Mýtus o Každém

Jednou ze základních vlastností mýtického hrdiny je skutečnost, že jeho zakládající činy, k nimž obvykle došlo v mýtickém "onom čase", jsou těmi, kdo v něj věří, opakovány, cyklicky aktualizovány a také jsou daným mýtem ospravedlňovány. V naší kultuře přežívá například aktualizace "poslední večeře Páně" opakovaná při eucharistii. Cílem tohoto článku je ukázat, že i když zdánlivě nevěříme vůbec žádným mýtům, všichni zcela automaticky neustále opakujeme činy mýtického hrdiny, jehož doprovázejí dvě další důležité archetypální entity, které spolu tvoří univerzální, byť obvykle neuvědomovanou, prapůvodní mýtickou trojici.
Než však začnu s výkladem, musím uvést, že původcem celé myšlenky nejsem já, nýbrž Ondřej Malý, který výskyt níže pojednávaného héróa v našem myšlení objevil jako první. Další myšlenky se vynořily v mých diskusí s Ondřejem Malým a posléze i v plodné debatě s dalšími přáteli: Ludmilou Havlíčkovou a Romanem Petrželkou.

Zpět k našemu mýtickému hrdinovi, neboli – religionisticky řečeno – héróovi. Jmenuje se Každý a jeho příběh je ze strukturálního hlediska velmi prostý, neboť zní: "Každý to tak dělá." Tento příběh má obrovské množství konkrétních variant, jako například "Každý si ráno čistí zuby.". "Každý chodí do práce.", "Každý po sobě splachuje záchod." apod. Lze říci, že drtivá většina běžných opakujících se činností je důsledkem napodobování činů mýtického Každého i když si to třeba ani neuvědomujeme, neboť Každý přebývá hluboko v našem nevědomí.

Každý však není jedinou postavou našich nevědomých či polovědomých mýtů. Jakmile o celé záležitosti začneme důkladně religionisticky uvažovat, záhy objevíme další. Jedná se především o archetypálního "božského kováře" s vpravdě nadpřirozenou mocí, který se jmenuje Ono Se či, zkráceně, Se. Jeho příběh lze strukturálně shrnout větou: "Ono Se to udělá.". Ono Se je velmi mocný bůh a patrně stojí za naší ideou všemohoucnosti a vševědoucnosti Boha. Všechno spraví, uklidí, vyřeší, umí i uklidňovat spory a odhalovat tajemství ("Ono Se to vyvrbí."). Má ovšem i další důležitou roli: Je strážcem morálky. Vše, co je tabu, je definováno jako to, co Se nedělá. Občas dokáže i trestat, to jsou chvíle, kdy Se něco pokazí. Lze předpokládat, že se v tom případě jedná o trest za porušení nějakého tabu, přičemž toto porušení může být i neuvědomované a pak to vypadá, že Se trestá bez příčiny.

Nešťastnou postavou univerzálního mýtu je Jeden, který nikdy neví. Jeden je předobrazem člověka, přičemž "Člověk" je i jeho dalším jménem, díky čemuž můžeme uvažovat o tom, že Jeden je jakýmsi univerzálním "Adamem", praotcem všech lidí, mýtickým "Prvním člověkem". Mýtický příběh Jednoho, který nikdy neví, ukazuje, že v univerzálním mýtu připisujeme člověku jako základní vlastnost nevědomost. Patrně proto jsme nuceni opakovat činy Každého, neboť bez něj bychom nikdy nenašli odpověď na Kantovu otázku "Co mám činit?"

Máme zde tedy mýtickou trojici tvořenou bohem Ono Se, jenž zasahuje zvnějšku a v nějž všichni do jednoho věříme a doufáme, héróem Každým, jehož činy opakujeme, a prvním člověkem Jedním, od nějž jsme zdědili nevědomost. Tak tedy vypadá univerzální a vpravdě všelidský mýtus, který leží ukryt pod vrstvou dalších mytologií, mýtus, který je společný všem kulturám a náboženstvím, mýtus, jímž se řídí i lidé, kteří se pokládají za přesvědčené ateisty. Jeden by možná řekl, že je to mýtus, z něhož není úniku, ale kdo ví? Jeden nikdy neví. Musíme počkat a třeba Se to vyřeší. Každý to tak dělá…

Advertisements

komentářů 14

Filed under Humor a recese

14 responses to “Mýtus o Každém

  1. Skvělé! Němci, kteří mají na vše "foršrift", si zavedli univerzálního "man" – překládaného do Češtiny jako "maník".

  2. @ Děd nevěd: Díky! Ale znovu připomínám, jde o výtvor na jehož počátku stál Ondřej Malý – "objevil" "Každého". Mnohem později jsme se o tom bavili s dalšími uvedenými přáteli, tam se vynořil "Ono Se", a Ludmila Havlíčková objevila "Jednoho". No, a já jsem to po letech konečně sepsal a dotvořil jsem strukturu boha-héróa-prvního člověka a mým výtvorem je i tabuová role Ono Se a pár dalších maličkostí…

  3. samas

    Ale sepsal jsi to zajímavě, jak taky jinak.Pobavila jsem se.

  4. vera

    Kojote, neflákej tu novou religii, chybí Ti tady boží oko a ruka : Jak tě Někdo uvidí, ty dostaneš…

  5. Pravda, Někdo je také důležitý. Otázkou je, kam v té striktuře "Ono Se – Každý – Jeden" náleží. Promyslím to.

  6. vera

    To je další otázka, proč se držet obehrané Trojjedinosti, není čas stvořit nový tvar..třeba čtverec..?

  7. No, o troj-jedinost mi zde nešlo, ale v zajetí indoevropského archetypu trojnosti jsem evidentně byl. Trestající Někdo bude patrně mezi Ono Se a Každým.

  8. ONI… chybí ti ještě ONI, což je takový novodobý merkur v množném čísle, tzn. informační médium propojující sv.Trojici. Matra zní "ONI řikali [že]".:)

  9. Hmmm. Zajímavé. Synonyma: "Jedna paní", "kamarád kamaráda" … zamyslím se nad tím.

  10. strojmir

    Hehehe,pobavilo – Ono Se, tak to zní jako nějaký zenový mistr či co.

  11. Strojmire, v tom případě bys tuto přelomovou religionistickou teorii měl šířit dál! Docela se na to hodíš, máš takové ty věrozvěstské rysy 😉

  12. strojmir

    O tom si popovídáme, až přečteš toho posledního Grofa, jak jsi nadhodil. Myslím, že se u toho nudit určitě nebudeš.

  13. Jasně 🙂 Čekám, až jej dají k dispozici v knihovně. Zatím je ve zpracování.