Magie a duševní (ne)vyrovnanost

Stále znovu se setkávám s tvrzením, že praktikování magie má být spojeno s duševní vyrovnaností, jež by měla být výsledkem poznání sebe sama. Je tedy duševní vyrovnanost podmínkou praktikování magie, či případně jeho následkem?

Pokud by tomu tak bylo, měli by lidé, kteří se magii věnují, být vyrovnanější, než průměrný vzorek populace. Jak je tomu doopravdy? Začněme lidmi, které znám: Nemám sice v ruce výsledky nějakého průzkumu, ale moje zkušenost mi říká, že se tito lidé jeví jako vcelku normální vzorek populace. Nechci nikoho pomlouvat nebo shazovat, ale srovnám-li lidi, které znám a kteří se magii nevěnují, s mně známými magiky, nevidím žádnou výraznou odlišnost. Ta se týká jen oblasti zájmů, nikoli však povah.
Nahlédněme nyní do historie evropské magie. Jak ukazují větší znalci než jsem já, byli lidé, kteří se zapsali do dějin jako mágové, všelicos jiného, jen ne vyrovnané osobnosti žijící v míru se sebou i se světem. A pokud se tak některý z nich náhodou jeví, stačí bližší a nezaujatý pohled, abychom zjistili, že zdání klamalo. Po pravdě řečeno lze o mnoha velkých mázích říci, že to byly osobnosti spíše abnormální a plné vnitřních konfliktů, které se promítaly navenek, tedy do oblasti mezilidských vztahů.
Lze tedy říci, že, pokládám-li za mágy lidi, které osobně znám, a pokládám-li za mágy ty, kteří se zapsali do dějin magie, duševní vyrovnanost se nejeví ani jako nutnou podmínka, ani jako nevyhnutelný důsledek praktikování magie. Jedná se spíše o nějaký iluzorní ideál, přičemž leckterý mág jej zdánlivě dosáhne tak, že promítne svou nevyrovnanost navenek, obviní druhé a sám sebe pokládá za člověka, naplňujícího požadavek dokonalého ovládnutí vlastní psychiky. Jednoduše řečeno: Buď lidé, kteří se zapsali do dějin coby mágové, ve skutečnosti mágy nebyli, nebo požadavek duševní vyrovnanosti není platný (je samozřejmě možné říci, že vyrovnaní byli a záměrně se jevili jinak, ale to mi připadá jako dosti přitažené za vlasy).
Opustíme-li platformu evropské magie, pak se dostáváme k fenoménu, který můžeme zjednodušeně označit jako šamanismus. Zde se objevuje motiv šamanské nemoci, s níž se šaman musí popasovat a zvítězit nad ní. Sem spadá i archetyp zraněného léčitele. Je možné, že právě zde má kořeny onen důraz evropské magie na sebepoznání a sebeovládnutí. Jak máme šamanovo vítězství nad vlastní nemocí interpretovat? Jsou šamani opravdu lidé, kteří uzdravili sebe sama z nějaké, obvykle duševní či nervové nemoci, a kteří tedy naplňují výše zmíněný ideál? Nejsem si jist. Respektive: Nejsem si jist, zda uzdravení znamená v kultuře šamanismu totéž, co tím rozumíme my. Co však je v případě šamanů jisté, je skutečnost, že jsou integrální a významnou součástí společenství, jemuž tak či onak slouží, což o evropských magicích rozhodně říci nelze. Díky tomu může dojít k tomu, že případná šamanova patologie je zkrocena jako součást role, kterou hraje. Mám-li to shrnout, pak se domnívám, že šamani ideál vnitřní vyrovnanosti mohou splňovat lépe, nicméně pouze v rámci vlastní kultury, a roli zde může hrát, a patrně i hraje, odlišné ocenění jejich činnosti ze strany společenství. Porovnávat domorodého šamana a mága evropské tradice je v mnoha ohledech patrně téměř nemožné.
Závěrem bych se vrátil k větě z úvodu článku, totiž k duševní vyrovnanosti jako podmínce či následku provozování magie. Opusťme nyní historické osobnosti a nahlédněme na celou záležitost jako na určitý ideál. Pokud by duševní vyrovnanost byla podmínkou provozování magie, pak je otázkou, zda bychom vůbec našli někoho, kdo by se do studia magie za těchto okolností směl pustit, a dále se nabízí otázka, jakou motivaci k magické praxi by měl člověk, který by poznal sama sebe a dosáhl psychické rovnováhy a spokojenosti již předtím, než se o ni začal zajímat. Pakliže by duševní vyrovnanost měla být naopak následkem magické praxe, pak by bylo liché předhazovat magikům, že se věnují magii i přesto, že jsou nevyrovnaní – vždy by mohli odpovědět, že se jí věnují právě proto, tedy aby v budoucnu vyrovnanosti dosáhli…
Shrnuto: Požadavek duševní vyrovnanosti mága, zdá se, není vlastně ani jasně definován (zda má býti příčinou či naopak následkem) a praxe ukazuje, že neodpovídá skutečnosti.
Advertisements

