojote, však já proti článku nic zásadního nenamítám:)A z jiného soudku: Největší fyzik současnosti:http://www.novinky.cz…awking.htmlRád bych věděl, jak to řekl doopravdy a jak to ten bulvár zase překroutil:)

  10. Irw

    Ona by pánům vědátorům neuškodila drobná exkurze do teologie či alespoň filosofie či psychologie. Pak by neplácali nesmysly, které jsou tradičním jádrem jejich argumentace. Nevím o jediném vědci(přírodovědci), který by ve svých argumentacích používal např. teologické pojmy, teologické teorie atp. a nějak seriózně je vyvracel(společenskovědní ateisté nejsou o moc lepší). Většinou setrvávají na úrovni lidové zbožnosti a bojují s neexistujícími problémy. Ono z pohledu přírodovědy totiž Boha vyvracet nelze, což by páni vědci věděli, kdyby si přečetli aspoň ten pitomý katechismus.

  11. Machi

    Irw:Pokud kolem neexistujícího jevu vymyslím celou vědu, nebude to na mít na jeho neexistenci žádný vliv.

  12. @ Irw: A jakou teologii máš konkrétně na mysli? Katolickou? Luteránskou? Kalvínskou? Protestantskou liberální? Některou z islámských sunnitských? Nebo snad šíitskou? Možná hovoříš o višnuistické (která škola?) nebo snad šivaistické (která škola?). Či snad buddhistické – théraváda, mahájána či snad vadžrajána? Nebo by se snad měli zabývat džinistickou theologií? Párskou? Baháistickou? Sikhskou? Jezídskou? …Díky za odpověď.

  13. Darwinuv úžas nad velkolepostí života ,a Einsteinuv pocit pokory před týmž jsou skutečně blízké náboženskému prožitku posvátna.Tady chybí snad už jediné a to slovíčko "díky",ačkoli ,kdoví jestli si to někde uvnitř sebe nevyslovili.Jo a mimochodem ,mě připadá modlitba ke gravitačnímu zákonu naprosto smysluplná. :-))

  14. @IrwKaždý argument se stane srozumitelnějším, je-li doprovázen příkladem. Můžete prosím uvést jeden příklad nesmyslu plácaného pány vědátořy a jsoucího důsledkem nepoužití teologických pojmů? Ideálně včetně vysvětlení oněch pojmů.

  15. Attila

    Irw: pánům vědátorům by neuškodila drobná exkurze do teologie či alespoň filosofie či PSYCHOLOGIE" keby si pán vedátor urobil exkurz do psychológie, myslím že by ho zaujal skôr mainstream, čiže kognitívne-behaviorálne smery, neuropsychológia alebo evolučná psychológia. duchariny ako Frankl, Jung humanistické smery , transpersonálna psychológia ber skôr ako okrajové záležitosti. keď sme pritom, stúpencom posledne menovaných smerov by nezaškodil exkurz do takej neurovedy. potom by možno nevysvetlovali napr. svedomie ako hlas nejakej transcendencie a neviem ešte akými vágnymi pojmamy.

  16. Miky, nejen, že je to blízké, je to totožné, ba možná, jak naznačuje můj článek, ještě bezprostřednější a silnější. Lidi se velice mýlí, když si myslí, že ateisté tyto prožitky nemají nebo neuznávají. Proto jsem tento text napsal. Ateista prostě jen nepotřebuje k tomu, aby takové věci prožíval, žádnou koncepci nadpřirozena, to je celé.

  17. Allegor

    Co je nadpřirozené? Byl by Pán Vesmíru sídlící kdesi v jeho hlubinách nadpřirozený? Jak je na tom krásná mlhovina nazývaná "Hand of god"? Skutečný rozdíl mezi imanentním a transcententním můžeme hledat jen v dosažitelnosti a ve věčnosti idey. Ani o jednom v případě vesmíru nevíme nic.

