Dar víry

Věřící říkávají, že víra je dar, rozumějme dar boží. Religionisté označují náboženskost za "antropologickou konstantu", čímž chtějí říci, že je to jev všelidský a univerzálně rozšířený. Z religionistického pohledu to vypadá, jako by bylo ve skutečnosti vzácné zmíněný dar nemít nežli jím disponovat. Jenže z pohledu věřícího můžete být náboženští sebevíc, ale pokud nemáte ten správný dar, tedy dar té jeho víry, máte smůlu a podléháte bludnému učení. Ateisté žádný dar nemají. Nebo ano? Jak to s tím "darem víry" vlastně je?

Poznamenejme, že je poněkud zvláštní, když podle učení některých křesťanských proudů musíte věřit, abyste neskončili v pekle, ale současně je víra pojímána jako dar. Takže v pekle neskončí jen ti, které Pánbůh patřičně podaruje, ostatní mají smůlu. Jiné, liberálnější, proudy jsou ochotny ocenit lidské zásluhy a z vlastníků daru té jediné pravé víry pak tvoří jakousi spirituální elitu. Pokusme se v tom nějak vyznat. Řekněme, že zde máme lidi, kteří mají dar té jediné pravé víry, pak lidi, kteří v nějaké to duchovno věří, ale špatně, a pak ty, kteří nevěří vůbec (říkejme jim třeba ateisté). Z pohledu ateisty jsou první dvě skupiny identické, protože pro ateistu žádná pravá víra v Boha neexistuje. Z pohledu náboženského fundamentalisty jsou v téže skupině jak jinověrci tak ateisté – jedni jako druzí skončí v pekle. To jen tak na okraj.
Ptám se nyní, jak je tomu u zmíněného liberálně smýšlejícího věřícího. Ten musí, celkem logicky, považovat svou víru přeci jen za tu nejlepší (proč by tomu jinak věřil, když by si myslel, že jiná je lepší?), ale o víře ostatních je ochoten říci něco v tom smyslu, že "všechny cesty, které vedou ke světlu, jsou správné". Znamená to, že existuje více "darů víry" – ten úplně pravý (tedy dar víry zmíněného liberála) a potom ty méně pravé, ale stále vedoucí ke světlu? Proč by ovšem v tom případě Bůh rozdával dary rozdílné kvality? Nebo jsou si všechny dary víry kvalitativně rovny? Určitá část náboženských liberálů by to možná řekla, třeba někteří buddhisté, ale co třeba liberál křesťanský? Ten musí věřit přinejmenším tomu, že "pravda o Kristu" je v křesťanství zjevena explicitně zatímco u jiných věr může být vnímána nanejvýš jako implicitní. A k čemu by pak byla misie? A co víry, které tak úplně "ke světlu" nevedou – třeba různá domorodá náboženství, která se starají obvykle o praktičtější záležitosti než o putování za světlem? Má z pohledu liberálního křesťana stejně hodnotný dar haitský houngan (kněz vúdú) a sv. Jan od Kříže? A pokud nikoli, opět se dostáváme k tomu, proč Bůh rozdává dary různé hodnoty…
A co ateisté? Náboženský člověk často tvrdí, že ateismus je rovněž víra. Dobrá. Pak se ovšem jedná také o dar boží – "Díky Bohu jsem ateista!". Nebo ne? Může Bůh rozdávat víru ve svou vlastní neexistenci? Pokud ano, má u mě dosti významné plus – mám pro šibaly slabost! Nebo je ateismus projevem nepřítomnosti daru jakékoli víry. V tom případě ovšem ateismus není víra. Věřící, kteří jsou ochotni považovat jakoukoli víru za dar boží a současně označovat ateismus za víru, by si v tom měli udělat jasno.
Nutno podotknout, že ateismus není druh víry. Pokud nevěřím v něco, co neexistuje či o existenci něčeho takového nic průkazného nesvědčí, pak nezastávám postoj víry nýbrž postoj racionální. Jsem snad věřící proto, že nevěřím v jednorožce, draky chrlící oheň, Godzillu, oživlé mrtvoly či Velké špagetové monstrum? Činí mě nevíra v něco, pro co neexistuje žádná přesvědčivá evidence, věřícím? Sotva…
Když se vrátím k religionistice a náboženskosti jako antropologické konstantě, pak dospívám k závěru, že jediní lidé, kteří disponují něčím na způsob unikátního daru, jsou ateisté – disponují totiž vzácným darem kritického rozumu.
Advertisements

