Temnota přijímaná a temnota odvržená

Na tomto světě žije spousta zlých lidí. Dokonce lze říci, že každý z nás, od nejpodlejšího vraha po toho "nejsvětějšího" světce je zlý. Nemám však na mysli ono známé křesťanské pojetí, podle něhož jsou, vzhledem k Bohu, všichni lidé hříšní.

Nemám to na mysli, protože je mi úplně jedno, jaký jsem já a jací jsou ostatní tváří v netvář jakési imaginární entitě. Zajímá mě, jací jsme k sobě navzájem. A logicky mi z toho plyne, že jsme někdy dobří, jindy zlí a vše je záležitostí interpretací a úhlů pohledu. Přesto však existuje jedno měřítko, které může mít intersubjektivní platnost – podle něj lze lidi rozlišit na ty, kteří si svou temnou stránku uvědomují a na ty, kteří ji promítají do ostatních. Každý z nás má, zdá se, jakýsi přirozený sklon se zlem bojovat. Pokud však ten boj spočívá v boji s projekcí, je zjevné, že se zlo zmnožuje, protože při tomto boji je ubližováno jiným lidem. Setkávám se s tím neustále – pisatelé výhrůžných anonymních dopisů, pomlouvači, pohrdavci, dštitelé ohně a síry na "hříšníky"… Ano, naštěstí se s tímto druhem zla setkávám ve verbalizované podobě, jež se děje jak mně, tak i některým lidem z mého okolí (pokud je terčem někdo již mrtvý, nepůsobí tento typ projekcí takovou škodu, ale jinak jde o stále týž fenomén). Samozřejmě nesmíme zapomenout na ty, kteří se uchylují k násilí bezprostřednímu, například skinheady a jiné extrémisty, a konečně institucionálnímu, jež je patrně ze všeho nejnebezpečnější. Je rovněž třeba zmínit, že na ochotu promítnout stín do druhého a následně na něj zaútočit, patrně nemá vliv dosažené vzdělání, to nanejvýš ovlivní použitou metodu.
Pokud je v někom hodně zla a temnoty, může být v tomto směru velmi nebezpečný, jak ostatně ukazují dějiny.
Naopak může být v člověku spousta násilných, zlých či dokonce bestiálních sklonů, a přesto nemusí druhým ubližovat více, než "průměrný dobrák". A to proto, že svou temnou stránku netransformuje ve tvář, kterou pak přilepí jako masku na obličej druhého člověka, aby mu pak následně "spravedlivě" ublížil. Spíše se svou temnotou hovoří, komunikuje s ní a transformuje ji v něco užitečného. Pak dovede rozlišit skutečné zlo, pokud se mu děje, od zla imaginárního, které si způsobuje sám, podléhaje současně bludu, že vinen je někdo jiný. A jen takový člověk by měl mít právo soudit a trestat…

Tolik teorie. V praxi patrně nenajdete člověka, který nepodléhá projekcím, a pokud by to o sobě někdo tvrdil, nevěřte mu. V praxi lze lidi rozdělit spíše než na ty, kteří projekcím podléhají a na ty, kteří se konfrontují se svými stíny, na ty, kteří se se svými projekcemi snaží něco dělat a na ty, kteří jim zcela podléhají. Nicméně teorie je důležitá, neboť nám ukazuje jednu důležitou věc – totiž jaké rozpoložení bychom se měli snažit zaujmout, chystáme-li se soudit a trestat. Celá věc je tím delikátnější, že se často stává, že se objektivně existující důvody mísí s projekcemi v jedné a též osobě. Přesto pokládám za důležité usilovat o ideál náhledu na vlastní temnotu a o objektivitu vůči druhým tak, jak je to jen možné…

Advertisements

komentářů 30

Filed under Úvahy a postřehy

30 responses to “Temnota přijímaná a temnota odvržená

  1. Zlo není, je jen hloupost, nezkušenost či omezenostMusím nesouhlasit, za svůj život jsem nepoznal nikoho vyloženě zlého, jen lidi co jsou hloupí, co něčemu nerozumí a nebo jsou omezení. Což se ve finále, přes výsledky jejich činnosti, dalo ohodnotit jako zlo.Ale programové zlého člověka jsem niikdy nepoznal.

