Lidé si nejsou rovni

Jednou z hlavních satanských ctností je odhalování přetvářky a pokrytectví. "Vy máte tu drzost tvrdit, že jste lepší než ostatní?" může se někdo zeptat satanisty a jediná správná odpověď zní: "Přesně tak!"

Stačí se podívat na dějiny lidstva a bude to zjevné. Vždy byla menšina, která vládla, a většina ovládaných. Do dějin se zapsal jen zlomek procenta lidské populace. V dávnějších dobách s tím lidé neměli větší problém ať už patřili k první nebo druhé skupině. Křesťanství přineslo první formu pokrytectví, kdy lidem slíbilo, že jim nerovnost na tomto světě Pánůh vynahradí na světě onom (ve smyslu "první budou poslední" atd.). Nerovnost v životě vezdejším však (pomineme-li některá hnutí, jako bylo třeba husitství) poté, co se stalo státním náboženstvím, nepopíralo. Humanismus přinesl mnohé na svou dobu převratné ideje, jež nakonec vyústily v liberté, egalité, fraternité francouzské revoluce. Jak to dopadlo? Pod vlajkou rovnosti jedni občané – ti, kteří uchvátili moc – stínali hlavy svým odpůrcům… Poté se objevila idea socialismu a komunismu. Jak to dopadlo v praxi, víme. Opět zde byli vládnoucí a ovládaní. Totéž se týká spravedlivé a nestranné neviditelné ruky trhu a demokracie. V zásadě se v tomto směru nezměnilo nic – až na to, že mocní dnes pokrytecky volí "politicky korektní" výrazivo, i když jsou ve skutečnosti bezpochyby přesvědčeni o své nadřazenosti.
Pohlédněme na sféru takzvaného "duchovna". Katolická církev je alespoň upřímná v tom, že nepopírá princip mocensko-duchovní hierarchie. Zato mnozí současní "guruové", charismatičtí kazatelé a jiná verbež přesvědčují své ovečky o tom, jak jsou výjimečné, jedinečné a úžasné, přičemž z nich vysávají peníze a opájejí se vlastní mocí.
Jaký je původ této nerovnosti? Domnívám se, že se zde uplatňuje jak faktor genetický, tak i sociokulturní, přičemž ten druhý pokládám za podstatnější. Vrozené vlastnosti mohou, pokud jsou řádně rozvíjeny, vést ke genialitě, ale člověk nemusí být potenciální génius k tomu, aby se vyšvihnul nad šedivý dav. Většina lidí má po narození dispozice stát se tak či onak vynikajícími osobnostmi, ale v drtivé většině případů nejsou tyto dispozice (v důsledku výchovy) aktivovány. Lze tedy říci, že stádní člověk nemůže za to, že je stádním člověkem – byl tak zformován. Jenže uskutečněný a neuskutečněný potenciál nelze srovnávat, nelze poměřovat člověka podle toho, čím by mohl za jiných okolností být…
Satanisté (kteří, nutno připomenout, tvoří jen malou část výjimečných osobností) jsou velmi specifičtí v tom, že obvykle neusilují o viditelné mocenské posty; pokud už chtějí uplatňovat politickou moc, je jim bližší role šedé eminence. Plyne to z přirozeného odporu satanistů k pokrytectví, jemuž by se v současné politice jakéhokoli druhu prostě nemohli vyhnout. V oblasti duchovní utvářejí (někteří) satanisté společenství, jež neusilují o kvantitu, nýbrž o kvalitu. Sami sebe považují za elitu a tento nárok plyne z prokazatelných úspěchů v oblasti osobního rozvoje. Satanista se neoddává bezduché konzumaci iluzí ať už náboženské nebo – v dnešní době častější – komerční povahy, protože na takové hlouposti nemíní plýtvat svým drahocenným časem. Pohlédne-li pak ze své výše na ty, kteří žijí svůj život v bezduchém stereotypu, musel by být blázen, kdyby nepokládal svůj život za neskonale důležitější a hodnotnější, než životy stádních lidí. A protože není "politicky korektní" pokrytec, tak se tím netají. Má tu drzost…

A co vy, moji čtenáři. Nemusíte být zrovna satanisty, ale pokud jste tvůrčí, pracujete na sobě, hledáte, pochybujete, rostete… Myslíte si, že jste rovni kupříkladu lidem klanícím se televiznímu bohu?

 

Dodatek: Moje stanovisko je relativní, vychází ze současné situace světa a lidstva, a v žádném případě neplatí z hlediska věčnosti.

Advertisements

komentářů 64

Filed under Úvahy o satanismu

64 responses to “Lidé si nejsou rovni

  1. warhammer

    Pro Kojot:Ano, přesně, nic nesmíme skrývat, neboť pokrytectví je nebezpečná choroba, stejně jako přetvářka a lež. Nechme tyto slabosti křesťanům, ať je zničí.Pro LZ:Jo, máš pravdu. Když se povyšuješ a machruješ a přitom nemáš vůbec proč, sklidíš akorát tak výsměch. Já zbytečné machrování přenechávám jiným- a směju se jim. Ave Satanas.

  2. dogbert

    Co by kdyby? No, pokud chceš poznat význam jedné cesty, pak stojí za to anaylyzovat cesty alternativní, to dá rozum.Způsob, kterým teď prosazuješ by vedl jen k zakonzervování lidské smůly. Jako to bylo u předků, jednou máš průšvih, třebas, když jsi byl jednou v životě spoután (za Augusta vylučovalo přijetí mezi římské občany), a už jsi bytostí nižší kvality, která druhou šanci ndostane. Křestané pak byli první, kteří institucionalizovali přístup, který toto aspoň částečně odmítal, tak bych jejich "rovnostářství" neoznačoval za pouhé pokrytectví.