komentářů 85

Filed under Úvahy z pozice ateismu

85 responses to “Dar víry

  1. Czarna (wielka wiesmirna) wiewiorka

    Tak jsem se tou šílenouz spletitou diskusí prokousal....a konečně pochopil oč Kojotovi šlo. Tedy aby to bylo jasné: Jako křesťan se nepovažuji za vlastníka absolutní Pravdy, Smyslu a tak dále. Proč? Neb jsem jen pomíjivý tvor s částečným poznáním. Existence jež není absolutní nemůže být ani vlastníkem ničeho absolutního a už vůbec ne nastálo. Fertyk. Je to jasné?

  2. Czarna (wielka wiesmirna) wiewiorka

    Gerte....evangelikálové ti o tdaru rozumu jistě neřekli a interpretovali dar rozlišování přesně jak říkáš. Katolická interpretace je taková že je to dar našeho přirozeného rozumu a intelektu. Že to má sloužit k tomu aby ti někdo nevymýval lebku. Bůh ti nechává svobodu rozhodnutí, a je maximálně sprosté od kohokoli pokud se ti ji on snaží pod jakoukoli záminkou brát a omezovat. V podstatě se takový člověk rouhá Bohu a vyvyšuje nad něj (katolíci tomu říkají hřích duchovní pýchy). O daru rozumu hodně píše Tomáš Akviský a Augustinus, sežeň si např. Augustinovo Vyznání, to nedávno i vyšlo. Moc hezká kniha, spolu s Hovory k sobě Marca Aurelia základ mé knihovničky.

  3. Veverko, po pravdě řečeno já vlastně ani úplně přesně nevím, o co mi jde, kromě toho, že rád vezmu nějakou zdánlivě samozřejmou věc (nebo to, co určitá skupina takto vnímá) a začnu ji problematizovat. Tak třeba Irwiuss v debatě pod jiným článekm napsal, že Bůh je Princip. Tak jsem se začal pídit o tom, jak to myslí. Na otázku, co míní pod pojmem "Princip", mi neuměl odpovědět. To jsou stavby, které jsou, Tvojí terminologií, postaveny na písku. Jsou skvěle vybudované, mají lesk a šmrnc, ale nemají žádné skutečné pojmové základy. V jejich základech je Bůh, Řád, Princip, zákon karmy, Vesmírná mysl… a kdo ví co ještě, ale když si na ty základy posvítíš, začnou ty pojmy tát před očima, protože jsou pojímány jako samozřejmost, ale nikdo vlastně nedokáže vysvětlit, co to vlastně je. Tak řekne, kupříkladu, že je to nepoznatelné. Jenže to pak jako by to nebylo. Nebo řekne, že je to poznatelné citem – to je v pořádku, ale pak to nelze použít v rámci logického důkazu. Z citem poznaného Boha může plynout láska k lidem i vraždění nevěřících, Teilhardův koncept evoluce i "vědecký" kreacionismus, cokoli. Samozřejmě je možné si takovou stavbu postavit a žít v ní, to je ještě pořád OK. Ale tvrdit, že toto je ona absolutní Pravda pravdoucí, je podle mě opovážlivost. Já pochopitelně nemůžu vědět, zda neexistuje nějaké Absolutní bytí – Bůh, jen mi to prostě připadá jako zbytečné a obejdu se bez toho. Své vidění světa dokážu, myslím, velmi dobře podložit a musím přiznat, že mě docela baví dívat se, jak jiní lidé, poté, co přijde řeč k fundamentu jejich koncepce světa, ztrácejí nervy. Ukazuje to, že promyšlené mají jen to, co je na povrchu a o základech neuvažují…