  18. Allegor

    http://www.novinky.cz…trasla.htmlA pak, že jsou to tmáři:)))

  19. Irw

    Machi: jenže problém je ten, že Bůh existující jev je. Jedna věc je religiozita a iracionalita, které jsou člověku bytostně vlastní(a s jeho vývojem se neredukují, naopak) a které na Boha poukazují(ač ne všechny). Přičemž jde o jevy, které jsou nevědomé, člověku vrozené, vědomím, raciem či vlastními tužbami nevyvolatelné a neovlivnitelné(člověk utíkající Bohu je klasickým tématem, viz biblická kniha Jonáš).Život s Bohem je racionální. Náboženský člověk jím odpovídá na svoji niterní potřebu po Bohu. Fakticky nic jiného, než tužbu a její uspokojení nepotřebujeme. Racionální život neexistuje. Existuje pouze měšťácký nudný neuspokojující život, který je mnoha lidmi považován za objektivní. Pokud to, za co život stojí, vidím v Bohu, neexistuje důvod, proč za ním nejít.Toliko psychologicko-religionistické konstanty.Další věc je Bůh ve filosofii. Kdybychom odebrali pojem Boha, moc by toho z filosofie nezbylo(na porážku: Platon, Aristoteles, Augustinus, Tomáš, z novějších exkluzivnějších např. Kierkegaard…). Vtipné je, že filosofie se zcela běžně považuje za regulérní "vědu" a má společenský respekt. bilah9am: např. náboženství říká, že Bůh není hmotný(ani nehmotný). Tedy ho nelze zkoumat. Lze se mu přibližovat. Kojot: hádej, můžeš třikrát.

  20. Ne, Irwe, nebudu hádat. Otázka trvá. Kterou theologií by se "vědátoři" měli zabývat? A to jsem nevyjmenoval všechny – scientologickou, wiccanskou, nauku Vesmírných lidí, theistickosatanistickou, theléskou… No tak? Kterou?

  21. ad filosofie: Ne, není to věda v pravém slova smyslu. Více viz: http://kojot.name…-prospektor.php

  22. Irwiuss ;)

    Kojot: ale já nechci aby se jí zabývali. Mě by stačilo, aby si přečetli katechismus a uznali, že náboženství je mimo jejich rámec výzkumu. Což je. Pokud by chtěli vědět proč, tak můžou zkusit antické sytézy filosfie a víry. Nebo scholastiku.

  23. Pokud si přečtou katechismus, dospějí k logickému závěru, že jde o okomentované mýty, jejichž základem jsou bizarní a netestovatelná tvrzení o existenci Boha, který je jeden a současně tři, narodil se mu v zapadákově na Blízkém východě syn, který byl on sám, a ten syn, vlastně on, vlastně syn… byl vyslán na sebevražednou misi, aby spasil lidstvo od dědičného hříchu… No řekni, co si o tom má bezpředsudečný vědec myslet? Buď bude praktikovat nějaký "doublethink" a bude věřit realitě i mýtu, nebo to přijme jako alegorii a morální ponaučení, ale nebude tomu věřit co do podstaty věci (a tak, jak je to vyloženo v katechismu), nebo to prostě odmítne jako blábol srovnatelný s příběhem o narození Athény z Diovy hlavy. Uvědom si, že veškerá theologie – a je jedno, jak moc je sofistikovaná – leží na více či méně bizarních a netestovatelných předpokladech. Některé "theologie" – v tomto případě spíše nauky – jsou alespoň vnitřně konzistentní, když už ne testovatelné, třeba filosofický taoismus, ale konkrétně křesťanství vyžaduje opravdu neuvěřitelné vykleštění rozumu. Představ si, že bys ztratil paměť a ocitl se ve světě, kde bys měl před sebou nabídku všech náboženství světa – řekni mi, které (pokud vůbec nějaké) bys zvolil? Kterého spasitele? Proč Krista, proč ne třeba Kršnu?

