Vstupujeme do “helénistické“ epochy?

Přemýšlím-li o naší době, pak – s vědomím toho, že historie se nikdy neopakuje, ale občas se opakují některé její aspekty – mi nemůže nepřijít na mysl doba, kdy Řekové přišli o svá polis, své městské státy, a stali se součástí velkých říší. Pokud existuje nějaká analogie, přikláněl bych se k této spíše než k době soumraku Říše římské a to především v souvislosti s náboženstvím. A je třeba zdůraznit, že budu mít na mysli především současnou Evropu.

Nebudu se zde pokoušet o nějakou důkladnou srovnávací analýzu obou epoch, spíše si povšimnu jistých podobností a celou myšlenku ponechám v podobě nástinu. Stručně a poněkud zjednodušeně lze říci, že řecké městské státy přešly od archaických monarchií přes tyranie k takovému státnímu uspořádání, kdy se na politice podíleli všichni občané (což rozhodně není totéž jako všichni obyvatelé či třeba jen většina obyvatel, to jen tak na okraj). Tak vznikla slavná athénská demokracie. Ta prošla mnoha zkouškami, včetně ničivé Peloponéské války, aby nakonec musela rezignovat po porážce u Chairóneie roku 338 př. n. l., kdy vládu převzal makedonský král Filip a po něm jeho syn Alexandr Veliký, který svými vítězstvími na východě vytvořil ohromnou helénistickou říši. Ta se po jeho smrti rozpadla, nicméně podstatné je, že polis propříště ztratila význam v politickém dění. To mělo velký vliv na celou duchovní atmosféru té doby. Rozvíjela se soukromá religiozita a tradiční božstva – garanti městských států – postupně ztrácela vliv. Lidé se utíkali k různým bohům, které si vybírali, rozšířily se i různé magické praktiky. Zjednodušeně lze říci, že se (přestože i dříve existovaly k většinovému náboženství paralelní kulty, například orfikové) začal rozvíjet trh s náboženstvím jako reakce na zklamání z tradičních bohů, kteří neodkázali uhájit tradiční městské státy. Na druhou stranu je třeba zmínit řečtinu ve formě koiné, která se stala na dlouhou dobu obecnou řečí, s níž jste se domluvili kdekoli v civilizovaném světě. Také zmizelo tradiční rozlišení my (Řekové) versus barbaři. Cizinci se stali běžnou záležitostí.

Proč se domnívám, že právě helénismus může být vhodnou analogií k současné situaci? Především vnímám postupné vzdalování se mocenských center z dosahu vlivu běžných lidí (či přinejmenším pocit takového vzdalování). Souhlasím s Popperovou myšlenkou, že politický systém nikdy nebyl a nemůže být lidovládou, ale že je třeba, aby vládu bylo možné nekrvavě svrhnout, aby lid posuzoval činy svých vládců a byl schopen jim předložit účet. To se sice v dnešní době stále ještě děje, nicméně nemohu nevnímat skutečnost, že stále významnější podíl moci získávají jednak úředníci, obzvláště těžko proniknutelná bruselská byrokratická mašinerie, a jednak velké korporace, jejichž vliv nemusí být nutně špatný, jak se domnívají různí aktivisté, ale je zcela reálný a jen obtížně kontrolovatelný (a myslím, že tradiční ekonomický liberalismus by se měl s tímto faktem pokusit nějak myšlenkově vypořádat). Nelze pominout celospolečenské nálady projevující se nízkou volební účastí, jíž si dovoluji interpretovat jako důsledek pocitu neschopnosti něco změnit. Myslím, že právě tento pocit je paralelní pocitu Řeka připraveného o svou polis a že pokles významu tradičních božstev lze pokládat za analogii poklesu významu státních symbolů, tradic a dalších záležitostí státní identity. Ubývá sice stoupenců tradičního křesťanství, ale to neznamená, že by narůstal počet ateistů. Lidé se obracejí k trhu s všemožnými vírami a mystickými naukami, který není jen obrazný, ale i zcela konkrétně ekonomický – je to dobrý byznys. Jak jsem již napsal v jiné úvaze, obecně rozšířená jsou božstva Něco tam nahoře a Něco mezi nebem a zemí, přičemž zvláště to druhé zaštiťuje víru v účinnost těch nejroztodivnějších magických a pavědeckých praktik. Nevnímám zde jakoukoli tendenci k přijetí jakékoli nové univerzalistické víry, jako tomu bylo v posledním období Římské říše, to je jeden z důvodů, proč mi helénismus připadá jako vhodnější paralela.