  4. gert

    weweDokonce i u evangelikálů se o rozumu a intelektu mluví. Ti fundamentalističtější ovšem poukazují, kam jeho nekritické používání může dovést. Odstrašujícím příkladem je Evangelická teologická fakulta nebo husitská církev. Řekl bych, že autoři bible si docela dobře dávají záležet na tom, jak bůh dokáže překvapit, jak zahanbí moudrost moudrých a rozumnost rozumných a přizná se k tomu, kdo jedná bláznivě a zdánlivě proti logice. neboj, nevidím to úplně oploštěle – jde tam prostě o kontext. To co vypadá nesmyslně v kontextu běžné logiky, v kontextu víry v boží (nebo biblickou nebo nevímjaktonazvat kontunuitu) dává dobrý smysl a ti, co vědí svoje, pochopí. pro dar skepse tam ale místo nevidím.Augustina mám rád, mám ještě to 20 let staré vydání.

  5. Czarna (wielka wiesmirna) wiewiorka

    Kojote..Nad tím cos napsal bys se moh zamyslit "mě docela baví dívat se, jak jiní lidé, poté, co přijde řeč k fundamentu jejich koncepce světa, ztrácejí nervy. " Co to o tobě vypovídá? A co ti to dává, není to taková dost zbytečná věc? Napiš zase něco ze svého života..to se dobře čte a druhým pomáhá. Jak píše sv. Pavel "hádání o rodokmeny konce není, takovým neužitečným řečem se vyhni.." BTW nejůtočněj píší právě čerství konvertité, jež si v hloubi duše jsou nejméně jisti, nebo hlupáci jež se ujistit potřebují (např. v politických diskuzích prakticky na celém českém internetu megahlupák jménem walleyo, doporučuji až se budeš chtít fakt zasmát nějakému pořádnému arogantnímu omezenci, pokrytci a tupému blbci).

  6. Czarna (wielka wiesmirna) wiewiorka

    Irwiusi dík....hezky jsi to napsal. Právě proto jsem Kojotovi poprvé naservíroval maličkou lžičičku jeho vlastní medicíny. Na druhé straně, má pravdu, vstupující je varován (alibistické, ale což..), a navíc je to Kojot…ber co se Ti od něj líbí, zbytek ignoruj…a nerozčiluj se nad ním, škodíš tím jen sobě. Prostě na ten měsíc vyje a štěká no…stejnak ho z oblohy nesundá, ne?

  7. Veverko, vypovídá to o mně přesně to, že mě baví, když někdo na základě mé argumentace ztrácí nervy. Nebo to o o mně snad vypovídá ještě něco jiného? A co? Že umím být samolibej, arogantní, egoistickj parchant? No a?

