Několik poznámek k petici “za svobodou volbu v očkování“

Dostala se ke mně "Petice za svobodnou volbu v očkování" a musím říci, že mne opravdu "nadzvedla", zvláště pak jedním opravdu úděsným argumentem.

V petici se totiž dočteme následující "perlu": "Dnes se významně mění poměr mezi přínosy a riziky očkování, jelikož řada dříve nebezpečných onemocnění se u nás vyskytuje jen výjimečně, případně vůbec. Riziko onemocnět je tedy mizivé a riziko onemocnět se závažnými komplikacemi ještě mizivější." (zvýrazněno mnou).

A pročpak se asi u nás řada dříve nebezpečných onemocnění se u nás vyskytuje jen výjimečně, případně vůbec? Čímpak to asi bude? Že by to byl důsledek široké nabídky alternativní medicíny? Nebo to způsobilo dlouhodobě pozitivní působení Merkuru s Chirónem? Zázrak snad? Možná se u nás ty nemoci prostě jen nudily a tak šly jinam! Jak vůbec může být někdo tak nebetyčně hloupý?!

Takže, dámy signatářky a pánové signatáři, řada dříve nebezpečných onemocnění se u nás vyskytuje jen výjimečně, případně vůbec právě proto, že jsme proočkovaná populace. Pokud bychom očkovat přestali, tak se nějakou dobu nebude dít nic zvláštního. Budeme jen připravovat živnou půdu pro co? No přece pro onu řadu dříve nebezpečných onemocnění se u nás vyskytuje jen výjimečně, případně vůbec! Zkušenosti zemí, které přistoupily na benevolentnější očkovací politiku, to dosvědčují.

"Svoboda v očkování" zní hezky, ale zamysleme se nad důsledky – pokud vy nedáte své dítě očkovat a všichni ostatní ano, pak jste ve výhodě – vaše dítě neriskuje zdravotní komplikace (přičemž tyto jsou pochopitelně zveličovány; jak poznamenala moje žena: "Všichni jsme to přežili.") a riziko, že vaše dítě onemocní bude v podstatě stejně malé jako u těch očkovaných, protože bude žít v bezpečném prostředí. Pokud si to však řeknou všichni nebo i jen nějaké hraniční procento (které neumím odhadnout), je zaděláno na průšvih (dalo by se to dobře modelovat v teorii her). Lze namítnout, že bychom měli na občany spíše apelovat než je k něčemu nutit zákonem. Problém je však v tom, že lidé tak snadno podléhají všemožným pověrám, že racionální apel není bezpečná cesta jak zajistit zdraví populace. Je jen přirozené, když se stát stará o tyto věci. Omezuje naši svobodnou volbu co se týče rychlosti jízdy, omezuje nás pokud jde o používání bezpečnostních pásů atd. Jsem přesvědčen, že je správné usilovat o nejvyšší možnou míru svobody, ale ta musí být vyvážena adekvátní mírou zodpovědnosti. A protože lidé jsou takoví, jací jsou, je třeba některé zodpovědnosti vyžadovat zákonem.

 

K dalšímu čtení doporučuji kvalitně zpracovaný článek o aktivitách odpůrců očkování a důsledcích poklesu proočkovanosti.

Advertisements

komentářů 63

Filed under Úvahy a postřehy

63 responses to “Několik poznámek k petici “za svobodou volbu v očkování“

  1. Markéta

    Machi, mé dítě bylo naprosto zdravé a věřte, že lékaři se nsažili seč mohli, najít nějaký důvod. Když nás převezli na JIP v Motole /tehdy mne souvislost s očkováním nenapadla/, tak doktor, který nás přijímal,první co udělal, kouknul se do očkovacího kalendáře a řekl, to mohla vyvola Hexavakcína, ta nám dělá problémy. V příbalových letácích hexavakcín, resp. v podrobnějších odborných informacích pro lékaře a lékárníky se – stejně jako u ostatních očkovacích látek – žádné případy úmrtí neuvádějí. Jako vedlejší účinky je však zmíněna řada příznaků, po nichž může úmrtí následovat. Citujme zde aspoň krátký výňatek:“Centrální a periferní nervový systém:Febrilní a afebrilní křeče, encefalitida (zánět mozku), encefalopatie (chorobné změny na mozku) s akutním edémem (otokem z důvodu hromadění tekutiny), koulení očima, syndrom Guillain-Barrée (stupňující se ochrnutí), svalová hypotonie (slabost svalů), neuritida (zánět nervů s různými příznaky).”Četnost výskytu se udává 1 případ na 10 000 očkování. Vzhledem k tomu, že děti v prvních dvou letech života dostávají čtyři dávky, stupňuje se – podle příbalového letáku – riziko poškození uvedenými vedlejšími účinky až na 1 z 2500 dětí.Tak a dostalo mé dítě, které je již 3 roky neočkované a bez záchvatů, po očkování nebo ne? Lékaři to samozřejmě popřou. A také budou trvat na očkování.Informací je spousta. A různí se člověk od člověka, odborník od odborníka. některé odkazy, kde si informace můžete získat: http://www.rozalio.cz – v češtiněostatní budou bohužel v Aj http://www.ncbi.nlm.nih.gov…92452http://www.generationrescue.org…)http://people.maths.ox.ac.uk…df).Pokud se jen tochu začnete zajímat o tuto problematiku,získáte na očkování úplně jiný náhled. A věřte, že odborník být nemusíte.

