O prognózách a proroctvích

Nedávno jsem vedl zajímavou diskusi na poněkud otřepané téma "Kam ten svět spěje?" a byl jsem dotázán, jak vidím budoucnost naší civilizace…

Po krátké úvaze jsem odvětil, že v minulosti, ještě coby thelémita, jsem měl určitou představu, ale nyní opravdu netuším. Navíc, dodal jsem, jsem přesvědčen, že komplexní prognózy jsou nemožné a použil jsem Popperův argument zveřejněný v předmluvě k Bídě historicismu:

1) Průběh lidských dějin je silně ovlivňován růstem lidského poznání. (Platnost této premisy musí uznat dokonce i ti, kteří v našich idejích, včetně těch vědeckých, vidí pouhé vedlejší produkty materiálního vývoje toho či onoho druhu.)

2) Racionálními či vědeckými metodami nemůžeme předvídat budoucí růst našeho vědeckého poznání. (…)

3) Nemůžeme tudíž předpovídat budoucí průběh lidských dějin.


(Bída historicismu, str. 8)

K tomu dodávám, že pokládám za nemožné předvídat budoucí růst našeho (nejen) vědeckého poznání jakýmikoli metodami. Jedná se v podstatě o to, že kdybychom budoucí růst poznání předvídat mohli, měli bychom v rukou nástroj k dosažení těchto poznatků a tím pádem by to nebyly poznatky budoucí, ale současné. Že nic z toho není možné mi potvrzují všechna nenaplněná velkoformátová proroctví stejně jako všechny neúspěšné holisticky zaměřené prognózy. Ne, opravdu netuším, kam ten svět spěje. Jistě lze uvažovat o některých dílčích trendech, které odhadnout lze, nicméně nevěřím v možnost pravdivého komplexního popisu budoucí historie (Hari Seldon nechť promine). Jsem přesvědčen, že žijeme v době, jejíž významnost pro lidstvo je srovnatelná snad jedině s neolitickou "revolucí" a před námi, ať se nám to líbí nebo ne, zeje propast naprostého neznáma. Stát se může téměř cokoli…

A jak to vidíte vy?

Literatura: POPPER, K. R. Bída historicismu. Praha: OIKOYMENH, 2008.

Advertisements

komentářů 18

Filed under Úvahy a postřehy

18 responses to “O prognózách a proroctvích

  1. Clifford D. SimakClifford D. Simak, Pryč z jejich myslí (ISBN 80-901035-3-7), str. 39:Pokud se ohlédneme zpět a pátráme po faktech či smyslu, kterými by se prokazovala platnost a správnost evolučního procesu, dojdeme k závěru, že není způsob, jak by se evoluce dala předpovídat.

  2. Díky za citát. Ano, platí to i o biologické evoluci. Naivní představa je ta, že život směřuje od jednobuněčných k mnohobuněčným, pak k obratlovcům, savcům, pralidem až k nám jako k jakési "koruně" vývoje.Jenže tak to prostě není, není v tom žádný záměr, jen přizpůsobování se a pohlavní výběr… Tímto se omlouvám Teilhardovi de Chardin, že s ním už nemohu souhlasit…

  3. Catalessi

    Popper včas utekl před Rakušákem v sedmatřicátým na Nový Zéland. Racionálně možná věci předvídat nelze, ale něco očekávat, zdá se, lze a také se podle toho rozumně zařídit.

  4. No, Cat., v roce 1937 už člověk nepotřeboval být prognostik ani jasnovidec, aby mu došlo, že to začíná být o držku. A navíc, to jsem nenapsal, Popper nezpochybňuje existenci trendů, jen jim odmítá dát formu nějakých historických zákonitostí. A nepochybuje ani o tom, že krátkodobé a dílčí prognózy jsou možné. Však já také v článku píšu o "velkoformátových proroctvích"…

  5. Catalessi

    No, Freud například dlouho emigrovat nechtěl, přičemž žil za srovnatelných podmínek.Ad. zbytek, OK, moc to z bodu č. 3) nevyplývalo, děkuji za objasnění. Chápu to tak, že člověku může být jasné, že to třeba bude o hubu, nicméně nemůže předvídat, kdo "vyhraje" :-).

  6. Pochopitelně, že je možné předvídat například nějaký společenský a politický vývoj. Jsou lidé, kteří slyší "trávu růst" a předpovědí nějaký vývoj, nemusejí to mít nijak spočítané, prostě poznají, že to "visí ve vzduchu", podle nálad mezi lidmi třebas. Důležitý aspekt těchto prognóz je ale ten, že předpovídají něco, k čemu již někdy předtím došlo, resp. vzorec vývoje, který se uplatňuje opakovaně. To je zásadní rozdíl oproti předpovědi "Za padesát let naučíme tele létat."