komentářů 45

Filed under Magie-mystika-víra

45 responses to “Magie a duševní (ne)vyrovnanost

  1. Ano souhlasím s tím, že často tomu tak není. A to považuju za chybu. A navíc znám lidi, kteří se vyrovnanosti blíží a nebo ti co na tom pracují. On často se člověk v té magii utopí, když získá jistou "moc".

  2. PS:Podmínkou není, ale mělo by to být cíl, na který by se nemělo zapomínat.

  3. Já to chápu tak ,že dobrý mág (také čaroděj ,či šaman) má na rozdíl od ostatní populace sám sebe dobře zmapovaného ,dobře ví o svých nevyrovnanostech ,umí s nimi pracovat a dokonce jich i využít.

  4. No jo, jenže to jsou, pánové, všechno takové "co by kdyby". Pokud uznáte, že kupříkladu Crowley byl "dobrý mág" (tedy – ve smyslu "schopný" či "významný), pak celá tato vaše hypotéza padá. Mám pocit, že je to jako tvrzení, že dobrý sportovec musí mít smysl pro fair play. Krásná idea, ale ve skutečnosti může být atlet povahově hovado a přitom může být světovým rekordmanem. Prostě je to, Miky, pěkná představa, která se ale asi nezakládá na pravdě.Ale dobře: Takže tvrdíš (Cody), že to není nutná předchozí podmínka, ale cíl, na který by se nemělo zapomínat. Jenže to je zase jako s tím atletem – vše nasvědčuje tomu, že na to většina mágů úspěšně zapomíná a ničemu to nepřekáží. Jsem ale rád, že se shodneme na tom, že to z praktikování magie automaticky nevyplývá. Nicméně pokud to není nutná podmínka ani zákonitý průvodní praktikování magie, pak se jedná o podružnou záležitost a nikoli o něco, co by bylo s magií nějak těsně spojeno…

  5. Ano s magií jako nástrojem to spojeno není, ale s magikem již ano, ono pokud to člověk dělá dobře tak se to automaticky stává. To, že má někdo úspěchy v magii ještě neimplikuje, že je dobrým magikem. Myslím, že prostě ta pozitivní morálka, ať už je to cokoliv k tomu patří, byť je trochu uhnutá od běžného chápání. Pro mě Crowley byl schopným magikem, ale ne dobrým magikem. Ono to ukazuje jak skončil a jak žil, něco ho totiž sžíralo, něco nedělal dobře. Chyběla mu jedna zásadní věc. A to tebou zmiňovaná vyrovnanost.

  6. Cody, abychom mohli pokračovat v diskusi, potřebuji vědět, jestli protikladem pojmu "dobrý" tak, jak jej používáš, je "zlý" nebo "špatný". Díky.

  7. V tomhle konkrétním případě spíše špatný, což se dá ale chápat jako synonymum k zlý, ale zlý chápu spíše jako něco co s tím nesouvisí. Jak jsem řekl už jinde, programově zlého člověka jsem nikdy nepotkal.

