Je ateismus “takynáboženství“

Není. To by mohlo stačit, ale vzhledem k tomu, že to někteří nechápou, pokládám za vhodné se na toto téma trošku rozepsat…

Před nějakou dobou se mi na Facebooku (pod odkazem na článek) objevila hláška: "Ateismus je taky náboženství!" plus "smajlíky", který mohl znamenat dvojí: 1) Buď, že to komentátorka nemyslí vážně, nebo 2) to byl ten projev takové té "smajlíkové arogance", kterou mimochodem bytostně nesnáším. Odpověděl jsem na to nevážně, abych ověřil, jak mám výše uvedené prohlášení a připojené smajlíky chápat. Dotyčná dala jasně najevo, že své prohlášení vážně myslela… Nezbylo mi, než – rovněž vážně – zapochybovat jak o její inteligenci tak i o její kompetenci coby studentky religionistiky.

Náboženství můžeme definovat různě, ale vždy tam nalezneme stejné klíčové body, bez nichž se tento fenomén neobejde.

1) Je pozitivním vztahem k něčemu transcendentnímu.

2) Má nějakou nauku o tom, co to transcendentní je.

3) Je spojeno s nějakými aktivitami zaměřenými na komunikaci s transcendetním.

4) Je to společenský fenomén – můžete mít zcela unikátní osobní víru, ale náboženstvím se tato víra stane až když přesvědčíte nějaké další lidi a vytvoříte skupinu.

Misie mimochodem není nutná vlastnost náboženství – je spíše záležitostí univerzalisticky zaměřených světonázorů. Tomto (a jen v tomto) bodě má kupříkladu křesťanství blíže k ateismu než k judaismu.

A nyní k ateismu:

1) Ateista se vůči transcendentnu vymezuje negativně – nevěří v existenci něčeho takového. Tvrdit, že když ateista nevěří v Boha, tak se k němu vlastně nějak vztahuje, je absurdní. Dle stejné logiky by měl kupříkladu každý křesťan vztah s Aštarem Šeranem a jeho spásonosné vesmírné flotile proto, že nevěří v jeho existenci. Většina lidí na Zemi by měla nějaký vztah s Marťany či třeba Slunečňany…

2) Ateista pochopitelně nemá žádnou nauku o transcendentnu – těžko lze tvrzení, že něco neexistuje, pokládat za nauku.

3) Ateista s transcendentnem nekomunikuje, rituálně ani jinak.

4) Ateismus lze chápat jako společenský fenomén a – jak bylo řečeno výše – někteří ateisté jsou misijně aktivní.

Nyní jsem doufám zcela jednoznačně odpověděl na otázku,zda je ateismus "také náboženství". Není. Není dokonce ani "krypto-" či "parareligiózním" jevem, jakými jsou třeba komunismus či nacismus. Ty mají jasné náboženské rysy, protože věří v cosi transcendentního (zákon dějin, vůdčí role dělnické třídy či árijské rasy apod.) a jsou ritualizované. Mají své proroky, svaté obrazy, svátky, společné rituály. Nic z toho ateismus nemá.

Takže není-li ateismus "takynáboženstvím" ani "kryptonáboženstvím", lze o něm alespoň říci, že je vírou? Ano, to lze. Jenže to vůbec neznamená, že by byl na stejné úrovni, jako třeba křesťanství nebo islám. Proč? Ztratí-li víru a stane-li se ateistou křesťan, bude úplně stejným ateistou, jako bývalý muslim či žid. Náboženská víra tedy obsahuje jakoby "něco navíc" a odejmeme-li to, získáme ateistu. Zdálo by se, že tedy ateistovi oproti lidem náboženským ono "něco" chybí. Nicméně snad každý ateista vám řekne, že věřící má spíše o kolečko víc než že by on měl o kolečko méně. Podstatné ale je, že existuje neuvěřitelné množství věr, které jsou založeny na vzájemně neslučitelných a nepotvrzených "pravdách" o světě. Co je realističtější: Myslet si, že jedna z těch podivných věr je z nějakého důvodu pravdivá a všechny ostatní jsou mylné (jak ale tu pravost poznat a ověřit?), nebo si myslet, že všechny tyto nauky jsou pouze pseudopoznáním, jež nemá žádný reálný vztah ke světu?

Ateistova víra se od té náboženské liší tím, že od člověka nevyžaduje, aby věřil jakýmkoli nepravděpodobným tvrzením o povaze světa, člověka a nadpřirozena.

