O nerozlišitelnosti víry a pověry

Na toto téma jsem zde již napsal několik článků, nicméně jsem se mezitím poněkud názorově posunul a pokládám za vhodné své myšlenky reformulovat tak, aby vyhovovaly mému současnému pohledu na svět.
Tedy: víra (myšleno náboženská) a pověra. Pro Klub skeptiků dvě věci, pro mě jedna. Na tomhle se, milí Sisyfové, asi nikdy neshodneme…

Existuje totiž jen jediný způsob, jak od sebe v rámci Klubu skeptiků víru a pověru odlišit, a tím je skutečnost, že vírou je jednak to, v co věří někteří členové, jednak lze víru chápat jako to, co je obecně pokládáno za politicky korektní, to, o čem se nemá mluvit špatně, protože mluvit špatně o víře je neslušné. Mluvit špatně o pověře, to je ovšem něco jiného, tu je možné pranýřovat dle libosti!
Takže když někdo bez jakékoli evidence věří v to, že existuje Stvořitel vesmíru, který se o nás osobně zajímá a to natolik, že zplodil syna (který je ale soupodstatný s ním samým, takže je to vlastně on sám… A ještě je tam Duch Svatý, u něhož je to komplikovanější…) a poslal jej na sebevražednou misi, aby nás vykoupil z dědičného hříchu… atd., je v pořádku. Je to kanonizované. Zato když někdo, rovněž bez jakékoli evidence, věří, co já vím, v Kosmickou mysl, rezonanci s přírodou, léčení země, pozitivní a negativní energie… – tak je pověrčivý. A přitom jsem díky vlastnímu pozorování přesvědčen, že oni "pověrčiví" lidé ve skutečnosti disponují větší osobní empirií než stoupenci tradičních náboženství, tedy že mívají častější a konkrétnější spirituální prožitky, které ovšem interpretují tak, že vznikají občas dosti bizarní věrouky. Bizarní, nikoli však bizarnější, než ta křesťanská. Po pravdě řečeno pokládám za pravděpodobnější (nikoli za pravděpodobnou!) možnost, že existuje nějaká neobjevená fyzikální interakce zodpovědná za mimosmyslové vnímání a psychokinezi, než víru v sebevražednou misi syna Stvořitele vesmíru. Dokonce i ten Aštar Šeran Vesmírných lidí je pravděpodobnější – existence pokročilé mimozemské civilizace, která se o nás zajímá je opravdu představitelnější, než křesťanské dogma. Přinejmenším můžeme předpokládat, že Aštar Šeran je produktem evoluce stejně jako my…
Ne, neexistuje žádný principiální rozdíl mezi vírou a pověrou. Pověra je prostě víra, která nedosáhla oficiálního statusu. Vždyť i křesťanství bylo po několik staletí pouhou pověrou, na níž vzdělanci pohlíželi s despektem. Tím, že Klub skeptiků již dle svých stanov ("klub odmítá zasahovat do oblasti náboženské, morální a politické") hájí víru, je pro mne nepřijatelný. Ostatně, jak chce klub "podporovat racionální kritické myšlení", "obhajovat poznatky současné vědy" a identifikovat šarlatány a přitom nezasahovat do oblasti náboženské, morální a politické? To opravdu nechápu… Chválím samozřejmě jeho aktivity co se boje proti pavědám týče (definujme pavědu jako víru, která předstírá, že je věda), tam nemám námitek. Ale rozdělovat iracionální víry na respektované a odsuzované, zvláště když i ty respektované často negativně působí na oblast lidského poznání, pokládám za nedůsledné, nevhodné a chybné.
Advertisements

komentářů 52

Filed under Úvahy a postřehy

52 responses to “O nerozlišitelnosti víry a pověry

  1. Allegore, o čem se vlastně bavíme? Rozumíš vůbec tomu, co chci říci? Zdá se mi, že se vždycky utopíš v detailech a neregistruješ podstatu mého sdělení. Už mě to zmáhá…

  2. Nemůžu ti stoprocentně říct, že chápu, co jsi chtěl sdělit, ale mám za to, že mi to je jasné.Stejně tak mám za to, že jsme tu problém klubu skeptiků a jeho kritiky/nektritiky toho a toho rozebrali už tak, jak jen tento vcelku čirý a nezamotaný problém rozebrat zde, a nepovažuji za nutné činit tak podruhé.