  3. Dogberte, jako forma analýzy možností to pochopitelně smysl má, to máš pravdu.Způsob, který navrhuji, nenavrhuji jako instituci, jako něco, co by se mělo nějak "zavádět". Prostě konstatuju fakta.

  4. černá vewiurrka

    Tak konkrétně!"Křesťanství přineslo první formu pokrytectví, kdy lidem slíbilo, že si budou rovni na onom světě (paklize budou spaseni všem)." ´= 100% lež a žvást

  5. černá vewiurrka

    Doggy…..ti to ostatně napsal v svým komentářu č. 52 velmi, velmi konkrétě a PŘESNĚ!!!!

  6. Vewiurrko, takže v posmrtném životě existuje třídní společnost? Lidé jsou podle křesťanů v nebi, kde by se měli vztahovat přímo k Bohu, děleni na horší a lepší? No vidíš, to mě nenapadlo…K Dogbertovu komentáři – jasně jsem uvedl, že se nesnažím o resuscitaci jakékoli instituce, pouze o popis.

  7. dogbert

    Dle mého skromného úsudku jsou ale fakta odlišná. Naše civilizace je kapku dále.

  8. černá vewiurrka

    Dobrá otázka!Je přeci jasně řečený že někteří budou přímo před Bohem a jiný ne, viz Apokalypsa. Např je tam mnoho o upřednostnění mučedníků a paniců a panen (mme to tedy my wewiurrky smůlu). I tam zkrátka budou zasloužilí, zasloužilejší a nezasloužilí…

  9. Vewi, máš pravdu, bral jsem to moc idealisticky a uznávám svou chybu.Dogberte: Ale prdlajs. Naše civilizace je stejně zhůvěřilá jako byly civilizace v minulosti. Projdi si dějiny dvacátého století…

  10. černá vewiurrka

    Nebe a pekloV podstate, Nebe i Peklo jsou dnes brany jako stavy mysli, nikoli stavy tela – zadne kotle a sira a tak. Nebe je definovano jako " co oci nevidely a o cem usi neslysely" a "blizkost Boha", peklo pak jako "vecne oddeleni od Boha" a "vecne utrpeni" navic, Bozi laska nerozlisuje – viz podobenstvi o delnicich a mzde – stejne dostanou ti co makaj od rana, od obeda a i ti co prijdou na posledni chvili. Jak to spojit kdyz si to zdanlive odporuje? Mam za to ze proste kazdej dostane co nejvice chce a co mu chybi, na coz ukazuje i zacatek Kazani na hore – zname Blahoslavenstvi. Nu, je li mysl informace a energie kam se ztraci?

  11. Ano Vewi, to jsem měl na mysli, když mě jako první napadla ta rovnost. Mysl je informace a ne energie. Energie slouží pouze k udržování informace v mozku. Neexistuje žádný zákon zachování informace. Informace se ztrácí a mysl taky.

  12. černá vewiurrka

    Hm to ale není moc rovnost....někdo by rád obdiv, publikum, úspěch a podobně, mi by stačil hezký ekosystém o kerej bych se staral, nic víc. Dáš li každýmu člověku po čem touží nejvíc, dáš lidem hodně různý věci…a pak tím pádem není žádná rovnost v tom co kdo dostal.

  13. Rozlišoval bych především "rovnost" ve smyslu, že jsme se všichni narodili a měli jsme, jak se zpívá v jedné písničce "jak císařpán ďurečku do řiti", tzn. všichni jsme žijící bytosti, mimo to z jednoho druhu, a nikdo se nerodí už předem "ztracený", jako tomu učil Kalvín a mj. i někteří katoličtí teologové, od "rovnosti" ve smyslu levicového sociálního inženýrství, podle nějž by se vlastně všichni měli mít stejně nebo aspoň skoro stejně, neboť mají stejný žaludek, tzn. úspěšným je třeba plody jejich práce sebrat a rozdat neúspěšným. Osobně si troufám říci, že jsem inteligentnější, přemýšlivější, kreativnější atd. než převážná většina populace, stejně jako že vynikám nad průměr například v určitých sportovních disciplínách a obecně fyzickou kondicí. Ovšem nepoměřuji "kvalitu" člověka podle toho, co v jakém oboru umí a už vůbec ne podle toho, jakého společenského postavení dosáhl nebo dokonce co si vydělal. Mám takovou zásadu: Jednat s každým jako se suverénní bytostí a jako se sobě rovným, což znamená předem vzdanou nejvyšší poklonu, neboť se mám opravdu rád a vážím si sám sebe. Naprosto beru, že někdo je kupříkladu intelektuálně daleko níž než já a nevidím to jako důvod k povyšování se nad něj. Jeho potenciál prostě leží jinde. Jsou přesto lidé, kterými pohrdám, a to jsou lidé zabednění, hloupí a přesto namyšlení, naprosto bezcílní, kteří svůj potenciál ve všech oborech naprosto zazdívají, nic je nezajímá, ničemu nerozumí, nic pořádně neumí, ale ještě se budou prezentovat jako prototyp lidské dokonalosti. Takoví jsou u mě skutečně lidský odpad a nemám absolutně žádný důvod ani zájem se jimi jakkoliv zabývat. Když někdo řekne "hele sorry, tomuhle fakt nerozumím, neznám", nemám s tím ani ten nejmenší problém. Když někdo nerozumí, nezná a reaguje způsobem "to jsou p.čoviny a jenom debil se může zabývat nějakou filozofií" (čistě pro příklad), končí u mě, řadím mezi póvl, házím do škarpy.

  14. Allegore, mám to velmi podobně.