Co z těchto úvah můžeme vyvodit? Ne, rozhodně nemám v úmyslu pokoušet se o jakékoli dlouhodobé předpovědi – nehodlám se stát z čista jasna historicistou a i když lze hledat a nalézat historické paralely, pokládám dějiny za vždy nové a unikátní a budoucnost jako otevřenou. Je také třeba poukázat na nevídaný rozvoj vědeckého poznání a technologií, pro který bychom v historii hledali jakoukoli paralelu zcela marně. To, oč mi šlo, bylo sociologizující zamyšlení nad reakcí lidí na ztrátu vlivu (či na pocit ztráty vlivu) na politické záležitosti, život ve velké říši, obecnou řeč a kontakt s cizími kulturami. Je možné, že v podobných situacích lidé reagují podobně a že na současné oblibě individualizovaného duchovna může být cosi zákonitého. Pakliže tomu tak je a celá analogie má nějakou platnost, naskýtá se poněkud děsivá myšlenka, že to, co je schopno trh s vírami nahradit, není filosofická a vědecká racionalita, ale nové universalistické náboženství. Když tak o tom přemýšlím, dávám přednost současné roztříštěné iracionalitě – už proto, že se nemůže semknout a mít nějaké nebezpečné mocenské nároky.

Na závěr podotknu, že jsem zde kontemploval o Evropě, avšak za "velkou louží" vyrůstá generace pevně sevřených šiků Kristových vojáků, kteří mají už nyní jasno v tom, co nastane, až se k moci dostane křesťanská většina

Advertisements

komentářů 30

Filed under Úvahy a postřehy

30 responses to “Vstupujeme do “helénistické“ epochy?

  1. To je zajímavé, Kojote, že jsi došel k představě "nového universalistického náboženství". Nechci se přít, ale spíš mi připadá pravděpodobná technická totalita, přímý, brutální nátlak, kterému kdo se nepodřídí, tak nepřežije. To náboženství si představit neumím.

  2. Jessie, nikdo si nedovede představit nové náboženství dokud se neobjeví, to dá rozum. V Evropě to myslím není na pořadu dne, v USA bych nepodceňoval křesťanské obrození.ad Technická totalita – no, a jak by taková "technická totalita" měla jako fungovat. Fakt si dokážu představit ledacos, ale na tohle jsem krátký…

  3. Ale vždyť už to pomalu funguje, Kojote, vidíme to všude kolem sebe. Když se nestaneš kolečkem v mašinérii a nebudeš dobře fungovat, tak nemáš šanci přežít. A nikdo se nemusí obtěžovat ti to nějak zaobalit do pozlátka jakéhokoliv "náboženství".

  4. ratka

    souhlasim s KOjotem. Lide dnes ziji v relativni volnosti, maji hodne individualni svobody. Kdyz se domluvi skupina lidi ze je zacnou buzerovat tak jim proste ten jejich klid znici. Uplne je vybuzeruji a donuti k reakcim.Proc to urcita skupina lidi dela, ze? Myslim ze z nudy.

  5. Jessie, já tomu pořád nerozumím. Mluvíme o tomtéž? – "Totalitarismus je politický systém, jehož vládnoucí skupiny neuznávají žádné meze své pravomoci a snaží se regulovat všechny aspekty veřejného a soukromého života. Základními znaky totalitarismu jsou autokratická vláda a nekompromisní prosazování politické ideologie v oblasti veřejného i osobního života."

  6. Kojote, technickou manipulací nemyslím politický systém jako takový, spíš metody působení na člověka, aby v civilizaci fungoval tak, jak je potřeba. Dříve v tom pomáhalo náboženství a pak i různé ideologie. Psychicky to člověku pomohlo se s traumaty civilizace vyrovnat. Je to složité téma a asi to nedokážu jednoduše vyjádřit vlastními slovy, takže se omlouvám, že jsem s tím vůbec začala.