  8. Czarna (wielka wiesmirna) wiewiorka

    Irwiusi.... i mezikatolíky najdeš megahovada. Doporučuji film Hříšnice (dle skutečné události). Sám jsem poznal kněza, který hnusně nadal své farnici neb podle něj šla na potrat (donesly mu to jeho oblíbené svíčkové báby). Ovšem holka měla potrat spontální, byla z toho hotová a šla si k němu pro "pastýřské slovo" po tom zážitku který ji sejmul..a on si na ni hned ve dveřách hubu otevřel. Toho tvora jsem chtěl vidět, jak Pánu slouží zažít. I vydal jsem se za ním jeho mšu navštívil párkrát..nabubřelé hovado každou mšu končící protikomunistickým fórem, sprostý a nafoukaný starý ublížený hajzlík…divil jsem se že nevyžaduje ruky líbání. Ale budu ho já soudit? Holka je nyní nepřítel Cáírkve a já se jí vůbec ale vůbec nedivím. Odsoudí ji snad za to ten můj Kristus? Naprosto nikoliv, sám říká že bude soudit dotyčného faráře místo ní. A jak? Jedno už zda za nějakých virtuálních jeho 10 minut před smrtí než mu mozek vypne, nebo zda vskutku někde na věčnosti, nebo jen tím že si já, přesvědčený katolík a mnoho jinách se mnou řekne – Pane, cos to tu poslal za hovado v ornátě…a jde jinam a frajer může za pět let kázat leda tak práznýmu kostelu. Církev udělal kopy obrovských hnusných chyb a zajisté ještě nějaké dělá, důležité je však že se jich zbavuje a tak jde dál a líp do budoucna. Např. já osobně jen těžko mohu překousnout mnohá svinstva nás katolíků ještě v době nedávné vůči pravoslavným a ortodoxním bratřím. A představ si i zde se věci mění…a staletí to vypadalo že to prostě nejde. Důležitá je introspekce a zdravý realismus a řek bych obyčejná slušnost k názorům druhého, a ta právě Kojotovi občas dost chybí, ale co už? Je takovej a otevřeně, mohl by být horší. Jistě pro to má svý důvody. A jistě takovej nebude i 5 dní před důchodem. Nazývat ho sprostým barbarem je sice reálné hodnocení, ale čemu to posloužilo? Tobě ani jemu ne. Což to nelze říci jako žert, nebo slušně? Mám pár přátel co jej znaj jen z netu a rovněž si myslí že je to arogantní dobytek. Jejich chyba. Znaj jen představu…a čím více člověk žije jen ve svých představách ne v realitě tím je blíže bludu. Když to dotáhnu do konce je li věřící ubíjí tím dar Rozumu daný Bohem a jednou za to bude ošklivě popotahován. Takže to zkus obrátit, a ber Kojota jako fenomén…každá představ o něm je stejnak jen částečná a počítám, že ani on sám občas už není co vlastně je pravda a co už jeho fikce. Mačo ze sebe můžeš dělat jak chceš, ale pak když stojš před 120 kilovým nasraným chlapem s teleskopem v ruce tak slušný rychle začneš být, to ti garantuji (a často nejvíce právě ta největší mača z netu). Tak proč se tím dát otrávit a znechutit? Taky jsem mu chtěl napsat že mne tím přístupem v článku zklamal, ale nač by to bylo? On je nějak povinej psát co by se mně líbilo? Prostě – strká li šňupák kam nemá dej mu po papuli ale to nechť je vším. On to pochopí je to inteligentní Kojot, a dobře ví co už je pro jeho přežití nezdravé…A pokud ti přijde arogantní najdi si na nějaké diskuzi walleya…

  9. Czarna (wielka wiesmirna) wiewiorka

    Hehe..parchant teda nejsi, neb na to ti dost ve vnitřní síle a konsistentnosti chybí. Aroganci předstíráš, pro povrchní lidi i celkem slušně. Mám na to jinej názor…egoista nemá doma takové smečky havěti…samolibý ano. To je tak to jediné. Navíc jen na netu…

  10. Czarna (wielka wiesmirna) wiewiorka

    To co to vypovídá....není info pro jiný lidi (nanejvýš pro ty co se umí dívat a vyhodnotit ho). Je to informace k introspekci spíš pro tebe s kterou můžeš pracovat.

  11. Czarna (wielka wiesmirna) wiewiorka

    Miky tos napsal geniálně!Přesně tak je to Tajemství..a cestu k němu ti může ukázat jen Přítel…

  12. Czarna (wielka wiesmirna) wiewiorka

    BTW..právě můj oblíbený Aurelius byl velkým nepřítelem křesťaství. Tím cennější jsou pro mne mnohé jeho závěry! Ve skutečnosti byl tento pán spíše nepřítel své představy zvané křesťanství, než nepřítel křesťanství jako mnoho zde přítomných by si s Kristem kdyby jej potkal nejspíš výborně popovídal…bojovat s vlastním stínem můžete včetně Kojota jak dlouho Vám bude libo. A té své Pravdě filosofů se tím nepřiblížíte ani o fous… Proč vás ta Pravda vůbec tak trápí a zaměstnává, když jste si tak dobře dokázali že není a proto ju přeci nepotřebujete, co? Přestaňte kecat, začněte konat, toť vše. Na rozdíl od vás Miky dobře ví že Velké tajemství v knihách nenačte…a filosoficky nevyspekuluje a jednoznačně nedokáže… Chtěli by jste být vlastníky Absolutní Pravdy ale čím více chcete tím více vám uniká, a nakonec vskutku vejdete poslední, pakli vůbec, páni FYLOSOFOVÉ…