  2. Markéta

    Machi, v našichh podmínkách jsou příušnice, zarděnky a spalničky obyčejným dětským onemocněním a proběhnou u drtivé většiny dětí bez komplikací. Stejně jako neštovice. Už i proti nim se očkuje.

  3. Machi

    Díval jsem se na ty odkazy a jeden nefunguje, jeden je skutečně odborný, ale ne úplně k tématu (resp. spíše podporuje očkování) a jeden říká jen to, že očkování sebou může přinést komplikace, což jsem ostatně netvrdil, že to není možné. Přesto spojitost s autismem není stále prokázána.Nicméně váš příspěvek o "obyčejných dětských nemocích" je trošku mimo mísu. Příušnice jsou skutečně skoro neškodné, ale zarděnky a spalničky ve vyspělých zemích mají úmrtnost 3 promile, což není zrovna málo (je to o dost více než u běžné chřipky). Kromě toho další lidé má různé komplikace z daných nemocí.Pokud se tedy má člověk odpovědně rozhodnout, měl by vědět rizika a jejich pravděpodobnost. Dnes dle většiny výzkumů riskujete méně když své dítě naočkovat dáte, než naopak.

  4. Markéta

    Mimo mísu? Koukněte na to. kolik dětí má komplikace a zjistíte, že OO. Komplikace mají dospělí, ne děti. Očkování nechrání dlouhodobě, zatímco prodělání nemoci doživotně. Takže pokud bychom si tyto nemoci prodělali, žádné komplikace by nás nečekali.A o jaké většině výzkumů mluvíte? Výborná kniha, která velmi objektivně čerpá ze stovek výzkumů je od Dr. Hirteho: Očkování – pro a proti .Doporučuji.A ještě něco. UNICEF začáná docházet k závěru, že očkování nefunguje. Ačkoli masivně očkuje v rozvojových státech, nedaří se snižovat úmrtnost dětí. http://www.deepjournal.com…1.html

  5. Machi

    Líbí se mi jak vždy uvedete odkaz na něco o čem sama ani nepíšete. Poslední odkaz je třeba o prasečí chřipce (ne o UNICEF). A víte co, já bych se proti prasečí chřipce nenechal očkovat, ale to je jen proto, že v dané chvíli jsem si téměř jistý, že by to byla ztráta času (prasečí chřipka je z hlediska úmrtnosti stejně nebezpečná jako běžná sezónní chřipka, to jest pod 1 promile, a s chřipkou už mám zkušenost). Nicméně chápu, že pro určité skupiny obyvatelstva i obyčejná chřipka může představovat ohrožení života.A ještě jednou uvádím, že bez vyjádření pravděpodobností komplikací u nemocí a vakcinací nemá tato diskuze smysl, neboť pak je to jen o osobních postojích a názorech a to je trochu málo, pokud chcete, aby vám ostatní dali za pravdu.

  6. Konec debaty, který se – a přiznávám, že mou vinou (způsobenou nedbalým čtením jednoho komentáře) – změnil ve flame war jsem smazal. Celá tato záležitost mi připomněla, že se nemám uvrtávat do zbytečných a nic neřešících diskusí (a už vůbec ne se v nich angažovat emočně), je opravdu namístě utínat je co možná v začátku…

  7. Marek

    Přečetl jsem si příspěvek a tady je debata zcela zbytečná. Jak vůbec může být někdo tak nebetyčně arogantní?!