  24. Machi

    Irw:"Bůh existující jev je"Jestli ano, patří do fyziky a pokud vím, neexistuje žádný náznak důkazu existence biblického boha."religiozita a iracionalita, které jsou člověku bytostně vlastní(a s jeho vývojem se neredukují, naopak)"Ano? Nějaký odkaz by nebyl?"Náboženský člověk jím odpovídá na svoji niterní potřebu po Bohu."Na potřebu spirituality každý odpovídá jinak, někdo se utíká k dědovi na nebesích, někdo obdivuje to, co stimuluje jeho racio (přírodu a logiku)."Fakticky nic jiného, než tužbu a její uspokojení nepotřebujeme. "Ano, v tomto případě 100% souhlas :)."Racionální život neexistuje. Existuje pouze měšťácký nudný neuspokojující život, který je mnoha lidmi považován za objektivní."Subjektivní plky. "Pokud to, za co život stojí, vidím v Bohu, neexistuje důvod, proč za ním nejít. "Fajn, pokud mě přitom nebudete chtít okrást, obelhat či upálit."Mě by stačilo, aby si přečetli katechismus a uznali, že náboženství je mimo jejich rámec výzkumu."To je pravda, je mimo mou oblast výzkumu a mimo vědu vůbec. Proto teologie není věda.Katechismus mám přečtený jen částečně, ale je to zajímavé čtení, to ano. Akorát je to přesně to, co člověka nejlépe přesvědčí, že bůh není."Pokud by chtěli vědět proč, tak můžou zkusit antické sytézy filosfie a víry. Nebo scholastiku."Nic proti antickým filosofům, s tím co měli k dispozici udělali mnoho pozoruhodných závěrů, ale máme 21. století.Kdyby se antický filosof dostal do dnešní doby, asi by nestačil koukat.

  25. Irwiuss ;)

    Kojot: mně šlo elementárně o to, že náboženství spadá do ranku filosofie, religionistiky, psychologie. Nikoliv fyziky. Že např. netvrdí, že na oblacích skutečně sedí andělé a lze je tedy pozorovat dalekohledem. No, teologie leží na té subjektivní zkušenosti, což je podle mě celkem dobrý základ. Filosofie nabízí možnost kontemplace nad ideálním prožitím našeho života. A náboženství může být odpovědí. Nic víc, nic míň, se nesnažím říct. S tím, jak kontempluji a docházím nějakých duchovních podnětů, které mě někam směřují, docházím i potřeby je nějak klasifikovat, objektivizovat a vytvořit, jak píšeš, onen vnitřně konzistentní systém. To je vnitřní smysl tradice – náboženské, filosofické – tedy klasifikace osobní zkušenosti a její objektivizace a utřídění. Zdánlivě vnitřně konzistentní systém je třeba filosofie(např. Schopenhauer, stoici). Nicméně i ona vychází z iracionálního předpokladu, že bude dotyčnému člověku "stačit". Jsou lidé, kterým ten Seneca "stačit" nebude. Uznají, že je konzistentní, že lze tak žít, ale "nestačí" jim. Vnitřní duchovní podnět prostě tomu stoicismu neodpovídá, tedy ho nemůžu dělat. Nemá pro mě žádný náboj. V zásadě tedy člověk jde, kam ho srdce táhne. Zde bych však podotkl, že ne každé táhnutí je dobré. Tvrdím, že každý člověk v sobě má touhu po nějakém konečném uspokojení, spočinutí(ať spočine kdekoliv) – to je, podle mě, smysl filosofie. Pokud tedy někdo praktikuje náboženství např. proto, že není schopen se sám o sebe postarat a potřebuje tedy někoho, kdo mu bude dělat imaginárního otce, není to dobré, podobně jako když to budu dělat kvůli pýše, zvýšení společenského statutu či jiným, více či méně odhalitelným nižším motivacím. Tak bych odlišil správné bohy od špatných. V tom smyslu je víra v ufo špatná proto, že „ufisté“ netouží po věčném spočinutí v náručí ufa, ale po hraní si na hvězdné války.Ona duchovní zkušenost je nápadně stejná u většiny náboženství – tedy neuspokojenost tímto světem, jeho radostmi, slastmi(rád připomenu, že lidé významní pro náboženství – např. Budha, Augustin, František z Assisi, Tomáš Akvinský – měli ideální život na tomto světe zajištěn, přesto se ho vzdali). Neuspokojenost pouhou filosofií. Touha po spočinutí.No a tak mě tedy srdce dotáhne až k nějaké zkušenosti a k nějakému pátrání po tradici. Opakuji, především jde o utřídění a klasifikaci již existující duchovní zkušenosti, nikoliv o racionalizaci či vytváření prázdné víry. No a když se tedy ptáš konkrétně, tak bych řekl, že křesťanství proto, že:Má jediného Boha – nezměnitelné spočinutí mimo tento svět. Bohočlověka – stvrzenou pravdu možnosti přejít do spočinutí pro člověka. Člověk se může stát bohočlověkem, spočinutí je možné.Ducha svatého – cestu v tomto světě ke stanutí se bohočlověkem. Jen těmito třemi body vylučuji pohanství(nenabízí spočinutí), judaismus a islám(Bůh je nedosažitelný, protože není bohočlověk) a hinduismus(Kršna není avatar jediného Boha).