  2. Cody, ty jsi to ale pěkně nepochopil. Takže: Řekněme, že člověk nenávidí nějakou svou vlastnost, která má charakter Stínu, takže je nepřiznaná, tuto vlastnost promítne do nějakého jiného člověka a toho člověka třeba zabije. Je programově zlý? Ovšemže ne. Vždyť bojoval proti zlu. Jenž místo aby se vyrovnal sám se sebou, ublížil druhému. Chápeš? O tomhle to je! Nacisti promítali svůj stín do Židů a pak je vraždili. To je jako co? Hloupost? Nedostatek porozumění? Kde žiješ, člověče! A ovšem – máš pravdu, že programově zlých lidí, tj. lidí, kteří si uvědomují, že jsou zlí a realizují to aniž by vytvářeli projekce, je minimum a dost možná ani neexistují…

  3. Matúš

    To čo si popísal je podľa mňa uhol pohľadu introverta, ktorý konfrontuje svoje projekcie reflexiou vlastného tieňa. Projekciu ako môj názor na iného človeka ovplyvňujú dva faktory, moje vlastnosti a vlastnosti toho druhého. Tieto dva faktory splývajú a tu vzniká problém. Introvert sa snaží rozmotať toto klbko tým, že odčíta svoje Ja. Extrovert podľa mňa tiež rieši projekcie. Len trochu inak. Tým, že konfrontuje svoje projekcie, tým, že dostane feedback od iných ľudí – to mu umožní zistiť aké sú tie skutočné vlastnosti toho druhého. Ako zvyšok mu ostanú vlastné vlastnosti, ktoré ho ale nezaujímajú. Myslím teda, že aj extrovert rieši svoje projekcie a to bez toho, že by sa zaoberal svojim tieňom. Extrovert tak robí cez eskaláciu a konflikty, ktoré však vďaka svojim komunikačným schopnostiam dokážu väčšinou uhľadiť. Ako introvertovi mi táto metóda samozrejme pripadá ako barbarstvo, ale asi ide aj to dokázať zachovať trochu odstup a uznať, že aj iné cesty vedú k cieľu, v tomto prípade konfrontácii vlastného zla.

  4. gert

    ->Cody, takové extrémy se fakt vyskytují. Dokonce to funguje ještě i jinak než projekcí, jak píše Kojot. Kromě obvyklé narcistické identifikace s ideálem je možná i identifikace se stínem (takoví ti hoši, co jdou postřílet do školy pár spolužáků…oni proti nim nic nemají, nic do nich neprojikují, jen svým chováním vyjadřují to, čeho se vždy tolik báli) nebo prostě konformita s kolektivním stínem. bylo by to na odstavce, místo toho nechávám seznam doporučené literatury: Scott Peck – Lidé lži; Koukolík+Drtilová – Vzpoura deprivantů;můj oblíbenec Lyall Watson – Temné síly přírody.

  5. Díky za rozšiřující komentáře.

  6. Karkulka

    K seznamu literatury bych připojila Thomase Moora – Temný eros, výborná kniha právě na téma stínového chování a neuvědomovaného sadismu…

  7. Kajak21

    Freude,Freude, Freude, vždycky na tě dojde :-), K

  8. @ Karkulka: Ano, to je dobrá kniha. Znám a doporučuji.

  9. dogbert

    ???Lide ale primarne nepachaji zlo z nejakych metafyzickych duvodu, ale protoze sleduji vlastni zajem. Mnohdy je hlavni pricinou prosta zivotni zkusenost ci zdravy rozum >:)

  10. Dogberte, to máš pochopitelně pravdu. Já jsem chtěl poukázat konkrétně na problém projekcí, možná jsem to měl víc zdůraznit.

