Familiár

Před nedávnem jsem tak o sobě přemýšlel a řekl jsem si: "Co jsi to za čaroděje a zaprodance Ďáblova, když nemáš svého familiára?!" Bylo jasné, že tento zásadní nedostatek je třeba co nejdříve napravit!

Předně je nutno zdůraznit, že mi nemohlo posloužit žádné z mých stávajících zvířat. Kdyby kterékoli z nich mělo být mým familiárem, už by jím dávno bylo. Takřka všechna moje zvířata mi pomáhají v kontemplacích o archetypech všeho druhu a jistě mají i magický potenciál, jenž bych mohl využít, ale žádné není vhodné pro tvrdou práci černokněžníkova familiára. Bylo jasné, že se musím po nějakém poohlédnout.
Zvažoval jsem, jaká kritéria by měl vhodný kandidát splňovat. Bylo by kupříkladu senzační pořídit si pumu, ale uznejte, že dvoupokojový byt plný terárií, klecí, knih a manželky chovu tohoto krásného zvířete příliš nepřeje. Pumu jsem tedy zavrhl. Nějakou dobu jsem uvažoval o kočce, ale další zvíře s privilegiem neomezeného pohybu po bytě by v současné době z mnoha různých důvodů nebyl dobrý nápad. Tím pádem nepřipadal v úvahu ani skunk či fenek – zde ovšem, narozdíl od kočky, hrálo roli i finanční hledisko. Devět tisíc na skunka či dokonce dvacet na fenka prostě nemám. Zavrhl jsem ptáky. Krkavce v bytě mít nemůžu. Jiný havranovitý by byl fajn, ale myslím, že nyní potřebuji nějaké přízemnější zvíře. Tak nějak jsem věděl, že živočich, kterého hledám, je savec…
Takže, přemýšlel jsem, potřebuji drsné zvíře, které se vyznačuje velkým potenciálem druhového přežití, je přizpůsobivé, dobře v přírodě snáší klimatické i jiné extrémy, a současně je malých rozměrů a za rozumnou cenu. Pochopitelně mne napadl potkan, jenže laboratorní potkani jsou už prakticky jiný – a nutno říci, že dosti choulostivý – druh a ochočení divokého potkana je extrémně složité. Přiznal jsem si, že na divokého potkana prostě nemám. Možná jednou, ale v současné době ne. Potřeboval jsem dobře ochočitelného tvora. Také jsem hledal zvíře, které by vonělo dálkami, zvíře, v němž by se odrážela drsná panenská příroda, nikoli živočicha adaptovaného na život v moderních velkoměstech. Věděl jsem, že hledám tvora, který by mě naplnil odvahou, ušlechtilostí a vznešeností, zvíře, jež by v sobě neslo ducha rozlehlých stepí a prastarou magii šamanů…
Nakonec, po dlouhém hledání a slaďování se s požadovanými vlastnostmi vytouženého familiára, jsem to zvíře objevil:















Křečík džungarský

Jmenuje se Kara.

Advertisements

komentářů 14

Filed under Co život dal... a vzal.

14 responses to “Familiár

  1. Anonymní

    Pro Kojot:Ty se zajímáš o herpetologii? Co máš doma za plazy?

  2. Bezva. Taky teď řeším, co pořídit dětem. Zatím váhám nad morčetem…A ti křečíci se dají dobře ochočit?

  3. Mám hady (užovky), ještěry (agama vousatá, blavoři, gekončíci), želvy (vodní) a spoustu dalších zvířat. Někdy o tom napíšu víc.

  4. 2 Nominek: Je třeba si dobře vybrat. Mnozí jsou kousaví.

  5. dewberry

    tohle je zase krásný článek, kterak jsi od pumky skončil s Karou 🙂

  6. Pro Kojot:Ten první komentář je můj, asi jsem se zapomněl podepsat. A taky mě napadlo podívat se do rubriky s očividným názvem "zvířata" až po odeslání toho tudíž zbytečného prvního komentáře. Tak sorry, jsem debil.Jo a ta agama vousatá je fakt pěkná žádám více fotek.

  7. Dewberry, díky!Pro Warhammera: Více fotek určitě bude! Pobavme se o tom po mailu – napiš mi na kojot333@gmail.com . Díky.

  8. já tedynejsem žádný čaroděj = vůbec nevím, co je to familiár … ale přeci jen … není to familiárka?,-)))

  9. Gombo, familiár je něco jako čarodějnický "pomocníček", tvor, s nímž byly čarodějnice propojeny a s nímž magicky spolupracovaly. Třeba charakteristická černá kočka… Myslím, že je to terminus technicus a proto se to nechává v mužském rodě.

  10. Czarna (wielka wiesmirna) wiewiorka

    K tobě....by se opravdu moc hodil za "pomocníka a spojence" myslím potkan. Já používám veverku, v praxi, napíchnutej jako na zdroj síly jsem však na orla. Běžná věc, musíš mít jen něco co je ti blízké, můžeš s tím bejt v kontaktu a je to kolem tebe přirozeně a často. Mi veverky např. nosí vzkazy co se stane a podobně…to je dobrej spojenec. Naopak učitel, zdroj síly musí být ze samý svý podstaty nebezpečný, vzácný, atd. Někdy můžem dát o praxi přírodní magie řeč budeš li o to stát (jsu samouk a experimentátor, dělám jen to to funguje a docela bysem rád kdyby mi k tomu nějaká chytrá hlava vymyslila teorii podle který bych moh vymýšlet nové techniky které by fungovaly…takhle to funguje spíš tak že techniky dostávám zvenčí, a ne vždy zrovna to co právě potřebuji.

  11. Wiewi, určitě si s Tebou o tom rád popovídám.

  12. Irwiuss

    Gratuluju! Nevím, já se asi k familiárovi nikdy nedostanu, protože nemám rád zvířata. Tedy až na koně, krávy a tak podobně(některý psi taky, ale mám alergii..), spíš nemám rád malé, slizké, mnohonohé atp. zvířátka. Možná se na ně rád dívám, ale pěstovat bych to asi nemohl… I když, občas mě trochu lákají sklípkani, ale musel bych se otužovat.

  13. černá vewiurrka

    Je to křečík džungarský Phodopus sungorus nebo nějaký jiný křečík?

  14. Jo, je to džungarák.