Nová smlouva se starým bohem

Disclaimer: Toto není religionistický článek…

Když čas od času poukáži na problematiku ukrutností popsaných ve Starém zákoně, jsem obvykle křesťany "poučen", že pro ně platí především Nový zákon, správněji Nová smlouva.
Pominu nyní skutečnost, že poslední kniha Nového zákona je plná ukrutností, jež by současná civilizovaná společnost měla jednoznačně odsoudit, a pominu i fakt, že křesťané v minulosti ospravedlňovali své činy starozákonními ustanoveními, jako je kupříkladu notoricky známý Hospodinův příkaz "Čarodějnici nenecháš naživu." (Ex 22,18). Zamyslím se nad tím, s kým vlastně byla ona Nová smlouva uzavřena.

Křesťané se často tváří, jakoby Starý zákon neexistoval, případně děje v něm popsané bagatelizují a vše zakončí výše zmíněnou tezí o tom, že nyní platí Zákon nový. Dobrá, proč ne? Ale ptám se – s kým onu Novou smlouvu uzavřeli? S nikým jiným, než se starým žárlivým psychopatem a masovým vrahem Hospodinem (JHVH).
Přečtěte si Bibli. Celou. Je to poučné čtení, místy nudné (některé části stačí přelétnout pohledem), místy zábavné, občas inspirující, občas i moudré. A velmi často nesmírně kruté. Ve Starém zákoně je genocida běžnou praxí, dobře to ilustruje příběh o dobytí Jericha (kniha Jozue, kap. 6), v němž, podle Bible, Izraelci na pokyn a s pomocí svého boha vyhladili všechny muže, ženy, děti (s výjimkou nevěstky, která poskytla úkryt izraelským zvědům) i zvířata, všechno spálili (jen zlato a stříbro si nechali) a vše prohlásili za "klaté". Neskutečné brutalitě tohoto příběhu (a pokud jste Bibli nečetli, věřte mi, že není jediný) nic neubírá ani skutečnost, že nejde o popis skutečné historické události, ale o pozdní fabulaci. Podstatné je, že se tento příběh v "Knize knih" nachází! Jaká byla vina Jerišských? Stáli Izraelcům v cestě a uctívali jiné bohy. Pokud by uctívání jiných bohů bylo hříchem, jež nutí "Všemohoucího" k podpoře takových činů, proč nechal bez trestu jiné národy jen proto, že nebyli v dosahu Izraelců?
Zcela konkrétní pokyn ke genocidě dává Hospodin v Páté knize Mojžíšově:
"Když přitáhneš k městu, abys proti němu bojoval, nabídneš mu mír. Jestliže ti odpoví mírem a otevře ti brány, tu všechen lid, který je v něm, podrobíš nuceným pracím a budou Ti sloužit. Jestliže k míru s tebou nesvolí, ale povede s tebou boj, oblehneš je. Až ti je Hospodin, tvůj Bůh, vydá do rukou, pobiješ v něm ostřím meče všechny osoby mužského pohlaví. Ale ženy, děti a dobytek i vše, co bude ve městě, všechnu kořist z něho si ponecháš jako lup. Budeš užívat kořisti po svých nepřátelích, kterou ti dal Hospodin, tvůj Bůh. Tak naložíš se všemi městy od tebe velice vzdálenými , která nepatří k městům těchto pronárodů zde. Ale v městech těchto národů, které ti dává Hospodin, tvůj Bůh, do dědictví, nenecháš naživu naprosto nikoho. Zničíš je jako klaté, Chetejce, Emorejce, Kenaance, Perizejce, Chivejce a Jebusejce, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, aby vás neučili jednat podle všelijakých svých ohavností, které činili kvůli svým bohům. Prohřešili byste se proti Hospodinu, svému Bohu." (De 20,10-20)