  13. Wewi, ještě jednou se podívej, jak jsem to formuloval. "umím být" jsem napsal… 😉

  14. Czarna (wielka wiesmirna) wiewiorka

    Mno to absolutno..Jasně tys to deklaroval hezky. Prostě žiješ bez té Absolutní pravdy neb ji považuješ za ontologický nesmysl. Taky jsem myslil jiné zdejší diskutéry. No ale když vemem tebe, proč mi připadá že ta snaha o prohlášení tvé osobní pravdy za tu nejlépe zdůvodnitelnou logicky a tím pádem (zde děláš hezký oslí můstek, ono logika vůbec ale vůbec jak jako religionista dobře víš tím kritériem správnosti být ani nemusí) za tu ABSOLUTNÍ PRAVDU přes všechny tvá slova z tvého článku i z mnoha předchozích zkrátka kouká jako sláma z buranových bot? Že by to byl jen můj dojem – nebo je to prostě špatně pochopený příliš složitý výklad? Nebo zkrátka rozpor mezi slovy a postojem? Doporučuji stránky Jitřní země tam se vedou podobný diskuze o nesmrtelnosti chrousta, kdo rádi čtou joginský plky moc se tam pobaví..

  15. Wiewi, Ty asi vůbec nechápeš, o čem je religionistika, viď? Alespoň mi to tak připadá. Religionistika neodhaluje žádnou pravdu, religionistika zkoumá a popisuje fenomén náboženství.Ano, moje pravda je velmi solidně podložená. Logika je nástroj rozumu. A znovu opakuji – já nepopírám existenci emoční zkušenosti, jen ukazuji, že na ní nelze stavět logickou stabvu.

  16. Mimochodem, Wiewi – všiml sis, že stejně nelítostně se pouštím i do základů soudobého magického myšlení – energie, jemnohmotnost etc.?

  17. Mart

    Víra je různá, předpokládám, že jako ona antropologická konstanta se objevuje víra v existenci čehosi univerzálního a transpersonálního. To ještě vůbec neznamená, že se takové universum musí o člověka zajímat. Mezi antropologickou konstantu víry lze zařadit například budhistickou nirvánu, princip za bytím i nebytím. A těžko se o někoho bude nirvána zajímat jak se mu vede.Dalším stupněm je víra v osobního boha, tedy přesvědčení, že Bůh je plně zaměstnán dozorem na dotyčného jedince.Třetím stupněm je víra v prostředníky – klepající spiritistické stolky, žvatlající channelující věrozvěsty a manipulujicí veškeré církve. Není mezi tím kvalitativního rozdílu. Víra, že mně někdo donese Boží slovo naservírované na talíři za patřičný obolus.Jeli elementární víra v něco antropologickou konstantou, pak by to bylo možné nazvat i schopností vnímat transpersonální realitu – ono cosi, Universum, Ejn Sof, Logos, Brahmana, která vzácně u některých defektních jedinců selhává.Zatímco víra v prvém případě je schopností ducha, v druhém a třetím smyslu je jeho deformací. Zpupností domnívat se, že jsem středem všeho bytí v případu druhém a neschopností přijmout odpovědnost i za svou víru v případu třetím.

  18. Marte, díky za zajímavý příspěvek. Ale nerozumím tomu selhávání schopnosti vnímat transpersonální realitu: Je to opravdu tak vzácné? A kde se ta schopnost vzala? Proč je její nepřítomnost defektní?

  19. Mart

    ironieto vzácné je myšleno ironicky… jako protiklad antropologický konstanty, protože oba víme, že materialistů je jak nas..no. Odkud se berou všechny ostatní schopnosti, kterými se člověk vyznačuje? Z rozvoje vědomí, tak není důvod, aby zde bylo jinak.Defektnost nevnímání transpersonality jde pozorovat např. na otázce zodpovědnosti člověka a schopnosti vnímat věci v dlouhodobém, nikoliv okamžitém kontextu. Čím materialističtější skupina tím krátkodobější plánování.