  11. dogbert

    Tak to jo:)

  12. Kdo si myslí, že uctívání Freuda je příchod s křížkem po funuse, bok po boku se stoupenci geocentrismu?

  13. Allegore, jak jsem řekl: Freudiánská interpretace je svým způsobem stále použitelná, má své umělecké kouzlo a je možné ji prakticky využít podobně jako třeba energetický model v magii. Jen prostě není vědecká. Uctívání Freuda je ovšem pochopitelně pitomost…

  14. gert

    Allegore,upřesni, prosím, otázku. Ortodoxních freudiánů je míň než šafránu, pokud to má být to uctívání. To ale asi otázkou nemyslíš, že?Taky si, Kojote, nemyslím, že by se Freudův význam dal bagatelizovat na uměleckou inspiraci. pro psychologii a terapii má pořád zásadní význam strukturální model mysli a teorie psychosexuálního vývoje. Psychoanalytická metoda je už jenom dopilovávaná a je stále používaná. nechápu, podle kterých kritérií by měla být označena za nevědeckou (pominu-li vědecký světový názor, samozřejmě).Freud vyprodukoval určitě i spoustu sporných až balastních tezí, ale výše uvedené tím význam ani vědeckou hodnotu netratí. S Freudem to je těžké, buď se spokojíme s tím, že si o něm přečteme, že za vším viděl sexuální motivy a nedal se odklonit nebo si ho nastudujeme sami a ještě lépe zažijeme na sobě. V prvním případě se přidáme k většinové populaci, která Freuda a analýzu pokládá za roztomilou ulítlost, kterou přece nikdo nemůže myslet vážně a každý rozumný člověk ji odsoudí jako historický relikt pro moderní dobu nepoužitelný; v druhém případě nám bude k smíchu názor většinové populace.

  15. Gerte, nerozumíme si – respektive: Já přece netvrdím, že nevědecký=nepoužitelný. Existuje spousta báječně použitelných a používaných nevědeckých přístupů. Zvláště v terapii. Problém je, že Freudovy hypotézy nejsou falzifikovatelné, tedy není u nich možné udělat experiment, který by je vyvrátil. Je to, alespoň podle mě, prostě interpretativní umění, stejně jako třeba Jungův systém. Jakým způsobem bys vědecky testoval existenci archetypů, nebo třeba existenci Freudova Id? Za jakých podmínek bys řekl: "Ano, tato hypotéza není platná."? Tyto systémy vždy obhájí sebe sama a právě proto nejsou vědecké. Tím ale přeci neříkám, že nejsou hodnotné. Ono obecně v psychologii existuje hromada různých modelů, často vzájemně neslučitelných, které fungují, ale testovatelných hypotéz v psychologii zase tolik není, není ostatně divu.

  16. gert

    Kojote,jasně, že tyhle exaktní kriteria budou na Freuda aplikovatelné hůře než na mechaniku. každá vědecká disciplina se ale pohybuje v rozmezí nějakých axiomů, které jsou dané a nejsou předmětem ověřování. U strukturálního modelu (kam patří to ID) se přece jen nějaké "vědecké bádání" podařilo – kdysi s tím pohnul dost Cattell, v poslední době Erik Kandel (detaily poskytne google). Rozhodně to nedopadlo tak, že freud se obhajuje freudem. Pokud jde o archetypy, pomůže statistika, kterou se ověří zda odpovídající motivy obsahují mýty, pohádky, fantazuie a sny napříč kulturami a pouvažuje se, zda existuje možnost alternativního výkladu tohoto jevuZ Allegorova příspěvku jsem nabyl dojmu, že potřebuje Freudovy nápady odpálkovat jako anachronismus. pokud z Freuda zná houby, tak to chápu, ale mám potřebu to vyvážit z druhé strany.

  17. Gerte, já netvrdím, že pro existenci archetypů neexistuje žádná evidence, jen se ptám – za jakých okolností ta hypotéza neplatí. Jinak bychom se mohli asi přít o tom, co je a co už není věda, což je velmi složité téma a třeba se k němu někdy vrátím. Teď musím číst Poppera 😉

  18. gert

    ale kojote. Ta hypotéza archetypů by neplatila v případech, které popisuje třeba Brave New World (i když i tam jsou znát relikty) nebo Futurama. Vidíš, to je nápad! jdu si dát pár dílů do konce pracovní doby…

  19. Gerte, přiznávám zásadní neznalost. Musíš mě poučit. Netuším o jaké případy jde.

  20. gert

    BNW ti dávám do mailu, futurama např. zde: http://futuramania.cz/

  21. No, pár dílů Futuramy jsem kdysi viděl a nijak zvlášť mě nenadchly, ale fakt mi není jasné, jak to souvisí s falzifikovatelností archetypů…

  22. Díky za toho Huxleho, snad se k němu někdy dostanu. Až budeš mít chvilku, zkus napsat, jak na základě těchto dvou děl lze vykonat experiment nebo pozorování, které by bylo schopno vyvrátit nauku o archetypech.