Příběh o Jerichu je z dnešního pohledu ryzí hanebnost, ale v Bibli nalezneme i příběh jinak odporný, i když při něm neteče tolik krve. Mojžíš se na Hospodinův příkaz vydal na horu Sínaj, aby od boha přijal Zákon. Svým soukmenovcům sdělil, že se nesmějí k hoře přiblížit, jinak zemřou. Na hoře pobýval 40 dní (Ex. kap. 24). Když Hospodin dodiktoval Mojžíšovi desatero a množství rituálních předpisů, sdělil mu (Ex., kap. 32), že jeho lid sešel z cesty a že má v úmyslu jej vyhladit, přičemž z Mojžíšova potomstva vytvoří nový národ. Mojžíš za Izraelce oroduje a připomíná Hospodinovi jeho vlastní přísahu. Ten se nakonec "dal pohnout k lítosti nad zlem, o němž mluvil, že je dopustí na svůj lid." (Ex. 32,14).
O jaké zlo se jednalo? Izraelci byli znepokojeni dlouhou Mojžíšovou nepřítomností a chtěli uctít svého boha. Proto se obrátili na osobu, jež byla po Mojžíšovi největší autoritou, na jeho bratra Árona, a ten nechal zhotovit z jejich zlata býčka, jehož pak uctívali jako svého boha. Je to ono příslovečné "zlaté tele" – ale uvědomme si, že býk byl v daném kulturním okruhu regulérním obrazem božství, nejednalo se vůbec o mamon, ale o vytvoření důstojného zpodobení boha.
Když se Mojžíš vrátil z hory, přikázal lidu z kmene Lévi: "Toto praví Hospodin, bůh Izraele: "Všichni si připněte k boku meč, projděte táborem tam i zpět od brány k bráně a zabijte každý svého bratra, každý svého přítele, každý svého nejbližšího." Léviovci vykonali, co jim Mojžíš rozkázal; z toho dne padlo z lidu na tři tisíce mužů." (Ex 32, 26-29; zajímavé je, že Áron tuto lekci přežil).
Za co si Izraelci vysloužili takovou nenávist svého boha, údajně, dle křesťanů, Všemohoucího a Vševědoucího Stvořitele nebe i země? Samozřejmě: Porušili druhé přikázání, zakazující zobrazování jejich boha. Jenže vtip je v tom, že je porušili předtím, než tento zákon dostali! To snad muselo být pobuřující i ve starověku, který už znal základní právní normy, jako je například zákaz retrospektivního vymáhání zákona. Ještě bych pochopil, kdyby Izraelci měli krvelačného boha, který pracuje v jejich prospěch na úkor jiných národů, ale tenhle bůh bez lítosti likviduje i vlastní lid a je nutné jej přemlouvat, aby jej zcela nevyhladil (situace, kdy Hospodin chce vyhladit vlastní národ a Mojžíš podniká rituální protiakce, aby jej od tohoto rozhodnutí odvrátil, je ve Starém zákoně víc – viz např. Nu 17,6 a následující). Není divu, že se Izraelci často odkláněli od tohoto boha a obraceli se k podstatně rozumnějším bohům svých sousedů. Co je to za boha, který masakruje vlastní lid, boha, který trestá za činy spáchané v nevědomosti, boha, kterého je nutné přemlouvat, aby svůj lid nechal naživu? Navíc je to bůh, který se občas chová zcela nepochopitelně a nevyzpytatelně podobně jako člověk s poruchou osobnosti. V následující ukázce není třeba popisovat kontext, klidně si jej najděte a uvidíte, že celou záležitost nikterak neobjasňuje:
"V noci přišel Bůh k Bileámovi a řekl mu: "Když ti muži tě přišli pozvat, jdi s nimi. Ale budeš dělat jenom to, co ti poručím." Bileám tedy ráno vstal, osedlal svou oslici a jel s moábskými velmoži.