  26. Irwiuss ;)

    Machi: ano, byl by odkaz. De facto na jakoukoliv religionistickou studii. Mezi prvními se tím zabýval Rudolf Otto ve své knize Posvátno. Náboženskost a iracionálno je naše součást.K tomu, co je a není bych ti doporučil přečíst si něco o pojmu idea v antické filosfii, nejvíce samozřejěm u Platóna. V zásadě jde o to, že naši představu o světě a to, co nás nejvíce ovlivňuje, je nehmotné, které jaksi utváří či interpertuje hmotu. Něco o tom přečti, je to zajímavé 😉

  27. Machi

    Irw:Jen rychle, dnes už nemám čas. Naše představy skutečně mohou ovlivňovat skutečnost prostřednictvím našich skutků. Je tu ale velké ALE. Musí to být fyzikálně možné a naše představy jsou predeterminovány životní skutečností (a to reálnou). Jinak na základě vašich úvah braných do absurdna, by musel člověk brát jako fakt existenci Pandory, (měsíc z Avataru), jednorožců apod.

  28. Irwiussi, já takhle dlouhé komentáře, které mě nezaujmou v prvním odstavci, nečtu. Ale třeba si to přečte někdo jiný. Já jsem v článku, pod nímž se bavíme, ukázal, že to jde i bez Boha, a na tom si stojím, takže mi tlachy o tom, jak to Tobě jde s Bohem, připadají poněkud irelevantní.

  29. Irwiussi – ještě mě tak napadlo: Neštve Tě náhodou to, že to jiným lidem funguje i bez katechismů, andělů, Boha a podobné veteše? 😉

  30. K tomu Platónovi: Irwe, brát dnes doslova Platóna je jako brát vážně teorii o placaté Zemi. To Ty by sis měl přečíst něco o filosofii a to pokud možno o něčem, co není dvaapůltisíce let staré. Zastydnout u Platóna a ještě se tím chlubit, to jsou mi věci…

  31. @irwJaký je obsah tvrzení, že Bůh není hmotný ani nehmotný? Ponechme stranou otázku, jak je tohle v souladu s ideou transsubstanciace, jenom mi prosím odpovězte, co si pod takovou logickou absurditou mám vůbec představit.A že Boha nelze zkoumat znamená co? Že o něm můžete říct cokoli, aniž by bylo možno posoudit, jestli to je pravda?No a abych parafrázoval dosud nezodpovězenou Kojotovu otázku: proč zrovna katechismus a ne třeba talmud nebo sunnu? Můžete objasnit, proč jste katolíkem (podle vašich odpovědí předpokládám, že jste katolík) a ne protestantem nebo taoistou? Souvisí to s otázkou, jakou metodikou zjišťovat fakta o Bohu, když ho tedy "nelze zkoumat".