  7. Jessie, jen jsme si nerozuměli v pojmech. Závislost na technické civilizaci pochopitelně existuje, ale slovo „totalita“ mi k tomu nesedí.

  8. To jsem ráda, Kojote. Ta "totalita" myslím nastane, až už nebude žádná ideologie, třeba jen ve smyslu "co je správné", a jen se budeme honit v obchoďácích za spotřebou.

  9. Jessie, mně připadá, že se na to koukáš jen z jedné stránky a úplně pomíjíš všechno ostatní. Taková akce není bez reakce. To, co popisuješ, nemůže nastat NIKDY. Vyloučeno. Právě důraz na techniku a spotřebu a opomíjení třeba náboženství (nebo co ty myslíš?), vede zase k rozbujení toho potlačeného. Jenže jiank, např.v první fázi rozbujení "nežádoucích" extrémů nebo toho, co se jako extrém dané společnosti jeví…

  10. Už to nastává Liško. Odkud si myslíš, že se berou ti různí šílení střelci z dobrých rodin? Všechno mají, i projevovanou lásku rodičů, žádné ale něčeho se jim nedostává, něco se v nich láme. Nepřizpůsobili se, na rozdíl od většiny. To jsem nevymyslela já, píšou o tom jiní.

  11. [10]A je snad takový každý? Je to výjimka, která vypadá jako častá, protože je hodně nápadná. Je to extrém [9].

  12. Adam

    Ave, přečti si úvod mého článku Demiurg na Ritualu, dospěl jsem tam k podobným závěrům. "Adam"…p://svatky.ritual.cz…;sid=1138

  13. [11] Většina se vždycky přizpůsobí čemukoliv. Je jen jeden "Palach". Ostatní si zvyknou a sebemanipulací sami sebe přesvědčí, že je všechno v pořádku a žije se jim vlastně dobře.

  14. Phoeniks

    Možná že by evropská současnost snesla jisté opatrné srovnání i s římským principátem. Augustus ukončil vleklé občanské války (WW1,WW2) a následovala dlouhá studená válka s Parthskou říší (Sovětský svaz), která se nakonec dostala do rukou původnímu vládnoucímu etniku Peršanům (Rusko). Východnímu nepříteli (helénismu, resp. komunismu) byla vyrvána řada území, např. Egypt, Sýrie, Levanta (socialistický blok).Ale část kulturní praxe byla přejata (sociální stát). Židé měli úředně schválenou výjimku a jejich náboženská zvláštnost byla tolerována (ochrana a podpora Izraele). Pokus o umělé vzkříšení republikánského náboženství (Livius, Vergilius) skončilo nezdarem, východní kulty se valily do říše i navzdory snahám o staromilské pozlátko oficiálních struktur v senátu (tzv. evropské hodnoty a demokracie). A co je dnešními zvrhlými kulty tajuplného Východu? Lamaismus, zen, jóga, taoismus, satanismus, hermetismus, astrologie,…

  15. @ Phoeniks: Zajímavý postřeh.

  16. ratka

    zajimava diskuse, zajimave postrehy chybi mi v tom aktivni prvek reseni. Co kritici navrhuji ze by se jako melo udelat aby to co kritizuji nebylo.Zajimalo by me to. Ten aktivni vstup.Treba jessie vyzvedava Palacha. Vsichni bychom meli byt jako Palach? Jak by vypadal spolecnost slozena ze samych Palachu. Umi si to nekdo predstavit?Mozna takova splecnost vznika. Lide se dokazou prizpusobit porad mene. kazdy si ryje svoji brazdu a rozryva brazdu nekoho jineho. Divi se ze jeho brazda je nicena, ze jiny tam ryje taky ale jinym smerem.jeden druhemu krizi cestu.To se kdysi resilo prizpusobenim i za cenu obeti.