  8. Dobře, takže mágy lze tedy rozdělit na následující 4 typy:1)SCHOPNÝ-DOBRÝ2)SCHOPNÝ-ŠPATNÝ3)NESCHOPNÝ-DOBRÝ4)NESCHOPNÝ-ŠPATNÝAd 2 jsi zařadil Crowleyho. Můžeš prosím uvést nějaké další příklady? Zvláště ad 1 pochopitelně. Ad 4 příklady pochopitelně netřeba… 😉

  9. 1. Arex, Phil Hine, Guita2. Crowley, La Vey, Matters3. Myslím, že tahle možnost je nesmysl, souvisí to spolu, není to možné současně. Buď to směřuje k 4 nebo k 1.

  10. No, Cody, nejprve formálně: Říkáš tedy, že "schopnost" je primární a nezávislá na "dobrosti", nikoli však naopak, tzn. že "dobrost" je sekundární a postradatelná kvalita (člověk může být mágem i bez ní). OK, proč ne. Je to jako s tím duchem fair play u sportovců…Ad jména. Arex – po pravdě řečeno nemohu posoudit. Hine a Guaita – dobře, oba se už zapsali do dějin. Hine sice o sobě netvrdí, že je vyrovnaný a neklade na to důraz (viz Pseudonomicon), ale docela dobře takový být může. Je jen otázka, jestli si nepleteš "vyrovnaný" a "fajn chlapík". Guaita – Mnooo…, předávkoval by se duševně vyrovnaný člověk opiem? A četl jsi Chrám Satanův? Vždyť to je normální hysterická agitka (což nic nemění na faktu, že Klíč k černé magii má cosi do sebe i dnes). Fakt na mě nepůsobí jeho zařazení příliš přesvědčivě. Jestli na tom trváš, dolož to nějak…Tak, jak jsi to uvedl, vypadá to 50:50, což je pochopitelně iluze. Všechna známá jména bez problémů zařadíš do kategorie 2, ale jen s velkými obtížemi do kategorie 1. Stále jsem přesvědčen, že kategorie 1 závisí na jiných aktivitách, než je magie. Asi bychom tam mohli umístit některé mystiky a především si myslím, že je to záležitost věku (Někteří lidi, byť myslím, že menšina, na stáří díky životním zkušenostem zmoudří…). V každém případě jsi mne zatím nepřesvědčil, že duševní vyrovnanost nějak esenciálně souvisí s magií. Schopnost sebekontroly v průběhu magické práce ano, ale to je schopnost, nikoli vlastnost.

  11. Mág a emocionální vyrovnanostZ trochu jiné strany na totéž téma… http://darknessembraced.ic.cz…ek/Ne, opravdu si nemyslím, že současný obecně panující ideál vyrovnaného duchovního člověka je příliš realistický.

  12. Mob

    podle mě je to residuum ze západního převzetí jógy a pak vliv křesťatsnví, kdy se prostě muselo do magických knížek dávat, že je to pro slávu boží – kvůli inkvizici…No a pak jsou tu duchovní pionýři a svazáci, kterých vždycky dost… a ti si vždycky natlačí mistra do idealizované podoby, aby to v hádkách vyhrávalico si pamatuju tak na tu vyrovnanost dost tlačí spíš tomášovci, minaříkovci, antropíci apod. V magii bych to bral spíš v duchu nějaké relativní stability a kontroly situace, když teda člověk nechce dělat šamanismus na houbách a vyskočit u toho třeba z okna 🙂

  13. Mob

    Cody: A kde jsem já??? Jinak moje TOP41) Franta Bardon2) Smíchovský3) Weinfurter 4) všichni estébáci v Univerzálce

  14. Kojote, netvrdím, že je to běžná situace. Taky většina známých osobností tohle zatím nedala. Třeba ti další už ano. Přemýšlel jsme o pár jménech u kterých nevím co s nimi. Třeba Lasenic, Karika, Spare, Caroll, Gregorius…PS: Nešlo mě o to tě přesvědčit, jen ti říct, že s Tebou nesouhlasím.Mobe, ty jsi pozici 42:-)

