A jsem zas o rok smrti blíž… ;-)

Před 35 lety jsem byl tááákhle malinkej. Před třemi lety a jedním dnem se ke mně přistěhovala z Prahy Lucienne. A před rokem, byť oslaben dost drsnými zážitky z nemocnice a u zubaře, jsem své narozeniny oslavil věru hurónsky:

34
Patrně se mi už nestane, že bych oslavoval skutečnost přežití někoho tak známého, jako je Ježíš Kristus, takže letos se musím spokojit s tím, že jsem přežil francouzského surrealistu René Crevela; romantika, zakladatele žánru básně v próze a Baudelairova inspirátora Aloysia Bertranda; německého dramatika a básníka Heinricha von Kleista; a v neposlední řadě pak francouzského básníka, romanopisce a dramatika (tvůrce Krále Ubu), inspirátora surrealismu – Alfreda Jarryho [za rešerši děkuji Mirkovi Fišmeisterovi]. Celé to začalo mými čtyřiadvacátými narozeninami, kdy jsem oslavil skutečnost, že jsem se dožil více let než Jiří Wolker. Pak jsem si občas na toto poněkud morbidní slavení občas vzpomněl, většinou nikoli, ale toho Ježíše jsem si před rokem pochopitelně vychutnat musel. Jsem zvědav, zda budu za 63 let oslavovat přežití Bertranda Russella. Vzhledem k tomu, že jsem v devadesátých letech pochyboval, že přežiji rok 2000, musím konstatovat, že všechno je možné – navzdory cigaretám…
Asi by se slušelo trochu zabilancovat. Během posledního roku jsem se vrhl do regulérního studia filosofie, zjistil jsem, že jsem na to úplně blbý, pak jsem tento svůj názor přehodnotil a dospěl ke zjištění, že prostě musím vytrvat. Konec konců, když jsem byl schopen celkem slušně zvládnout myslet magicky, kabalisticky atd., proč bych neměl uspět na poli myšlení filosofického? Jen se někdy bojím, nejsem-li na tolik nových (a jen občas staronových) věcí už trochu starý.
"Tolik knih a tak málo času…" – moje věčné téma spojené s posedlostí poznávat. Stejně jako snaha najít oblast, v níž bych mohl být dobrý – dostatečně dobrý na to, abych něco přínosného předal budoucím generacím. Včera jsem o tom debatoval s Lucienne a musel jsem znovu zdůraznit, že to, že jsem ateista a nevěřím v nějaký "absolutní a definitivní smysl toho všeho" opravdu neznamená, že jsem nihilista. Nejsem
V každém případě mi došlo, že nemá smysl dále se vážně zaobírat všemi těmi magickými fantasmagoriemi. Fandům těchto "oborů" přirozeně připadají tyto záležitosti jako nadmíru důležité, ale jejich myšlenkový impaktní faktor co se vzdělané veřejnosti týče je srovnatelný – řekněme – s brilantní znalostí vnitřního uspořádání vesmírné lodi USS Enterprise
Takže se nořím do filosofie přičemž se nechávám vést instinktem, který říká, že tím správným směrem bude filosofie vědy a analytická filosofie. Mohl bych sice "kreativně" uplatnit své znalosti z minula v postmoderně, nějaké formě hermeneutiky či existencialismu, ale zdá se mi, že v tom případě bych mohl rovnou setrvat u magie, a výsledek by byl srovnatelný – jen subjektivní (ač občas možná i duchaplné) hry s jazykem vydávané za "něco víc".
Takže. Je mi pětatřicet, v minulých dnech jsem si prožil svou obvyklou přednarozeninovou depresi, teď už je mi lépe a mám pocit, že jsem neřekl poslední slovo. Není to špatný pocit…
Advertisements

komentářů 12

Filed under Co život dal... a vzal.

12 responses to “A jsem zas o rok smrti blíž… ;-)

  1. Attila

    to prirovnanie k USS Enterprise je trefne 😀

  2. A to existují trekkies, kteří to mají v malíčku. Ale na rozdíl od znalců okultismu se patrně nedomnívají, že jejich znalosti nějak významně souvisejí s reálným světem…

  3. Cože, žádní gratulanti zde? No toto! Přeju všechno nejlepší k narozeninám a ještě nezměrně neposledních slov!

  4. Díky, Liško!

  5. vera

    Není to ani mnoho ani málo, je to krásných akorát:-). Možná že po Tobě v knihovnách někdy najdeme zajímavé dílo, přála bych Ti to. Jen si myslím, že málo doceňuješ to, co jsi teď a tady. Někde jsem četla hezká slova – že moje znalosti může mít kdekdo, ale moje srdce je jen moje. A ty jsi dobrý v tom, že sis dokázal otevřít srdce a stát se živým. Živý Kojot v živé přírodě. Dar. Děkuju. Chtěla bych Ti pro šťastnou budoucnost popřát něco podobného jako Liška – zůstaň v oboru, který je Ti nejbližší, v oboru slova (už jen proto, že tam je Tvůj věk stále příslibem nadějné budoucnosti)- nezbavuj nás své schopnosti vidět věci v jiném světle:-). Všechno dobré 🙂

  6. Břetislav

    Všechno nejlepší!(Trochu pozdějc, ale přece.) Ať se Ti daří a zůstávej dobré mysli!

  7. Díky za obě přání. Vero: "Oboru slova" se v žádném případě nezříkám. 😉

  8. Catalessi

    Měj se, jak jinak, než pekelně :-).

  9. Catalessi, vždyť jinak by mě to ani nebavilo! Díky.

  10. Catalessi

    Kojot: bez diakritiky, jinak to nejde: Co dostaneme, kdyz z prani "mej se pekelne" odstaranime boha (el)? Mej se pekne. 🙂

  11. Pěkné, to mě nenapadlo. 🙂

  12. [10] "el":to je teda povedené! nejsem sice satanista (i když kdoví:-), ale ten vtip oceňuju!