I vzplanul Bůh hněvem, že jede…" (Nu, 22,20-22)
Co byste si mysleli o autoritě, která by se rozlítila poté, co byste udělali přesně to, co vám přikázala? Atd.
Pokládám za neuvěřitelné, že vůbec někdo může po seznámení se se Starým zákonem věřit, že tento bůh je Bohem! Pokládám za neuvěřitelné, že kdokoli, kdo disponuje elementárním smyslem pro spravedlnost, je ochoten uzavřít s tímto bohem jakoukoli smlouvu. Starozákonní židovský bůh je monstrum, zrůda, psychopat a patří za mříže – při četbě Bible to musí napadnout každého, kdo nemá klapky na očích. Pravda – v době, kdy texty Starého zákona vznikaly, existovala jiná měřítka morálky, ale je třeba podotknout, že již v prvních staletích našeho letopočtu nedokázaly některé gnostické skupiny přijmout, že by Kristus měl s Hospodinem cokoli společného, a vzdělaným helénistům připadal Starý zákon (zcela právem) jako velmi barbarský text.
A právě s Hospodinem, JHVH, krvelačným židovským pouštním démonem, dost možná midjánským bohem války, uzavřeli křesťané onu Novou smlouvu!
Musím konstatovat, že uvěřit, že tento bůh je Láska, že je dokonce Bůh, Absolutno, Stvořitel vesmíru a že mě má rád, je pro mne, coby pozorného čtenáře Bible, nemyslitelné. Je to jako kdyby se Hitler či Stalin najednou rozhodli, že budou hodní a laskaví ke všem lidem bez ohledu na národnost, rasu a přesvědčení…
Přemýšlím, kolik křesťanů si vůbec uvědomuje, s jakým netvorem jsou (novo)smluvně spojeni. Pokud jim to vyhovuje, je to jejich věc. Pokud věří nějaké osobní exegesi, která činy jejich boha omlouvá či pro ně uspokojujícím způsobem "vysvětluje", podotýkám jen, že s podobným jevem se setkávám u stoupenců totalitních nutí (bagatelizace zločinů komunismu, popírání holocaustu…). Já s takovým bohem opravdu nemíním mít cokoli společného, proto také nepoužívám například rituály Zlatého úsvitu či hebrejskou kabalu. Stejně to viděl i Friedrich Nietzsche, jenž (V Radostné vědě) napsal: "Jakže? Bůh, který miluje lidi za předpokladu, že v něj věří, a který vysílá strašlivé pohledy a hrozby k tomu, kdo v tuto lásku nevěří! Jakže? Láska s klauzulemi jako cit všemohoucího boha! Láska, která nezvítězila ani nad pocitem uražené cti a podrážděné pomstychtivosti! Jak je to vše orientální! ‘Když tě miluji, co je ti po tom?‘ je už dostatečná kritika celého křesťanství." (str. 131)
A co syn JHVH, který je centrem Nového zákona? V evangeliích vystupuje dosti "pohodově", i když ani tam nemá k záchvatu vzteku daleko (vyhnání penězoměnců z chrámu), ale podívejte se na Beránka Apokalypsy – to není Beránek, to je Beran, Aries-Arés, ničitel a nekompromisní soudce. Zdá se tedy, že jablko nepadlo zase tak daleko od stromu. Nyní ovšem nehovořím o historickém Ježíši, o němž skoro nic nevíme a dost možná to byl laskavý bývalý esejec, který chtěl zbořit hranice esejské exkluzivity, nyní hovořím – stejně jako v případě starozákonního boha, na základě vlastní vnitřní logiky Bible a jejího mýtu.
Co říci závěrem? Nemyslím, že můj článek o čemkoli přesvědčí člověka věřícího, ale doufám, že dostatečně objasňuje jednu z mých fundamenálních námitek vůči křesťanství…
Advertisements

