Podílela se na vzniku náboženství interpretace rituálu?

aneb Skromnější, leč realističtější příspěvek k problematice geneze náboženství

Už když jsem zveřejňoval svůj článek o možné genezi náboženství založené na Zahaviho paradoxu, bylo mi jasné, že je to až příliš velká spekulace. Nicméně jsem se v ní dotkl jednoho detailu, který by pro úvahy o genezi náboženství mohl mít význam. Proto jej zde zopakuji a pojmu o něco šířeji, tentokrát jako samostatnou myšlenku.

Podílela se na vzniku náboženství interpretace rituálu?

Při úvahách o genezi náboženství je třeba brát v potaz nejen objevy biologických věd, ale i religionistiky a to navzdory skutečnosti, že se tato společenská věda hodí více na práci s ustavenými náboženskými formami. Religionistickým poznatkem, který zde může hrát roli, je provázanost mýtu a rituálu. Rituál je dramatizací mýtu a mýtus je explanací rituálu. Mýtus se samozřejmě může od rituálu oddělit a následně i rozkošatět, nicméně prvotní svázanost mýtu a rituálu je nesporná.
Dále je zjevné, pátráme-li po genezi fenoménu náboženství a jde-li nám o evoluci, že rituál je o celé věky starší než mýtus, protože je součástí života nejrůznějších druhů živočichů. Lze tedy oprávněně předpokládat, že první náboženské rituály nevznikly jako dramatizace mýtů, ale spíše naopak: Mýty vznikly jako jazykové zdůvodnění rituálů.
Robin Dunbar předpokládá, a patrně důvodně, že tanec a zpěv jsou starší než lidská řeč. Lze proto s rozumnou pravděpodobností předpokládat, že naši pradávní předkové rituálně konali dávno předtím, než si o tom začali vyprávět příběhy. Tyto prapůvodní rituály se ještě neobracely k nadpřirozenu, jež předchůdci Homo sapiens patrně nebyli schopni myslet, ale měly společenskou funkci – udržování vztahů a snižování napětí (vyplavováním endorfinů). Pokládám za rozumné tvrdit, že k rituálnímu chování jsme epigeneticky predisponováni.
Současně lze pokládat za nezpochybnitelné, že při rytmických pohybech a určitém druhu zpěvu může docházet k prožitkům změněných stavů vědomí. Pokládám za představitelné, že se vznikem řeči se objevila potřeba takové prožitky nějak pojmenovat a vysvětlit. Tak mohly postupně vznikat mýty.
Nutno podotknout, že se náboženství mohlo objevit i na základě pokusů interpretovat sny a vize, jak se domnívá kupříkladu Lewis-Williams, a já nepochybuji o tom, že skutečně mohlo. Nicméně je otázkou, jak by se za podmínek, že by šlo o snahu interpretovat snové a vizionářské zážitky, vyvinul rituál. Proto si myslím, že rituální chování skutečně mohlo náboženství předcházet a jeho vznik pak mohla dotvořit řeč a pokusy o interpretaci (jak zážitků při rituálech, tak i zmíněných snů).
V takovém případě by náboženství jako celek nebylo ani čistou adaptací, ale ani čistým vedlejším produktem rozvinutého myšlení; bylo by kulturním fenoménem, nicméně by obsahovalo pro náboženství neodmyslitelný prvek, který adaptací patrně je – sklon k rituálnímu chování.
Mám-li to shrnout, pak bychom mohli říci, že to může být i tak, že rituál je (genetickou) adaptací zatímco mýtus je memetický. Jejich spojením pak vzniká náboženství.

Advertisements

komentářů 14

Filed under Úvahy a postřehy

14 responses to “Podílela se na vzniku náboženství interpretace rituálu?

  1. warhammer

    To zní rozumně. Ale takovému Ratzingerovi by se to vysvětlovalo horkotěžko.

  2. xAo

    @warhammerObávám se, že nemáš naprosto pravdu.

  3. strojmir

    Přijde mi to mnohem smysluplnější než například Dawkinsovy teorie o vzniku náboženství.

  4. neni mi zcela jasne co to ritualni chovani je. Jaoze chodim kontrolovat kohoutky zd nekapou, zda se nesviti kdyz nema a jestli je dobre zhasnuto?A kdyz jde kolem kominik tak se chytnu za knoflik.Jinak jsem nikdy na ritualy nebyla, takze k nim sklon nemam. Moji rodic mozna castecne, protoze nektere veci se proste udelat musely. Napr. po obede uklidit nadobi. ale taky nicmoc

  5. napadlo me, ze mozna existuji namlouvaci ritualy. Jinak nabozenske ritualy jsou fakt asi memeticke. Stmelovaci. A ty namlouvaci geneticke.