  17. ratka

    ale jeste k clanku, kdyz jsem byla v Rime tak me pri navsteve starych pamatek napadlo kolik paralel je tam s dnesnim zivotnim stylem. Ti lide zahaneli nudu tim ze se bavili jak umeli. Diskutovanim, lazne, kraslenim a modnimi prehidkami, dekadentnimi hrami az… Az se jejich struktura uplne rozlozila. Chybela energie ktera by struktury udrzovala a obnovovala.

  18. Ratko, osobně jsem sympatizantem Popperova sloganu, že budoucnost je otevřená a že nelze dělat jakékoli dlouhodobé předpovědi. Proto je třeba, aby se každý snažil udělat svět o trochu lepším. Zní to prostince, ale myslím, že je to pravda…

  19. ratka

    to ano KOjote. Myslim si ze se o to i kazdy snazi. Prakticky kazdy mlady clovek je plny idelau a chtel by zmenit svet k lepsimu (beru podle sebe) ale podobne jsou i me deti. A podobni byli i mi rodice. Nemam duvod si myslet ze jini to maji jinak.Proc ale k tomu zlepseni nedochazi? (teda v nasih subjektivnich ocich, objektivne mozna ano) Podle me proto, ze to zlepseni sveta si kazdy predstavuje dle sve sablony (vzorce z vychovy a pusobeni okoli), dle svych schopnosti ci stupne poznani. A kazdy pak zlepsuje dle svych predstav (dle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi)Ovsem vysledek je pak sporny. ZAvisi samozrejme od zpusobilosti zlepsujicicho a ucinku jeho cinu.

  20. Ratko, to je jen důsledek propagandy. Máme se lépe než naši rodiče i než naši prarodiče. Jsme bohatší, svobodnější a máme víc příležitostí. Jen podléháme hlasům pesimistů, které pálí dobré bydlo. Ne, že by nebylo co zlepšovat, ale určitě jsme na tom lépe než před sto lety.

  21. ratka

    taky to tak vnimam. Akorat si rikam, ze je to muj subjektivni pocit. Ze treba nekde jinde na jinych mistech je to pocitovano jinak. A ja to nevim protoze jsem tady a ne tam. protoze jsem ja a ne oni.

  22. Ratko, hovoříme-li o euroamerické civilizaci, o níž se zde konec konců bavíme, je zlepšení nesporné. Co se týče třetího světa, tam je především problém přelidnění. A docela si myslím, že multikulturalismus problém třetího světa nevyřeší, ale to už je na samostatnou úvahu…

  23. [16] Ratko, já nevyzvedávám Palacha. Uvedla jsem ho jako příklad, kdy se člověk nepřizpůsobí a zahyne. Nevím, jestli je "správné" přizpůsobit se a přežít, nebo nepřizpůsobit se a zahynout.

  24. Jessie, a co takhle nepřizpůsobit se a přežít? To má teprve grády! ;-)Naopak přizpůsobit a zahynout stojí fakt, s prominutím, za hovno 😉

  25. ratka

    jojo, hned jsem si to zive prestavila. Neprizpusobi se nikdo a vsichni prezijou :o))) to je maso :o)))

  26. ratka

    Jessie, ja to taky vzala jako priklad. To vyzvednuti jsem chybne oznacila jako vytazeni, vypichnuti. to prizpusobeni fakt nemusi byt jako vysledek sebemanipulace. Muze to byt i vysledek urciteho poznani, ze veci jsou takove jake jsou. A ze jsou OK:

  27. [26] Ratko, ty znáš někoho, kdo řekne, že se sebezmanipuloval do spokojenosti? (hele, žádný dvojsmysly, jó 🙂

  28. warhammer

    Pro Kojot:To je fakt zajímavý článek. Zajímalo by mě co si myslíš o tématu " Kdo bude v příštích dvaceti letech nejmocnější mocenskou strukturou – Čína, USA, EU, anebo Rusko?".

  29. @ Warhammer: Upřímně řečeno netuším. Nejsem prognostik a i kdybych byl – jen málokteré prognózy se vyplní. Příliš mnoho neznámých…

  30. warhammer

    Pro Kojot:Přesto musíš mít na toto téma nějaký názor.Jo, názor, prognózy si strč někam:)