komentářů 22

Filed under Úvahy a postřehy

22 responses to “Nová smlouva se starým bohem

  1. Mart

    Bůh starého zákona je bůh národa izraelitů, ani se nesnaží presentovat jako bůh celého lidstva, nebo dokonce ještě něčeho obecnějšího.Co je na tom zajímavé je kolik národů z té doby přežilo do současnosti a to i navzdory krvavému chování vůči svému stádu.

  2. Ano, Marte, ale křesťanství jej tak prezentuje a konec konců i judaismus po babylónském zajetí. Já samozřejmě věřím, že to je prostě takový houževnatý pouštní démon, kterého principiálně odmítám pokládat za Boha s velkým B.

  3. LZ

    Výstižný článek. Také nechci mít s takovým psychopatem nic společného a rovněž ho nepovažuji za Boha s velkým B. Ale zajímalo by mě, co by na to řekl křesťan. Jednoho jsem kdysi nachytala už jen na otázce, proč obětovali zvířata, když mají v přikázání "Nezabiješ". A co teprve to vraždění lidí…

  4. LZ, ono by se to přikázání mělo správně překládat "Nezavraždíš", ale na podstatě věci to nic nemění. Jsem zvědav, jestli se zde k tomu nějaký křesťan vyjádří, ale moc v to nedoufám.

  5. Jenže když se na ten Starý zákon podíváš v celém historicko-kulturním kontextu, nejedná se přece o vůbec nic vyjímečně krutého v porovnání např. se spisy summerské/babylonské kultury. Pokud beru v potaz základní axiom mj. i semitů, podle nějž duše sídlí v krvi, je naprosto jasné, že míšení krve s nepřítelem, s "pohany", se museli Židé bát jako čert kříže a z tohoto pohledu je spíše vcelku revoluční, že sem tam někoho za odměnu ušetřili.Jinak poměrně obvyklý křesťanský výklad (který tu nemíním obhajovat ani kritizovat, neboť nejsem křesťan) hovoří o Starém zákoně jako o postupném poznávání vlastností Boha od jeho představy jako krutého vládce přes "první vlaštovky" (ušetření nevěstky v Jerichu, později kupříkladu příběh o Ruth) až k nazření pravdy v podobně působení Ježíše Krista. Někteří křesťané vidí v přítomnosti "brutálních" pasáží Starého zákona v kánonu naplnění Ježíšova výroku "Jen pravda vás osvobodí": Pravda o celém tom procesu poznávání nemůže být zamlčována či odvrhována, protože je to pravda. Jak vidno, teologická vysvětlení křesťané mají, oni mezi nimi nejsou rozhodně samí blbci, ke křesťanství se hlásí velká řada vzdělaných a přemýšlivých lidí.A, mezi námi, pokud se podíváme na "dějiny satanismu), také nalezneme poměrně markantní vývoj i co se týče pojetí satanismu řekněme v intelektuálních kruzích. A ještě za poslední…není ten "pouštní démon" vlastně v mnohém inspirativní?

  6. Allegore, z religionistického hlediska je Starý zákon naprosto srozumitelný a dějinně ospravedlnitelný. Proto ten disclaimer v úvodu – nejde mi o historickou pravdu, ale problém toho egregora.O tom, že křesťané mají různá vysvětlení, mnohdy velmi vyspělá, nelze pochybovat, ale ten egregor se ve Starém zákoně chová jako hovado a o tom nelze pochybovat. A teď jej vezmeme a přetáhneme do civilizované společnosti. Hm. Je fakt, že i ten egregor už je asi hodně zcivilizovaný oproti tomu, kým byl, ale podívej se, co vyvádí jeho synátor v Apokalypse? Opět zde neřeším to, jaké má Zjevení Janovo historické kořeny, ale to, že spoluutváří egregor novozákonního Krista.Podívám-li se na to tak, že JHVH a Kristus jsou prostě jedněmi z mnoha bohů, pak když se rozhlédnu kolem, najdu sympatičtější postavy ke vzývání.JHVH je v mnohém inspirativní, to je ovšem Hitler taky…

  7. Mirabelka

    Dobrý článek!Možná toho pána znáte, ale přesto to sem dám:http://www.youtube.com…8080256256