Setkal jsem se s námitkou, že nevíra v Boha je nějakým způsobem jiná než nevíra, kupříkladu, ve Venušany. Jiná by měla být v tom, že člověka nutí se k celé záležitosti vyjadřovat, což nevíra ve Venušany nečiní. Podívejme se na to takto: Kdyby se třeba u nás rozšířilo učení, že na Venuši existuje vyspělá civilizace a pomocí telepatických signálů posílají Venušané vybraným lidem zprávy o tom, co je třeba učinit pro záchranu Země, pak bych se na mou věru k Venušanům vyjadřoval! A jistě bych nebyl sám. A stejné je to i s Bohem (a nadpřirozenem vůbec) – pokud by v něj lidé nevěřili, nebo věřili způsobem, který by bylo možné pokládat za přinejmenším "převážně neškodný", patrně by mi nestál za zmínku, pokud bych se jím nechtěl zabývat z historického hlediska.

Ateisté necítí, jak si věřící myslí, jakoukoli nenávist k Bohu jako takovému – těžko můžete nenávidět něco, co neexistuje. Pokud s něčím bojují, pak s ideou Boha jako součástí té které víry – memplexu.

K člověku, který je do své víry hluboce ponořen, pochopitelně ateistův hlas nikdy nedolehne a jen velmi naivní ateista by si mohl myslet, že by v tomto směru dokázal světonázor silně věřícího člověka změnit. Ale jsou lidé, kteří víru udržují jen tak ze zvyku, lidé, kteří pochybují a současně mají obavy opustit to, co bylo dlouhou dobu neodmyslitelnou součástí jejich životů. A k těm hlas rozumu dolehnout může. A doléhá…

Advertisements

komentářů 69

Filed under Úvahy z pozice ateismu

69 responses to “Je ateismus “takynáboženství“

  1. Barča

    Ano,na Boha se dá nahlížet skutečně různě. Můj komentář č.49 je přesně to,(ta podstata) co jsem měla na mysli, když jsem s Vámi začala debatovat o duchovnu a fyzice. Lidé věřící mají svoji (nepochopitelnou) mytologii a fyzikové svůj matematický (nepochopitelný) aparát. Ale, už Vás tím nechci dráždit. 🙂

  2. Rozdíl vidím v tom, že k tomu, aby člověk pochopil fyzikální aparát, potřebuje vysokou inteligenci a ochotu se učit, ale žádný zvláštní dar. Naopak co se duchovních věcí týče, není intelekt tak podstatný a jsem absolutně přesvědčen, že mytologie je vedlejší a vůbec nemusí být intelektuálně náročná. Ale je potřeba nějaký ten dar (nebo možná prokletí…).Nevidím zde souvislost v rovině aparátu. Člověk může být hluboce věřícím křesťanem, mít silné a opravdové duchovní prožitky a přitom nemusí vůbec rozumět teologickým vychytávkám. Je však nemožné, aby byl člověk fyzikem a nerozuměl teorii. Ten rozdíl je fakt markantní.

  3. Vlastně se nemálo teologů proteologizovalo přemýšlením o teologii až k ateismu. 😉

  4. Barča

    „Nepochopitelná“ mytologie – bylo myšleno ve smyslu „divná a nedůvěryhodná“ pro fyziky a vědce. „Nepochopitelný“ matematický aparát – byl myšlen zase „divný a nedůvěryhodný“ pro obyčejné lidi a laiky. Metody a cesty jsou různé, ale oba hledají totéž. Vědec mluví o záření a paprscích, které nejsou vidět lidským okem a duchovní člověk hovoří o auře.Věda a náboženství – to jsou polarity, podobně jako racionálno a iracionálno.Podobně jako je lidský mozek rozdělený na dvě hemisféry…

  5. Barča

    „Vlastně se nemálo teologů proteologizovalo přemýšlením o teologii až k ateismu. ;-)“A což teprve sci-fi literatura, jak se zabývá otázkou Boha.

  6. Jen jestli u toho duchovna nevyzdvihujete něco, co není vůbec podstatné, tj. vnější svět na rozdíl od vnitřního.

  7. Barča

    Měla jsem na mysli spíše to, že jedno vyvrací(a tím se snaží popírat)druhé.Tak trochu jungovsky: Pokud něco člověk v sobě popírá,tím to zároveň v sobě posiluje.Když se podíváme na současnou světovou ekonomiku. Na čem je postavena? Řekla bych, že současná ekonomika je spíše torie, která popírá skutečnou realitu – a proto se hroutí ekonomický systém.Banky tisknou a dávají do oběhu peníze, které nejsou podložené reálným majetkem.Současná ekonomie je taková kvantová ekonomie. Tento stav nastal v 70. letech, kdy Nixon zrušil vazbu dolaru na zlato.