  6. Ratko, nepochybuji o tom, že se chováš rituálně po značnou část svého života. Například když jsi ve společnosti. Už jen pozdrav je rituál. jak je správě psáno na Wiki, rituál "je způsob chování založený na tradičních pravidlech. Podle R. A. Rappaporta je to „posloupnost jednání, kterou si účastníci nevytvářejí na místě sami“."Myslím, že rituální chování je (u lidí) genetické, jeho konkrétní projevy jsou memy.

  7. KOjote, to je dost slozite. Ten kdo me zna tak vi ze s tim mam problem a to uz jako decko. neumim delat veci ritualne a jako decko jsem z toho mela tiky a dost tezke neurozy. Udelat neco co mi nedavalo smysl ve me vyvolavalo paniku a uzkost. ale mozna to je jen vyjimka a jini to maji jinak. nevim.Tyka se to i pozdravu (stejne jako podekovani) moje deti jsem nikdy nenutila delat ani jedno.Ale mas asi pravdu, ze spousta veci se dela jako. vyjimka jsou pravidla, treba pravopis, nebo pravidla silnicnoho provozu. ty zjednodusuji zivot. podle me to nejsou ritualy.

  8. No, tak to je zajímavé, že to tak máš. Pravidla provozu nejsou rituál, ale třeba zabliknutí světlem jako poděkování za to, že někdo dá někomu přednost, i když nemusí, ano.

  9. tak to jo, to taky delam. ale neblikam (nestihnu v ty rychlosti najit spravnou packu) ale zamavam a zasmeju se.urcite nejakeritualy mam taky. s detmi jsem delala, treba pohadky na dobrou noc nebo toakove to papa, spinkej sladce a pretazeni periny az ke krku. To je uklidnovalo. mam velky problem s jakymkoliv nabozenskym ritualem. klidne ho udelam, ale mam vnitrn zabranu se s nim ztotoznit. Jakoby mepokazde nekdo varoval. Dej si pozor. Nedelej to. Stejne tak se nenecham hypnotizovat.

  10. warhammer

    Pro xAo:Fakt? No to se na to podívejme! Ještě řekni že ratzinger by jsi něco takového vysvětlil. Ne že by to nepochopil, on by to nechtěl pochopit.

  11. xAo

    @warhammerProstě jsi naprosto mimo a nedostatek vzdělání nahrazuješ agresivním projevem. Stačí si k ruce vzít Starý Zákon, který podobnou genezi od primitivního jahvistického kultu podrobně popisuje. Dokonce je to, za použití poněkud odlišného pojmového aparátu, přímo součástí učení církve 🙂 K samotnému Ratzingerovi: těžko bys našel někoho, u koho bys s tímhle "názorem" mohl být víc mimo vzhledem k jeho velmi intenzivní práci na poli mezináboženského dialogu.

  12. warhammer

    Pro xAo:Co je na větě "To zní rozumně. Ale takovému Ratzingerovi by se to vysvětlovalo horkotěžko." agresivního?Ano, opravdu, mám nedostatečné vzdělání, vždyť jsem ještě nedodělal střední školu, jenomže nevím o co ti jde.Krom toho nevím o čem to mluvíš a proč reaguješ na mě, který jsem k problematice nic neřekl a ne třeba na Kojota, který je autorem tohoto článku.Ratzinger – no, schopnost slovně se rvát na "poli mezináboženského dialogu" (jak vznešeně to zní, a jak vznešeně Ratzinger onen dialog "zkrášluje" pomocí své papežské neomylnosti a pomocí arogantního postoje katolické církve vůči všemu ostatnímu – jistě, nejspíš o tohle právě v onom dialogu jde, ne?) není všechno a lepšího člověka to z něj nedělá. Ovšem pokud si to myslíš – je to tvoje pičovina, ne moje.

  13. xAo

    @warhammerReaguju na tebe, protože píšeš hovadiny. Ke Kojotovu článku zcela nelogicky a nesouvisle přimícháváš svoje představy o tom, co by tomu asi řekl nebo neřekl Ratzinger, přičemž o jeho názorech víš leda kulový. Vždyť ty ani nevíš, co ten člověk dělá, čemu se věnuje, kromě toho, že je papežem (a v tvém mozečku tedy automaticky debilem). Tvoje informovanost je na úrovni solviny z Kolbenky a tyhle hovna tu prezentuješ coby "názor", aniž bys to byl schopen jedinou řádkou doložit.

  14. warhammer

    Pro xAo:No, nevím, kdo zrovna hrotí naprostou hovadinu – což je kolikrát horší než nějakou říkat.Mimochodem – ať se dívám jak se dívám, nikde nevidím, že bych psal, že Ratzinger je debil.Hm, pokud trpíš bludy, či vidinami apod. já ti nepomůžu a ani nechcu.