  8. Já ti jen chci říct, že dnešní křesťané pochopitelně interpretují svého Boha určitým způsobem, například jak jsem psal používají teorii o jeho postupném poznávání, cestě za poznáním jeho skutečných vlastností. Podobně apokylypsu většina soudných myslících křesťanů nevykládá samozřejmě jako nějaký popis budoucího zániku světa. Chci jen zkrátka říct, že velká část křesťanů dnes zkrátka vnímá Bibli spíše jako jakýsi soubor bohatství, z něhož čerpají, ne jako dogmatický zákon "co je psáno, to je dáno." Ono to tak ani při elementárním užití mozku brát nelze, jelikož člověk samozřejmě narazí na logické rozpory. Mimochodem, zajímavá jsou například některá vysloveně henoteistická místa v žalmech ("V shroumáždění bohů postavil se Bůh, vykoná soud nad bohy…" a další). To je myslím také pěkná ukázka vývoje toho pojetí.Jak říkám, křesťan nejsem, nicméně nevidím žádný velký problém v tom, že křesťané uctívají svého Boha a zároveň mluví o lásce. Koneckoců, pokud někdo řekněme ve 13. století uctíval Satana, také to patrně znamenalo něco jiného, než satanismus v dnešním podání například PČSCHCS, dost pravděpodobně to bylo spojeno s násilím, z toho 17. století pak máme i známé věrohodně doložené případy. Přitom základní pojetí Satana jako oponentury vůči křesťanskému božstvu zůstává.Pokud jde o inspirativnost JHVH a Hitlera, shledávám u JHVH přeci jen mnohé vlastnosti toho, co vnímám jako skutečného ducha bytí. U Hitlera ne.

  9. vera

    Jestli křesťané přemýšlejí?Vždyť jde o víru!:-)Proč se poddají krutému bohu?Třeba proto,že tento Pouštní démon pozměnil svou taktiku.Nezabývá se jednotlivcem,nabídl ochranu celému stádu(..proto vztáhnu ruku a budu bít Egypt všemožnými svými divy..)To zahřeje.Pak jednotlivé kusy stáda zavírají oči, ba naopak si přejí ještě více důkazů protektorovy síly ..Bible je slepenec,chladný kalkul,skvělý marketingový tah- víra vhodná k ovládnutí světa dostala formu klacku:-).Ale Starý zákon má jednu výhodu.Ať je v něm Bůh jakýkoliv,dává šanci přímého kontaktu,s Bohem se dá diskutovat.Nový zákon jsou jen tiskoví mluvčí,čemu tam se dá věřit??

  10. LZ

    Také bych si to logicky vysvětlila jako dokument o postupném poznávání tváře Boha nebo spíše o vývoji lidské představy o Bohu. Zaráží mě ale, že to mnozí současní křesťané tak neberou a ztotožňují se nekriticky se vším, co je v Bibli (zřejmě z důvodu, že je to slovo boží, tím ale potvrzují souhlas i s tím starým krvelačným bohem).

  11. Samozřejmě zejména církve evangelikální a církve pentakostální tradice (které bych řadil tak trošku jako zvláštní škatulku), jež nemají žádnou autoritu podobnou katolickému magisteriu, de facto nemají moc jinou šanci než brát prostě písmo za nejvyšší instanci a i pro ty největší rozpory vymýšlet často krkolomná a vskutku prazvláštní vysvětlení, jen aby to mohli brát aspoň trochu doslova. Ono to vyjádřil už Luther (Sola Scriptura). Pokud jde o "krvelačného boha", tak ona krvelačnost a ničivá síla je podle mě stejně důležitá, jako láska, tzn. argument "vždyť tam bylo moc mrtvých" mě nechává vcelku chladným: Existence je o střetu a pokusy o vytvoření společnosti, kde, biblicky řečeno, laň bude uléhat s lvicí, jsme tu už měli. Víme, jak dopadly.

