Je náboženství sexy?

aneb Může náboženství poskytovat selektivní výhodu na úrovni sobeckého genu?

Zatím jsem se setkal se dvěma základními interpretacemi vzniku náboženství: Buď se jedná o fenomén, který vznikl jako důsledek něčeho jiného, nebo je to něco, co poskytuje selektivní výhodu, ale pak bychom museli uvažovat skupinovou selekci, což je problematické (viz např. článek Filipa Tvrdého). Napadla už někoho možnost evoluce náboženství sexuálním výběrem spojeným se setrvačným procesem?

Setrvačný proces (runaway process) je způsob, jakým se velice rychle může vyvinout taková extravagance, jako je například paví ocas. Základní princip spočívá v tom, že opačné pohlaví (obvykle samice) začne při volbě partnerů upřednostňovat nějaký znak, který se potom začne díky selekci bouřlivě rozvíjet. A. Zahavi se dokonce domnívá, že se různé přemrštěné pohlavně vybírané znaky vyvinuly právě proto, že jedince handicapují. Zahavi " [s]oudí, že ocasy samců rajek a pávů, velké paroží jelena a jiné pohlavně vybírané znaky, které se vždy zdály paradoxní, neboť jsou pro svého nositele jen handicapem, se vyvinuly právě proto, že jsou to handicapy. Samec s dlouhým a nápadným ocasem dokazuje samičkám, že je silný, neboť přežil i přes svůj handicap. Srovnejme to s nějakou ženou sledující závod dvou mužů. Pokud oba doběhnou do cíle ve stejném čase, ale jeden z nich má na zádech pytel plný uhlí, logicky si odvodí, že on je ve skutečnosti silnější." (Dawkins, 1998, s. 148)

Přistupme nyní k fenoménu náboženství. Náboženství, jak známo, nutí dělat člověka věci, které jej připravují o čas a energii a jsou zcela neproduktivní. Což by mohl být ekvivalent velkého a těžkého paroží na hlavě. Náboženství je neodmyslitelně spjato s rituálem a rituály jsou těsně spjaty se zvířecími námluvami. Každý religionista ví, že mýtus vysvětluje rituál a rituál je přehráváním mýtu. Je evidentní, že rituál je mnohem starší než mýtus, protože rituální chování je běžné v celé živočišné říši. Je známo, že při extatickém tanci, zpěvu či jejich kombinaci může docházet k nástupu změněných stavů vědomí. Mýtus se mohl objevit společně s jazykem jako pokus o interpretaci specifických prožitků při rituálu.

Mohly ženy našich dávných předků dávat přednost těm mužům, kteří byli ochotni investovat více energie do rituálních a posléze náboženských činností, a tím vytvářet selekční tlak zvýhodňující náboženské chování?

Je taková hypotéza testovatelná? V rámci moderní společnosti by to byl asi problém, ale snad by bylo možné zkoumat sexuální preference žen u přírodních národů. Možná by se ukázalo, že ten, kdo bohům/duchům/silám obětuje více je také více sexy…

(Pozn.: Toto je pochopitelně pouze nástřel okamžité myšlenky (spojený s otázkou, zda se tím takto už někdo zabýval) a nikoli něco na způsob mnou zvěstované Pravdy.)

 

Literatura:

DAWKINS, R. Sobecký gen. Praha: Mladá fronta, 1998.

Advertisements

komentářů 60

Filed under Úvahy a postřehy

60 responses to “Je náboženství sexy?

  1. A teď už je jen třeba ukázat, jak to prospívá nejen skupině, ale i každému jednotlivci. Zítra se tu objeví další článek na toto téma, který ty úvahy možná zase posune o kousek dál.

  2. warhammer

    Pro ratka:Minulý týden jsme se lehce bavili na téma iluzorního chápání reality a ty jsi napsala něco o nějakých mikrosvětech a iontech a kdesi cosi. Myslel jsem, že by jsi mi mohla do této problematiky vnést o maličko více světla, než tehdy na tom Epikúrovi, protože tehdy jsem to moc nepochopil.A promiň jestli tě otravuju.Pro Kojot:Ne, nebanuj ho. On to nemyslí zle (nejspíš tedy – avšak k čemu by mu to bylo, kdyby to zle myslel?) on se jen potřebuje vykecat.Nebuď krutý, byť z tvého hlediska účelný.

  3. Warhamere, rada bych ale sama mam hodne zatemneno. V momente kdyz to zkusim tak mi z toho vyleze paskvil.ale predstav si to tak trochu jako syntezu toho co vnimame (odrazi se nam v mysli jako na platne mockrat za vterinu) a co je skutecnost tj. to co je soucasny stav fyziky (castice je jakoby rozplizla dokud se na ni nepodivame (determinujeme ji pozorovanim)Tento mikrosvet (asi fakt "objektivni svet") se demonstruje v nasem vedomi pomoci pusobeni iontu. JInak to spojeni mezi komickym mikrosvetem a nasim iluzornim makrosvetem asi (mozna, myslim, nevim) nemuze fungovat.Pochopit spojeni mezi iluzornim makrosvetem – kosmem (stvoremim) a mikrosvetem je nad me sily. A netroufam si zde o nejake teorie, ackoliv ten kdo cte muj blog tak nekolik pokusu zazil. A pokazde jsem vsechny ctenare vydesila. Nechapali o cem mluvim a proc vlastne :o) nechapu to taky ale obcas me to v hlave zazvoni. Ale ted podstatne mene nez driv. Prestava to byt dulezite.