  8. Barča

    Tím vším jsem chtěla říci že: Realita je taková, že jsou věci pozorovatelné a měřitelné a pak jsou věci mezi „nebem a zemí“ (nepozorovatelné a zatím neměřitelné) Ale věda se snaží popírat tu existenci věcí mezi nebem a zemí, proto i to duchovno u lidí je oblíbenější. Prostě ono by stačilo, kdyby věda přijala jen ten samotný fakt, že se dějí v reále věci, které nejsme schopni lidským poznáním obsáhnout a vysvětlit.

  9. Barča

    Už jen malou poznámku. Osobně si myslím, že člověk není schopen nikdy obsáhnout a vysvětlit jak funguje svět.Vědu tvoří lidé, přestože geniální lidé, ale i geniální mozek má svoji kapacitu a ohraničený limit.

  10. Jan

    ad 53Příkladem je třeba Otakar Funda. Ale když protestant poctivě promýšlí svou zcestnou teologii, jinak skončit nemůže…Stává se to i katolickým heretikům. Viz třeba Hans Küng či různí teologové "osvobození". Nedivil bych se také, kdyby tak skončil i Tomáš Halík…

  11. Barča

    Kojot: „ Einsteina je možné vykládat na mnoho způsobů, jisté však je, že výslovně odmítl jakýkoli teismus, jakéhokoli osobního Boha, a používal-li slovo Bůh, pak vždy ve smyslu řádu v přírodě, tedy jako přírodní zákony.“Řekla bych, že tomuto pojetí jsou výkladově nejblíže východní nauky – Lao-ć Kniha o Tao, a také Hermes Trismegistos

  12. vera

    (58) tohle oddělení věcí poznatelných rozumem od věcí ponechaných Bohu, to provedl už Tomáš Akvinský ve 13.století. Věda nemusí vůbec nic, je to abstraktní pojem stejně jako práce. Záleží na každém jednotlivci, jak se k ní postaví, jak vážně ji bude brát a uznávat. Vědci mají pokoru před neznámem kolem nás, jenom jim vadí pojemnovávat ho jako boží síla. To jenom když jim spadne skříň na palec, tak se jí dovolávají 😉

  13. Já se ke všemu vyjádřím asi až v sobotu, dnes a zítra naprosto nestíhám. Ale povídejte si samozřejmě, jen teď prosím nečekejte mou odpověď.

  14. Barča

    Věra: Díky za doplnění. Máte pravdu, vhodnější označení by bylo vědecká obec, která určuje co je a co není věda.A o tom se bohužel nerozhoduje až tak v laboratořích, ale spíše v zájmových skupinách. Ve vědě panuje názor – v tom přesném slova smyslu panovat.

  15. vera

    A jsme zpátky u Sisyfa :-), je to tak? Máte na mysli skupiny, které odmítají akupunkturu, reiki, homeopatika a takpodobně jako nevědecké metody. Jenže ony na to mají svým způsobem právo, protože jde o věci současnými vědeckými postupy nezkoumatelné. Buďme k nim shovívaví. Takhle se tvářili vždycky- stačí vzpomenout odmítání kamenů padajícíh z nebe 🙂 Bývá to tak, že se poznání a uznání jiných myšlenek prosazuje až po vymření příslušné generace:-)

  16. vera

    Ale jinak moc nerozumím. Co to je, panuje názor? Disciplína musí bejt, vo tom žádná, ať v církvi nebo v laboratoři, nebo na operačním sále. Obecná definice vědy určuje, jaké metody se používají k výzkumu a jaká jsou pravidla pro uznávání výsledků a pro verifikaci a pro hypotézy. Ale jinak jsou tu myšlenkové proudy různorodé, názory vznikají a zanikají…

  17. Barča

    To je pravda, ona i psychologie jako věda neměla v začátcích na růžích ustláno. Nejsem zastánce takového toho rychlokvaškového instantního duchovna, kdy z vás za víkend udělají mistra reiki. Ale na druhou stranu jsou tu věci, které prostě fungují a klasickou medicínu by to obohatilo.

  18. Barča

    „Panuje názor“. Dnes je uznávaný především vědec ten, který má nejvíc publikací. Který je citován. Svým způsobem se tímto vytváří určitá dogmata a ten vývoj ve vědě stagnuje, neboli hůře se prosazují nové postupy.

  19. Barča

    Jinak myslím, že na téma duchovno a věda bylo řečeno zde dost.