  12. Irwiuss

    Kojote, když to tedy bereš po stránce egregoru, tak seš prostě zcela vedle. Křesťanský Bůh je něco dost dost dost jiného, než židovský bůh. Něco v něm zbylo, ale jinak byl naprosto přetesán, tak, jak v dějinách teurgie žádný bůh přetesán nebyl. Srovnávat JHVH z pasážích SZ s křesťanským JHVH je jako srovnávat vesetského Amona v době největšího rozkvětu s protoAmonem uctívaným kdesi v egyptské vesnici 5000 let zpátky. Po religionistické stránce by se tvůj argument možná dal brát vážně, po magicko-teurgické stránce je tvoje konstrukce prostě k smíchu.Příklad s teletem jsi pochopil špatně, dle mě nešlo o to, že byl bůh zobrazen, spíš šlo o to, že Izraelité uctívali někoho jiného-zproněvěřili se, "podveli" svého vlastního boha>>> po tom, jaké služby jim prokázal, došlo k celkem očekávatelné reakci.Vtipné je, že se oháníš civilizavanými hodnotamy součané společnosti, které vytvořila církev samotného ďábelského JHVH.Vyhnání penězoměnců bylo oprávněné. Tobě by se líbilo, kdyby se v chrámu tvého boha čachrovalo s prachama a víc než chrám by to tam vypadalo jako v dobytčinci(btw. vím, že penězoměnci a prodavači dobytka měli čistě praktickou a ospravedlnitelnou funkci, ale z kontextu člověk pochopí, že se vymkli kontrole)? Ad Apokalypsa. Tobě asi nic neříká symbolické chápání textu, že?(což neplatí pouze o NZ Apokalypse ale i o SZ) Zkus to třeba takhle: http://www.grimoar.cz…_08_02.php? .

  13. LZ

    [11] Tak jasně, může fungovat zároveň jako Tvořitel i Ničitel, jen by při tom mohl používat trochu víc EQ. Ale já jsem idealista, tak mě nemusíte brát vážně 🙂

  14. Mirabelko, díky za odkaz. Neznal jsem a je to vynikající. Ještě lepší je pokračování, bohům žel zatím bez titulků, ale při průměrné znalosti angličtiny srozumitelné:http://www.youtube.com…yE8wUteFA4Allegore, mně se docela líbí koncept Diane Vera, že se zde jedná o boha, který se snaží přesvědčit své věřící, že je stvořitelem všehomíra, jemuž oponuje Satan, "kníže tohoto světa", zhruba v intencích moderního satanismu. Ať už to bereme novopohansky nebo jako metaforu, je to milá představa. Ale to odbíhám. Myslím, že bůh či bohové, v něž křesťané věří, se stále nezbavili své uzurpátorské žárlivosti, jen ji odívají do méně hrubých forem. A starověké kořeny barbarského JHVH jsou rozhodně brutálnější než cokoli, co kdy mohla spáchat La Voisin…Vero, to s tím rozlišením Starého a ového zákona je přímo vynikající postřeh. Díky!LZ, to bychom se dostali do diskuse o jednotlivých křesťanských konfesích a jejich dogmatech. Osobně bych to shrnul tak, že někteří potřebují naturalistické nebe a peklo, jiní jsou velmi spirituálně dospělí, ale čerpají ze stejného zdroje.Allegore, ano, to máš pravdu – Bůh tvořitel musí mýt i ničitel. Potíž je v tom, že se JHVH a, to ani v křesťanském pojetí, nechová kongruentně. Chová se jako nevyzpytatelný maniak. Všechna ta sofistikovaná teologie, která se to snaží vysvětlit a dát tomu nějakou kongruenci, mi připomíná racionalizaci týrané ženy, která obhajuje svého násilnického manžela.Irwiussi, jsi opět víceméně mimo. Takže postupně:Můj argument naopak nemá smysl religionistický. Ale to nechme stranou. Ano, uznávám, že ten bůh byl "přetesán". Ale jádro zůstává, jak jsem napsal výše – žárlivost a majetnictví. Buď budeš můj, nebo táhni k čertu! Ano, vím, jsou křesťané, kteří tento aspekt zeslabili do neznatelna, ale ptám se, jakého boha pak vlastně uctívají? Po kolika fenomenologikých redukcích a změnách už zmizí jakýkoli invariant, neboli – neexistuje jistá mez, při níž "přetesávaný" objekt zdtatí jakoukoli podstatu?Příklad s teletem jsem pochopil dobře. Šlo o vytvoření hmotné podoby boha JHVH, jemuž se to nelíbilo a potrestal je, i když to ještě nestačil zakázat. V dané situaci tam nebyl žádný konkurenční bůh, který by si chtěl Izraelity přetáhnout na svou stranu. V tom mi jako religionistovi můžeš věřit.Církev vytvořila jen část. Co renesance? Osvícenství? Bez nich bychom i s církví byli stále ve středověku. Ano, osvícenství vedlo i k temným důsledkům, nemusíš mi to připomínat, ale koncept práv člověka je jeho výtvorem.Já přeci vyhnání penězoměnců nekritizoval. Mohl bych, mimochodem (nebylo možné v chrámu používat římské peníze, takže penězoměnci umožňovali lidem platit posvátné daně korektním způsobem. Takže pokud měl Ježíš důvod k naštvanosti, tak jedině pokud by měli nastavený nehorázný směnný kurz). Ale uvedl jsem to jako příklad.Symbolické chápání textu je důležité, ale je dobré nejprve věřit vlastním smyslům. Koneckonců symbolické utrpení je pořád utrpení. Symbolická exegese je velmi ošidná – na tomto blogu jsem ukázal, že tímto způsobem lze vydolovat smysl i z nesmyslu. Hry se symboly jsou velmi zajímavé, ale často odsouvají problém a zamlžují podstatu. Musel bys totiž dokázat, že daný text byl myšlen takto symbolicky již při svém vzniku, což u biblických textů rozhodně nemáš šanci zvládnout.Moje ukázka, jak lze pracovat s exegesí:http://kojot.name…ani-ducha-i.phphttp://kojot.name…ni-ducha-ii.php