  7. Catalessi

    Právo je založeno na tom, že některé druhy lidského chování se opakují, je-li k tomu vytvořena ta správná příležitost, ať už se jedná o jednotlivce nebo o skupiny. Pokud existuje nějaké riziko, je dobré volit "menší zlo" a tomuto riziku se vyhnout. Taky to ale nemusí vyjít. Historické opakování – ohledně Západořímské říše vidím jisté opakování se společenského pořádku, zkorumpovanost, nedostatek studu, uzavírání půjček bez úmyslu je vrátit apod. Ačkoliv je prognóza přehnaná, označit tyto podobnosti je podle mne OK.

  8. Catalessi

    I když poslední odstavec by spíše seděl více než na Západořímskou říši na konec období republiky.

  9. Catalessi, souhlasím, že je v pořádku hledat různé historické paralely a třeba se z nich snažit poučit. Ale už tím, že do systému vneseme povědomí o historické paralele, tak tím ten systém ovlivňujeme. Nikdy se nic neděje úplně stejně…

  10. Freud nakonec odešel v roce 1938, aby umřel klidně. Gestapo (alespoň se ta historka traduje) ho nechalo podepsat papír, že s ním zacházeli slušně, a on na něj připsal "vaše služby mohu každému doporučit".

  11. Nikdy se neděje nic úplně stejně (ostatně kdyby tomu tak bylo, ocenili by to gymnazisté i studenti studující historii), ovšem nedá se říci, že určité modely chování skupin nelze popsat, byť s modifikacemi. V této souvislosti nemohu (byť vědomá si skutečnosti, že se jedná o poznámku vědecky naprosto neseriózní) nevzpomenout na Asimovovou Nadaci.

  12. Vždyť já jsem na geniálního H. Seldona v článku také vzpomněl. Nicméně jeho přesné předpovědi budoucí historie galaktické říše pokládám za ukázku toho, co opravdu není možné…

  13. tpm

    Osobně myslím, že budoucnost není "propast naprostého neznáma". Je nějakým způsobem formována kauzalitou (příčina – následek). Myšlenky a činy lidí, historický vývoj i procesy v přírodě mají svůj příběh, jehož pokračování si můžeme domýšlet nebo ho vycítit na základě současného i minulého děje. Může být předmětem vizí, snů i racionálních předpovědí. Myslím, že lidé jako Da Vinci, Jules Verne, A.C.Clark nebo třeba (z jiného soudku) Martin Luther King, viděli mnohem dál než na svůj talíř.

  14. @ tpm: O tom, že historii lze vykládat kauzálně, není pochyb. Problém je v tom, zda a nakolik jsme schopni zohlednit všechny faktory přítomnosti, abychom mohli předvídat budoucnost – viz efekt motýlího křídla. Zpětně to pochopitelně jde mnohem lépe 😉 Nelze ani pochybovat o tom, že existují určité trendy, ale, jak by řekl Popper, trendy nejsou zákony.

  15. tpm

    No, kauzalita je podle mě především pravděpodobnostní vztah a jako takový se dá k předpovědi budoucího vývoje použít docela slušně. Je jasné, že stát se ve finále může v podstatě cokoli, ale stejně bych neřekl, že budoucnost je "propast naprostého neznáma".

  16. @ tpm: No, ne, nebudu se pouštět do problematiky kauzality, to je na mě teď příliš těžké téma na rozebírání. Na propasti neznáma trvám, jen upřesňuji, že samozřejmě uznávám, že lze pravděpodobnostně ohodnocovat různé trendy a někdy se i celkem strefit. Měl jsem na mysli "budoucí historii" jako celek, tedy komplexní předpovědi. Jsem opravdu přesvědčený, že žijeme v době, kdy je efekt motýlích křídel tak mocný, že se může stát opravdu cokoli. nicméně: Ukaž mi jakoukoli komplexní prognózu, která se prokazatelně vyplnila (a neberu zpětně interpretovaného Nostradama a podobné věci vyžadující interpretaci)…

  17. tpm

    V podstatě si myslíme to samé.:) Jen já v těch "trendech" (stejně je to divné slovo – pokud např. zakážeš potraty, musíš čekat protesty. To přeci není odhad nějakého "trendu", ale jednoduchá a logická předpověď budoucnosti) vidím obsah, který mi tu "propastnou prázdnotu" naplňuje.O té komplexní prognóze zkusím popřemýšlet. Podle mě se dá nějaká najít…