  4. warhammer

    Pro ratka:A onen iluzorní makrosvět vzniká jak a proč a můžeme ho vůbec smyslově zkoumat, nebo jeho iluzornost mate i naše smysly? A ta iluze je nějak/něčím projektována, nebo prostě a jednoduše JE?Jistěže to není důležité, z praktického hlediska, ale z toho uvažovacího, rozumového hlediska, které se nechce nudit a stagnovat, je pochopení tohoto důležitější než záležitosti čistě praktického významu.

  5. Otazka proc vnika iluzorni chapani sveta patri jiz do oblasti filosoficke. Ja z praktickeho hlediskamuzu jen rict, ze kdyz jsem zjistila jako mala holka na hodine fyziky jeste na zakladce (to bylo cca pred ctyriceti lety) ze svet kolem me je uplne jiny nez ho vnimame tak mi spadla prada a od toho momentu bylo vsecko jinak. Tech otazek se vyrojilo tolik ze me uplne zatloukly do zeme :o)) Furt jsem se divila ze to jinym neprijde divne, ze se neptaji. Pro me to bylo jako rana do palice.

  6. nase iluze je vlastne metodou interakce s okolim. Pomoci iluze dokazeme jako komplexni organismus (skladajici se z jinych organismu) kazdy zlomek vteriny sbirat informace z "vnejsku" a vyhodnocovat je tak aby slouzily nasemu preziti jako systemu. je to zpusob jak prelozit do srozumitelneho jazyka co TED (v tomto okaminu) nase chapadelka snimaji. Co tam venku ale je, zda to je skutecne prostor ubihajici v case nejsme schopni objektivne posoudit. nevime to . Vime jen to co si dokazemem prelozit z EMG impulzu tykadelek (smyslu)a prlozit do EMG impulzu mozku pres EMH impulzy nervovych vzruchu. A prave tyto impulzy bezi na ty kvantove urovni (mikrourovni) a vytvareji urcite synchronni mapy, otiskuji. Ale vime zda v prostopuru a case? nebo spise nase JA ve forme strutkury mozku si je dokaze do prostoru a casu ulozit. to co bylo jako minulost ve fomre pameti a to co bude ve forme pravdepodobnosti (potncialu). Ale to co je TED nevime,UFF, bylajsem na bezkach tak jsem si trochu vycistila hlavu :o)))

  7. ty chyby si nevsimej prosim, patri ke me. neumim bez nich psat.

  8. warhammer

    Pro ratka:Hm, tak to jsi měla štěstí. Já jsem se na hodinách fyziky na základce dozvěděl akorát jedno velké hovno.Stejně je to ale mega složitá problematika.

  9. mikes

    kdyz se clovek miluje se svou dusi, to je vzdycky sexy, nemel by ji ovsem prznit, to ona moc rada nema

  10. Machi

    Kojote obávám se, že nejsi první (dává náboženství evoluční výhodu?). Dokonce se mi zdá, že se touto myšlenkou Dawkins zabýval. Ale teďka vážně nevím jestli jsem to slyšel od něj nebo jsem to četl v nějaké knížce o evoluční psychologii (to je tak, když člověk už ani neví co všechno četl:)).Ale co mě zaujalo je, že jste doposud řešili tuto otázku jako problém týkající se jen genů a ne i jako problém týkající se tzv. memů. To znamená vzorců chování předávaných učením. Myslím, že zejména dnes se náboženství týká spíše memů. Ale ani geny nejsou mimo hru, ale spíše sprostředkovaně. Náboženští představitelé měli totiž téměř vždy obrovskou moc, a to je nesporná evoluční výhoda. Ještě ve středověku a novověku (zhruba do 19. stol.) byl farář jedním z nejmocnějších lidí ve vsi, o různých biskupech a kardinálech ani nemluvě. A preference mocných mužů (silných) je zřejmě geneticky daná.Pro Ratku:"svet kolem me je uplne jiny nez ho vnimame"Nemyslím, že zrovna takhle to váš učitel fyziky myslel (pokud ano, tak trochu ustřelil). Nevím co vám tedy přesně říkal, ale nejčastěji se to týká omezeností lidských smyslů a toho, že interpretace okolního světa je dána zpracováním v mozku a tento proces je pro člověka jedinečný. Jinak řečeno například myš vnímá svět jinak než my. To ale nic nemění na existenci věcí ani na jejich měřitelných objektivních vlastnostech. Například vnímání barev je vlastní člověku, ale protože barva je vlastně interpretace frekvencí vnímaného světla v mozku, ale to nic nemění na faktu, že světlo daných frekvencí skutečně dopadá na naši sítnici. Ještě uvedu takový drobný příklad. Pokud na zemi stojí člověk, netopýr a sova, každý vnímá svět jinak. Ale pokud na ně padá z výšky šutr, bez ohledu na to jak tento šutr vnímají, je šutr reálným objektem a pokud neuskočí či neodletí, oni sami reálnými objekty přestanou být 🙂