  20. Marte, já si myslím, že to, co píšeš, není ničím podložené. Schopnost vnímat Boha (Ein Sof etc etc) podle mě na schopnost plánování vůbec žádný vliv nemá. Nicméně pokud takovou hypotézu zastáváš, podpoř ji nějakými studiemi…

  21. Czarna (wielka wiesmirna) wiewiorka

    Kojote....není religonistika VĚDA JAK NESTRANNĚ HODNOTIT NÁBOŽENSKÉ SYSTÉMY? Jak se vlastně religionistika definuje? PS: Moderní slátaniny a tisíciletízavedené složité systémy typu křesťanství, hinduismu, buddhismu nelze přec hodnotit stejniou metodikou, to by bylo jako použít stejnou metodiku na sledování myší a slonů, nebo stromů a letniček, ne?

  22. Czarna (wielka wiesmirna) wiewiorka

    Tak mne napadá....to nemůže být tím hodnotícím kritériem prostě jen můj subjektivní a jedinečný prožitek, a funkčnost toho kterého systému v podpoře mýho seberůstu a seberozvoje a v tom jak mně vede či nevede k podpoře pozitivních trendů v mém okolí?

  23. Czarna (wielka wiesmirna) wiewiorka

    Marte a kam patřím teda já?Bo jsem se tam vůbec nenašel, popravdě temu ani nerozumím jak si to myslil. V prostředníky nevěřím, v dozorca nevěřím, ale že jsu jen oběť lhostejného demiurga též nevěřím…

  24. Wiewi, religionistika nehodnotí – stranně ani nestranně. Religionistika se zajímá o fenomén a ten mapuje. Neříká, jestli je dobrý nebo špatný. Brouk pro entomologa taky není dobrý nebo špatný. A tak religinistika zkoumá, jak to náboženství vzniklo a jak se vyvíjelo (dějiny náboženství), jak funguje v současné společnosti (sociologie náboženství) atd. Z religinistického pohledu není třeba křesťanství lepší než aztécké krvavé kulty. Jsou to prostě konkrétní projevy náboženskosti. Jasné? Proto se religinistika nemůže stát hodnotovým postojem. Pokud budu chtít říci, že nějaké náboženství je špatné, budu mluvit z pozice běžného člověka, který má nějaké názory, nějaká hodnotová měřítka, ale ne z pozice religionistiky. Bylo by to stejně nevědecké, jako kdyby zoolog z pozice zoologa řekl, že nějaké zvíře je krásnější než jiné. Ale z pozice běžného člověka to zoolog pochopitelně říci může.

  25. Hodnotící kritéria jsou vždy subjektivní nebo nanejvýš intersubjektivní. A fakt blbě se to měří.

  26. Czarna (wielka wiesmirna) wiewiorka

    Zoolog....ovšem často konstatuje který druh v systému je cizorodý, invazivní, nepřizpůsobivý, škodlivý, potenciálně či skutenčě nebezpečný…právě o tom je třebas management a monitoring různých území. Vědec jež neumí takto hodnotit je pro praxi nepoužitelný.

  27. Ano, Wiewi, to máš pravdu. V tomto směru religionista může náboženství hodnotit, pokud ovšem bude fungovat spíše v módu "sociolog náboženství" než v módu "čistý religionista". Je to vždy hodně ošemetné.

  28. Czarna (wielka wiesmirna) wiewiorka

    Kojote....mystická zkušenost není logická či nelogická, je spíše velmi, velmi komplexní. A tím pádem je její logický rozbor jen okleštěním pravdy. Jak pravil jistý klasik – kdo bude mluvit dostane 30 ran holí, a kdo mlčet mlčet dostane rovněž 30 ran.

  29. Irwiuss

    Kojot: sry, tehdy jsem z té diskuse byl dost unavený(jsi neústupný kritik 😉 a k odpovědi jsem se tedy už nedostal. Svět je tvořen principy, vyjadřovanými symboly(planety, živly ale i fyzikální teorie atp.), a jejich chápání vede k lepšímu chápání světa(a lepšího soužití s ním). No a Bůh je ten nejvyšší princip. Opakuji, že Bůh podle mě nemusí "reálně"(v materiálním světě) existovat. Mnohem pravděpodobněji je jen integrovanou složkou lidské psychiky.Wiewi: souhlas, všude jsou blbci. Kojota jsem se nasnažil uražit(zavrženíhodný barbar snad není urážka).