  15. Irwiuss

    Kojote, podstata není žárlivost a majetnictví. Ne. Skutečná podstata se projeví právě při přetesávání, otesávání, odtesávání a přitesávání v různých církvích a dobách. A ta podstata toho, co křesťané uctívali a uctívají skutečně zůstává stejná-Bůh jako Stvořitel, jako vládnoucí, opatrující i zkoušející a trestající Otec, jako zdroj dobra, poznání a pravdy. Bůh jako Absolutno.Žárlivost a majetnictví v křesťanství zcela ustupují do pozadí. NZ opouští tématu zrady Boha a modloslužby(Šalamoun), v NZ není zahrnuta různá drsně christianizující přikázání či jiné. Kristovy výroky spíš budí dojem, že kdo chce, ať se přidá, nikoho nehodlá nutit. Christianizace probíhala v naprosté většině případů zcela dobrovolně(ale samozřejmě, i nedobrovolně). Lidé ze své vlastní vůle a s nadšením zanechávali pohanství, nikoliv proto, že by je někdo nutil.A vůbec, pokud mluvíš o křesťanském Bohu aniž bys zmiňoval i Boha Syna a Ducha svatého, je to jako trojúhelník o jedné straně, trojlístek o jednom listu. A to nemluvím o četných svatých atd. Bůh Otec je v křesťanství jen část skládačky. Co se týče Apokalypsy, je z ní patrné, že Bůh dá několik možností lidem se napravit, než je trýzní. Že se nenapraví a nečiní pokání, s čím souvisí následující trest, je tedy jejich chyba.No a pak je třeba si přiznat ještě jednu věc Kojote. Že Bůh je prostě Bůh, je Stvořitel a vládce a jako takový má právo nás milovat, opatrovat, odpouštět nám a dokonce se za nás i obětovat. Ale jako Stvořitel a absolutní vládce má taky právo nás hubit, zabíjet, nenávidět nás a trýznit nás. Obojí dělá dle své libosti(ať s námi uzavřel jakoukoliv smlouvu). A ať to dělá, vždyť on je pánem domu! Říkej si co chceš, kňuč si, že je to nespravedlivé, on nás stvořil, předurčil a stanovil dny našeho života. Nejsme vlastními pány, jsme v jeho hrsti-a teď mluvím o Bohu jako o mém oblíbeném principu. Kdykoliv tě může bez udání důvodů zahubit nebo spasit.