  8. Pavel

    debata je sice už nějaký ten pátek stará, ale náhodou jsem se sem dostal a nestačím se divit ignoranci autora. Tady (http://www.genesgreenbook.com/content/proof-vaccines-didnt-save-us) je 30 grafů dokazujících, že vakcinace začly až po masivním ústupu chorob. A např. u dětské obrny bylo snížení počtu postižených dětí dosaženo změnou diagnostických kritérií, ve skutečnosti vakcína sama chorobu způsobovala (oficiální prohlášení CDC)

    • Obrázky jsou to pěkné, ale když se dívám do toho PDF, kde jsou zdroje, objeví se okamžitě velké pochybnosti. Já to teď nebudu přezkoumávat, ale moc věrohodně to na mě nepůsobí. Grafy na nějakém na blogu zveřejněném článku jsou pro mě podobně věrohodné, jako „důkazy“ jiných blogerů o neexistenci globálního oteplování.

    • Stačí se podívat hned na první graf o výskytu spalniček v Kanadě a porovnat ho se zdrojem (http://www.phac-aspc.gc.ca/publicat/cig-gci/p04-meas-roug-eng.php#fig1-ft) a hned jde vidět, že si autor čísla upravil, aby vyšel žádoucí efekt (očkování nezabírá). Z originálu je ovšem jasná periodicita výskytu spalniček (~350 výskytů na 100 tisíc obyvatel a rok) před zavedením očkování a po zavedení očkování rychlý pokles na 7× nižší hodnoty a posléze ještě níže.

      • Díky za info. Předpokládal jsem, že to tak bude, ale neměl jsem čas to prověřovat. Jenže tenhle druh lidí stejně nelze přesvědčit.

        • Pavel

          Problém je možná v tom, že se jedna strana snaží přesvědčit druhou o tom, že jedině ona má pravdu. Já jsem byl donedávna zastáncem očkování, ale poté, co se u mě po tetanovce vyskytly problémy, jsem se touto problematikou začal zabývat a můj názor se velice rychle změnil.
          Ohánět se statistikami (ať už pro nebo proti) je ošemetné, protože statistiky jsou jen čísla, která se dají ohnout na tu či onu stranu dle přání zadavatele. Mě jde pouze o to, abych měl možnost volby, aby mě nikdo nenutil.
          Na stránkách ockovanideti.cz je sice“kvalitní“ článek o důsledcích neočkování, ale nějak autor zapomněl připsat, že vakcíny opravdu mají vedlejší účinky, že obsahují hliník a formaldehyd, že žádná vakcína (aspoň o žádné nevím) nebyla nikdy testována dvojitě zaslepenou studií atd.. Kde je tedy pravda?
          Poslední aspekt je qui bono. Dost pochybuji o tom, že zastánci neočkování na svých aktivitách nějak finančně profitují. To se ale nedá říct o farmaceutických firmách, které dělají vše pro to, aby měly monopol na vše. Zajímalo by mne, jestli by očkování vůbec fungovalo, kdyby byli lékaři placení jako ve staré Číně, tj. peníze dostávali pouze v případě, že byli všichni pacienti zdraví, pokud někdo onemocněl, lékař přestal peníze dostávat. Zavést toto v dnešní době, tak lékaři pochcípají hladem.
          Abych to uzavřel: já vám neberu váš názor na očkování, ale každý má v demokratické společnosti právo rozhodovat o svém životě a životě svých dětí. Pokud chci praktikovat alternativní medicínu je to moje věc a já si nesu důsledky. Pokud nechci své dítě nechat očkovat, protože očkování nevěřím, je to moje odpovědnost. Pokud své dítě dám očkovat (protože mi to přikazuje stát) a bude mít nějaké trvalé následky (autismus, ochrnutí, apod.), mela by to být odpovědnost státu – v zahraničí jsou fondy pro odškodnění poškozených (nicméně zdraví to poškozenému už nevrátí), u nás se rodič musí mnohdy doživotně starat o postiženého potomka. Připadá vám to spravedlivé?

  9. Mirek

    Podle mě máš v zásadě pravdu, Kojote. Moje žena je vůči očkování dost kritická a máme k tomu doma hodně literatury. Přiznám se, že jsem se také stal kritičtější, rizika jsou poměrně výrazná (možný vliv je i u autismu), ale stále jsem pro očkování. Jako rozumný kompromis – a tak jsme se doma domluvili – mi přijde očkovat až po roce věku (první etapa vývoje mozku kojence, moje matka pediatrička by očkovala už po půl roce) a pokud možno jednotlivými vakcínami za sebou, případně některé vyřadit, u nichž je riziko nákazy hodně zanedbatelné, případně není zas tak nebezpečný průběh nemoci při nakažení. Jinak, odpůrci očkování tvrdí, že pokles nakažených způsobil víc rozvoj hygieny než očkování samotného.