  15. Mob

    Arex tě podplatil to je jasný 🙂

  16. Noiro, …Možná není realistický, ale mě přijde správný a budu se o něj snažit. Klidně mě nazývejte romantikem. (jo nosím ženským růže, pomáhám jim do kabátu a platím az ně v restauraci – prostě stará škola, romatik no…)

  17. Mobe,Trochu:-) Arex dělá výtečnou kachnu a skvěle se u něj tráví večery u láhve vína:-)

  18. Je tady někde Karika?Jožo, jsi duševně vyrovnaný a tedy adept jak se patří? 😉

  19. Mob

    [17] no mě je jasný, že i hermetismus prochází žaludkem…

  20. J. K.

    Skôr súhlasím s Kojotom a Mobom; nemyslím si, že v tom existuje nejaká norma, resp. že je priamy vzťah medzi vyrovnanosťou/nevyrovnanosťou a magickou potenciou. Každý pracuje s tým, čo má. Osobne mi prídu ako mocnejší tí mágovia, čo sú v nejakom smere abnormálne osobnosti. To, že potom dosť často uletia je druhá vec.

  21. Catalessi

    Vidím to stejně, spíše bych konkretizovala na jakousi citovou vyzrálost, podobně jako v pedagogice. Citově vyzrálý člověk se nenechá vtáhnout do malicherných sporů. Člověk jí nabude právě v těch nudných nebo příliš náročných činnostech, vydrbávaček, od kterých často různí mágové tak rádi utíkali.Jinak popravdě nevím, kam bych sebe sama do těch škatulek dobrý/schopný, zlý/schopný atd. nacpala, docela bych se zasadila o kategorii "mimo dobro a zlo". 🙂

  22. No, já si myslím, že to Codyho rozdělení je scestné, neboť neexistují schopní a neschopní mágové, jedná se o škálu, a to, jaké má ten který mág osobnostní vlastnosti závisí na spoustě faktorů, není možné rozlišit dvě kategorie a navíc časem někteří lidé moudří atd…

  23. černá vewiurrka

    Pokud tvrdíš…..že pro ten vzorek tragédů jež jsem v Brně měl tu čest osobně poznat že se o magii zajímají platí že "srovnám-li lidi, které znám a kteří se magii nevěnují, s mně známými magiky, nevidím žádnou výraznou odlišnost", nelze říci nic více než že si lžeš do kapsy, a ZÁMĚRNĚ, MANIPULATIVNĚ KLAMEŠ.

  24. černá vewiurrka

    ..a musím dodat:ty – a jeden náš společný známý (O.M.), jste z nich ještě tak nejnormálnější. Jinak jsem si dobře všiml závislosti, že mnoha lidem se moc nedaří, ale jakmile s podobnými hrátkami přestanou, kvalita jejich žití se podstatně zvedne. naše společné známé K.M. či K.K. ti budiž příkladem za všechny… V podstatě si myslím že k praktikování magie prostě psychická nenormalita patří, dá se to i různě rozebrat proč. Leč je li zde nějaký psychiatr, nehodlám se hádat s odborníkem, a rád si poslechnu jeho přednášku o psychické normalitě současného středoevropana věštícího z jater kuřat….

  25. Já netvrdím, že je to obecně platné, jen s tím co píše Kojot osobně nesouhlasím. Magik prostě není IMHO člověk, co při první potyčce vyhrožuje smrtí nebo magickým útokem, co má problémy v kontaktu se ženami, který se opije a chová se jak vulgární hovado, který neunese kritiku na své názory a to co odvádí za práci, který se nedokáže ovládnout a nechá se se zatáhnout do každého malicherného sporu a pak vytáhne, že já jsem drsnej mág (vše příklady z osobní zkušenosti z magiky v ČR).Vše výše zmíněné z osobní zkušenosti. Myslím, že se hodně blížím tomu co říká Catalesssi ohledně citové a emoční vyzrálosti. A je pravda, že si nebudeme lhát do kapsy, každý máme své kostlivce ve skříni.

