Úder na planetu Zemi (recenze)

Představte si, že se k zemi blíží v kolizním kurzu šestnáctikilometrová kometa. Napětí stoupá, chabý pokus s tím něco udělat selhává, čas neúprosně plyne a pak… Bum! A už je to tady!

Viděl jsem spoustu hraných dokumentů, většinou britské nebo americké provenience, a musím říci, že mám tyto filmy docela rád, protože bývají vizuálně dobře zpracované a navíc mě obohatí o nějaké relevantní informace o tom či onom tématu. Z těch, které popisují fiktivní katastrofu, jež nás může postihnout, se mi například docela líbil dvoudílný snímek o výbuchu supervulkánu v Yellowstonu (Supervolcano, 2005) a zcela jistě u mě vede kultovní britský snímek Threads (Vlákna) z roku 1984 zobrazující jadernou válku – opravdu doporučuji, i po letech si zachoval svou působivost… Ale zpět k Úderu na planetu Zemi, jak se německý snímek z provenience ZDF (orig. Armageddon – Die Längste Nacht) česky nazývá. Jak jste jistě již uhodli, tématem je střet s vesmírným tělesem a katastrofa globálních rozměrů. Film sestává ze dvou padesátiminutových dílů, které vyšly společně na jednom DVD. První díl začíná několik měsíců před dopadem a končí krátce po něm, druhý díl popisuje déledobější následky katastrofy. Vše je propojeno příběhy několika hrdinů, kteří to prožívají a hlavně přežívají. Optimistický závěr, že lidstvo bude sice uvrženo do doby odpovídající středověku, ale přežije a znovu zvedne hlavu, je možná až příliš optimistický, ale budiž.
Rozeberme nyní klady a zápory filmu:

1) Efekty – Rozhodně je na co se dívat, sem tam mi nějaký efekt přišel trošku nevěrohodný, ale v zásadě jsem byl spokojen. Moc pěkná katastrofa: Ohnivá stěna, tsunami, déšť meteorů, rozžhavená atmosféra, prachem zakrytá atmosféra, zpustošená země – super, líbilo.
2) Odborná úroveň – Rovněž jsem spokojen. Ve filmu jsou prostřihy na rozhovory s kompetentními odborníky, kteří se fundovaně a současně srozumitelně vyjadřují k jednotlivým aspektům takové hypotetické katastrofy – řečeno jinak: Dobře komentují ty efekty…
3) Příběh a atmosféra – Atmosféra je zprvu příjemně dráždivá, tvůrcům se podařilo evokovat pocit úzkosti, napětí a bezmoci před dopadem. Pak už se o atmosféru staraly především výše zmíněné efekty. Co se příběhu týče, respektive příběhů vybraných přeživších, je to prostě taková ilustrace, která neurazí ani neoslní.
4) Herecké výkony… No, neříkejte, že se na filmy tohoto druhu díváte kvůli hereckým výkonům… Řekněme, že herecké výkony jsou tak nějak kompetentní. Já jsem se do hrdinů nijak zvlášť nevžil a závěrečné setkání rozdělené rodiny mě opravdu nedojalo. Ale současně je třeba říci, že herci nebyli tak špatní, aby jejich počínání působilo rušivě. Podobně bych mohl komentovat herecké výkony ve výše zmíněném snímku Suervulkán.
5) Dabing – Katastrofa, ovšem méně efektního druhu. Tedy, vadilo mi, že ve filmu všichni mluví německy, i když jsou hrdiny Francouzi, Španěl a Američané, tak jsem zkusil češtinu, takže pro změnu mluvili všichni česky a to ještě dost hrozně…

Co dodat? Snímek je (od 1. 4. 2010) k zakoupení v trafikách za 49 nebo 59Kč a za ty peníze rozhodně stojí. Kromě kvalitní katastrofy se totiž, narozdíl od filmů páně Emmericha, dočkáte i seriózní vědy a to, alespoň pro mě, znamená mnoho.

Advertisements

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Úder na planetu Zemi (recenze)

Filed under Recenze

Komentáře nejsou povoleny.