  23. černá vewiurrka

    Gerte....slawná wiesmírná Wefka je též fandou Futuramy, její alter ego a přrzdívka v jistých kruzích je Dr. Zoidberg…

  24. gert

    Kojote, tak to jsi mě dostal… zůstanu u toho, že psychologie je pavěda podobně jako historie nebo didaktika 🙂 -> Vewe: když na tebe namířím coolometr, vycházíš určitě lépe než Zoid…

  25. černá vewiurrka

    Gerte……co je to coolometr? Neb su doktůrkem též, tak to nejak vzniklo samo…el Zoidéro…no a tu hlášku "já jsu doktor tak musím vědět líp než ty co ti je" používám moc často, wef! No, a není nad rande ve shnilé velerybě…

  26. Catalessi

    Když už přišla řeč na Futuramu, ještě doporučuji Family guy, alias Griffinovi. V jednom díle je krásný, nekomentovaný moment projikování obrázků do mraků, postavy používají promítací přístroj a v kuželu světla se na mracích objevují obrázky jako kolo, klaun apod. 🙂 Nejlepší, že celý okamžik netrvá ani 10 sekund a není nijak vysvětlen, nicméně ten, kdo něco málo ví o projekci, tak pochopí podstatu nonsensu.Ad. Coolometr: Profesor F.: "Já určuji, kdo je a kdo není cool! Od toho mám přece svůj coolometr!" (a vytáhne blikající přístroj).Kojot: já bych to nekomplikovala: problém s falsifikací spočívá v tom, že některé vědy jsou vědy empirické, tudíž postavené na tom, že něco bylo/je. Jak dokázat, že něco není/nebylo/nebude? :-)Oblasti práva (právní vědy), psychologie, didaktiky, historie atd. se věnují důležitým aspektům života, což jim dává společenské právo na existenci, bez ohledu na metody přírodních věd. Potom samozřejmě začíná oblast, ve které navyzuje mýtus, aneb mýtus začíná tam, kde je věda krátká. 🙂

  27. Catalessi

    navyzuje=navazuje

  28. Ale přece i ve společenských vědách lze pracovat s testovatelnými hypotézami. Dokonce i v té historii – mám hypotézu, že se něco odehrálo tak a tak, ale pokud se objeví nová fakta, je třeba hypotézu změnit či opustit. Ale byla zde narážka na "praktické" vědy – v tom případě vlastně hovoříme o technologiích, které jsou nějak myšlenkově podloženy. Nikde jsem netvrdil, že technologie, která je ideologicky založena na metafyzických tvrzeních, musí být nutně nefunkční. Psychoanalytik může účinně pomáhat lidem, neříkám, že ne. A mýtus je pochopitelně v pořádku. Já nejsem ten, kdo zde razí iluzorní představu, že vědecké=pravdivé a funkční a nevědecké=nepravdivé a nefunkční. Ve vědě ve skutečnosti žádná Pravda není, jen soubor v dané chvíli přijímaných hypotéz a teorií, které interpretují empirii tak, jak to v dané chvíli umíme. Mimochodem: Osobní přesvědčení také není vědecké.BTW: Tvrzení o archetypech, mají-li na nás nějak působit, je empirické tvrzení, a pokud by mělo být vědeckým empirickým tvrzením, muselo by být falsifikovatelné. Jinak je to pěkný a použitelný mýtus (aniž bych tím myslel cokoli špatného).

  29. černá vewiurrka

    Gerte…..já snad začnu chlastat abys mne moh terapeutit, a tím pádem sme se konečně potkali, wew!

  30. černá vewiurrka

    Wiesmirna wefka protestuje!Není COOL ale jako správná wefka jen a pouze HOT! A nejlíp WEF!!! 3:o))=