  26. Teď musím běžet, takže jen krátce: Vewi, upřímně řečeno mi ty iniciály nic neříkají a opravdu nevím, koho máš na mysli a asi ani nevíš, koho mám na mysli já. Takže prosím o výčet lidí, které máš na mysli. Já mám na mysli lidi, kteří byli například na akci http://mezisvety.divinorum.cz Myslím, že chrlíš jedy a nevíš, o čem mluvíš. A bez urážky: Ty jsi velmi nevyrovnaná osobnost, ať se na tebe dívám z kterékoli strany, takže žasnu, že se k tomu vůbec takto vyjadřuješ.

  27. Vewi, asi jsem rozluštil všechny iniciály, ale pokud jsem je rozluštil správně, magii se věnuje jen O.M. A opravdu netuším, koho máš na mysli tím "vzorkem tragédů" nicméně věz, že v mém osobním seznamu tragédů jsi Ty na jednom z předních míst…Cody, to by pak znamenalo, že mágové téměř neexistují. 😉 Kdybys použil takovou definici, tak bys musel jasně prohlásit, že (ať nezmiňuji žijící příklady) strýček Al nebyl mág. A to bys obhajoval asi poměrně obtížně. Lepší by bylo říci: Mágové, kterých si mám bez výhrad vážit, by neměli mít takové a takové vlastnosti. To by bylo korektní. Opět připomínám mou analogii se sportovci a fair play.

  28. Jo Kojote, v zásadě souhlasím. Já třeba ve své osobní terminologii odlišuju slova mág a magik. Takže pak se dá říct, že mága jsem ještě nepotkal, ale magiků fůry:-)

  29. To už je slovíčkaření, Cody. A navíc si zase protiřečíš – vždyť jsi předtím uvedl Arexe jako člověka, který splňuje Tvá kritéria 😉

  30. Ne neprotiřečím si, tvrdím, že Arex je dobrý a schopný. Netvrdil jsem že je mágem. Slovíčka slouží ke komunikaci a já drobné nuance rozlišuju.

  31. No jo, ale my zde hovoříme celou dobu o mázích. Takže pokud Arex není mág a je dobrý a schopný v něčem jiném, pak ovšem do toho seznamu vůbec nepatří. To je totéž, jako bys tam zařadil, co já vím, třeba Emila Zátopka 😉

  32. Kojote, už z toho trošku blbneš:-) Myslím, že se snažíš dokázat že černá je bílá a bílá je černá. Příjemné filosofické cvičení, ale prakticky tě díky tomu tě na na nejbližším přechodu přejede auto. V svém článku průběžně zaměňuješ bez jakéhokoliv určení slovo mág, magik, člověk zajímající se magií. A proto jsem na to reagoval tak jak to cítím já. Já nevím co Arex je nebo není, jen říkám jak na mě působí, jako dobrý a schopný magik.Emila Zátopka nebudu zařazovat, protože o jeho spojení s magií nemám informace.

  33. Cody, mají-li se lidé domluvit, musí být jasné, co čím kdo míní, to snad dá rozum… Ale dobře, Arex je schopný a dobrý magik, ale nevíš, jestli je mág a mága jsi dosud nepotkal, otázkou je, zda bys jej poznal, když nejsi schopen u člověka vyhodnotit "mágovitost" nýbrž pouze "magikovitost". Osobně si myslím, že to s těmi mágy a magiky zbytečně komplikuješ v čem se liší, když dělají totéž? Pokud v neschopnosti magika být schopný a dobrý zároveň (jak s to zpočátku jevilo), pak Arex není magik, pokud v něčem jiném, tak v čem? Nerozumím…

  34. To je tvoje interpretace. Já vím, dle čeho to vyhodnocuji, jen to nevíš ty a na základě toho mylně usuzuješ, že to nevím já. Jen je to složitější, protože nikoho takového jsme osobně nepotkal. Liší se to v tom, že magik umí magii dobře používat, tedy typicky Crowley, ale nedokáže s ní žít tak, aby mu to jeho život dokázalo zkvalitnit.