  16. Irwiussi, teď bych mohl detailně rozebírat a komentovat slovo od slova Tvá tvrzení, ale já už na to nějak nemám sílu. Žijeme každý v jiném světě. Pokud Tě tvá víra uspokojuje, tak si ji s pánem čertem měj. Já zrovna teď asi další nekonečnou polemiku nezvládnu…

  17. Bretislav

    Ahoj ahoj!Nabízím pohled "křesťana-disidenta" :-)Řekla bych, že křesťané nemají na výběr a nějak se se Starým zákonem popasovat musí.Problém je v tom, že v tomto případě si ty coby člověk nevybíráš božstvo, ale božstvo si vybírá tebe.(Další problém z tohoto plynoucí je, že člověk z toho může druhdy zešílet.)

  18. Břetislave, díky za příspěvek. Někdy si říkám, že na druhou stranu ono exegetické popasovávání se s nepohodlnými místy v Bibli přinejmenším skvěle slouží mozku jako tréninková zátěž. 😉

  19. Irwiuss

    Kojot: snad někdy zase až se uvidíme na nějaké akci v Praze nebo Brně, můžem dát krátkou diskusi a třeba si zas něco objasníme… A ještě bych ti rád řekl, že nejsem křesťan, primárně jsem magik a s křesťanstvím potažmo katolictvím jen sympatizuji. Jinak dělám spoustu jiných věcí, které křesťanství přímo odporují nebo jsou na úplně jiné bázi.

  20. Břetislav

    Koukám, že jsem napsal "řekla bych". Zajímavý překlep 🙂

  21. gert

    \m/Kojote, mně trochu překvapuje, že má článek objasnit tvoji fundamentální námitku vůči křesťanství. Utahovat si z církevních absurdit, nacházet nesrovnalosti v bibli nebo mystifikovat fanatiky z pretoriánu je krásná a ušlechtilá švanda. Ale pustit se zrovna do starozákonního Jahva, se kterým sami křesťani mají co dělat, aby ho vstřebali? je docela pravděpodobné, že toho bezejmenného jediného praboha, který se zjevil Abrahamovi Mojžíš ztotožnil s Jah, kterého okoukal od tchána v Midianu a zkombinoval s tím, co se naučil v Egyptě. Pak se přidaly legendy a vznikla Tóra. Ale základ tam zůstal a Irwiuss to píše dobře srozumitelně. Bůh, který je, původce, počátek, stvořitel. V tomhle významu dává smysl jak při mši, tak při banishingu. Jako takového si ho uzurpují nejenom křesťané. No a jako takový se opravdu vymyká kategoriím. U Jediného boha se opravdu dá čekat, že bude mít široký záběr – absolutní moc k tomu vymazat města a země z mapy i spočítat vlasy na hlavě svého služebníka. Že bude bez zaváhání "trestat" rouhání nebo vydá Joba satanu, i to, že bude můj osobní dobrý pastýř, u kterého není nedostatku a sám sebe dá za oběť. Ardžuna zmlknul, když mu Kršna odhalil všechny své podoby a myslím si, že s Jahvem je to stejné.Ale jo, připustím, že pokud se člověk omezí jenom na křesťany, židy a muslimy, musí si vybrat, jestli jejich egregora vezme jako boha nebo jako psychopata. Nicméně JHVH sám o sobě je jiný level a stojí nad věroukami. jakmile o něm člověk zjistí PRAVDU, je mimo.

  22. Gerte, já si myslím, že pokud hledáme božstvo stojící nad věroukami pak to je/jsou (zůstaneme-li věrni židovské tradici) Elohím. Jestli se Mojžíšovi zjevil Prabůh nebo prostě nějaká dosti divoká entita, to už pochopitelně nerozlouskneme, je to věc víry. Já si myslím, že – z polyteistického paradigmatu ovlivněného Gaimanem a Pratchettem – je JHVH prostě jen místní božstvo, které se nafouklo do neskutečných rozměrů a začalo si o sobě moc myslet. Ale třeba to bylo jinak – to, co píšu, jsou zápisky z cesty. Třeba jednou přijdu někam, odkud uvidím JHVH z jiné perspektivy, kdo ví?