  30. Irwiuss

    A ještě bych doplnil, že toho židovsko-křesťnaského boha nepovažuji za Boha jak ho popisuji. On je jen jakýmsi předstupínkem, předsíní skutečného chrámu.

  31. Ano, Irwiussi, zavrženíhodný barbar vlastně docela potěšil. Takže možná vnímáš Boha jako Kantovskou regulativní ideu?

  32. Irwiuss

    Ne, Kojote. Bůh, jako Princip(nehmotný, nehmotný, pomyslný, ale přece reálný!) prostě existuje, venku ve světě, ne jak tvrdí Kant, že je de facto jen lidským omylem. Bůh jako součást lidské psychiky je pouze v tom případě, že to, co pozorujem, je již interpretací(to řekl někdo slavný, asi Jung) a my používáme různé pomůcky abychom pozorované lépe pochopili(tedy používáme různé symboly, jako jsou barvy, zvuky, chutě atp.). A symbol Boha(např. klasické zlevadoprava JHVH, ale i vůbec všechny legendy o Bohu, bible, extatické zážitky atd.) je dalším klíčkem k interpretaci pozorovaného "reálného" světa. Dostáváme se ale do začarovaného kruhu, protože naši lidskou složku, která neustále interpretuje prostřednictvím symbolů, nelze odložit, ať budem dělat co budem chtít, stále budem interpretovat. Takže je tato úvaha de facto postradatelná. Spíš sem se ti snažil postavit oslí můstek.

  33. No vidíš, Irwiussi. Já si prostě myslím, že Bůh je postradatelný, protože vše, o čem píšeš, lze vysvětlit přirozeněji. Napsal jsem na to téma úvahu, brzy ji zveřejním.

  34. Mart

    ad odpovědnosttak dlohodobost plánování například katolické církve asi popírat nebudeš; studie v tomto směru asi těžko budu odkazovat, stačí pozorovat. Pokud jako materialista předpokládám pouze přímý vliv svých činů, očekávám ho hned nebo těsně po nějakém konání. Žid se snaží ale být spravedlivým, křesťan utéct peklu a hinduista počítá s dopadem karmanu a možností, že si následky činu odnese.Není to pochopitelně vlivem boha ale etiky spojené s vnímáním transpersonální skutečnosti. Důsledkem absence je vytvoření spotřební kultury, kde vše vydrží jen nejkratší možnou dobu s maximální spotřebou zdrojů a výrobou nepoužitelných odpadů.

  35. No, Marte, chápu, jak to myslíš. Jenže současná spotřební kultura bují i v zemích, kde převládá náboženská víra, třeba v USA. Nebo se podívej třeba na Indii – zdá se Ti, že by tam panoval nekonzumní ráj plný lidí cítících zodpovědnost třeba za životní prostředí? Problém, který popisuješ, podle mě nesouvisí s vírou – ve skutečnosti jsou ateisté, kteří mají ve svém světonázoru jasno, obvykle hodně uvědomělí a zodpovědní.To, co píšeš, je typickou ukázkou akademického argumentu – logicky Ti vychází, že by to tak mělo být, ale když se podíváš do historie, nalezneš nepřeberné množství případů, kdy to tak není. Na to Ti nezbude než říci, že ti lidé, kteří se v minulosti, a to i masově, chovali krutě a nezodpovědně, byli "špatní věřící", což je ovšem pitomost, protože pak musíš zavádět rozdělení dobrých věřících, špatných věřících a nevěřících. Nakonec ti z toho jako nejlogičtější vysvětlení vyleze, že zodpovědné chování nesouvisí s vírou, že ta je spíše sekundárně vysvětluje a ospravedlňuje, nýbrž s osobnostní charakteristikou toho kterého člověka.