  35. Aha, takže třeba Arex, coby magik, nedokáže s magií žít tak, aby mu to jeho život dokázalo zkvalitnit. Pak ovšem nechápu jeho zařazení v kategorii 1…

  36. Ach jo, … už mě to přestává bavit, protože je dle mého dobrý a schopný.

  37. Takže to není magik, ale mág?

  38. černá vewiurrka

    Zajímavé jak ti najednou jde ta argumentace AD HOMINEM, co?Lži a bláboly které zde prezentuješ je prostě nutno hájit urážkami, sprostotou a další lží, neb se argumentů nedostává, že? Zajímavé, jak saháš k metodám které jsi zde druhdy odsuzoval. Křivé až za roh a ještě dále. Nepřekvapuješ mne, čekal jsem to. Tak teď do diskuze se satanisty, tam také můžeš dát průchod svým kvalitám. Přeji mnoho úspěchů v pěnění žlučí, možná by sis měl pozvat na pomoc Zjevenou D, ne? Nepochybuji že na sebe na závěr sešlete mnohá strašlivá prokletí a podniknete magické souboje aby jste se poté ve zdraví vrátili zpět ke svým šedým, nudným existencím…tak jen do toho MÁKOVÉ!PS: Nezapomeň mne smazat….

  39. Vewiurrko, přemýšlel jsem o tom, že to smažu, ale neudělám to, protože jsi mě opravdu naštval. Nechť tedy všichni vidí, jak jsi "vyrovnaný" 😀

  40. Zajímavý článek, ale mám dojem, že vyrovnanost není podmínkou ani cílem, spíše užitečným prostředkem. Jádro bych viděl spíše v kontrole či vůli, která by mohla býti spíše cílem i podmínkou k praxi. Může být jeden magor, ale dokáže-li se vhodně ovládat a sledovat své cíle a svůj magorismus správně využít, tak to vlastně dává. Vyrovnanost bych spíše vnímal jako náležitost do mystiky.

  41. Ještě mne napadá, že v praxi vnímám jako obohacující vykolejit vlastní vyrovnanost a vyrazit do prostorů šílenství a bláznoství. Třeba u extatických ritů bych považoval vyrovnanost jako omezující prvek. Na druhou stranu tyto výlety do hlubin je dobré ústát a k tomu je výhodné udržet si uvnitř pevný bod, vnitřní rovnováhu, bdělost.

  42. @ Andre Sanchez: Velice výstižné, nemám, co bych dodal. Snad bych jen podotkl (tak mě to k tomu napadlo), že například voodoo má úplně jiný (tj. kladný) vztah k posedlosti než tradiční evropská magie.

  43. Matúš

    Myslím, že miešaš hrušky s jablkami, keď porovnávaš šamanov a západnú magickú tradíciu. Myslím, že šamanom v našej spoločnosti zodpovedajú úplne iné sociálne skupiny. Tí mágovia, čo ty spomínaš sa radia k vysokej mágii. Šamanizmu zodpovedá skôr nízka mágia – teda rôzni tí ľudoví liečitelia, bylinkári, mastičkári, veštkyne a čakrababy. Týchto nájdeš (hlavne na vidieku, na dedinách)aj dnes hodne, sú často "mierne" šialení a spoločnosť to aj akceptuje. V urbanizovaných oblastiach ich zčasti nahrádzajú inštitualizované povolania – psychoterapeuti, homeopati etc. Ten stereotyp psychoterapeuta, s ktorým sa stretávam tiež nie je zrovna modelom vyrovnanosti. Nakoniec zober si Junga a jeho Septem Sermones alebo čerstvo vydanú Červenú knihu.

  44. že to jsou často skutečně profesionálové v oblasti takových věcí, jako jsou výstupy do nebe a sestupy do podsvětí, komunikace s duchy etc. To se fakt nedá srovnat s běžným bylinkářem… Ale je pravda, že srovnávat je se západní magií je sporné, protože mají jinou funkci ve společnosti. To jsem ale v článku uvedl.

  45. Proto je mi nejbližší čarodějství. Čarodějství ,tak jak ho chápu já stojí jednou nohou na západní magické tradici a druhou na lidové magii a šamanismu.