Monthly Archives: Březen 2007

Zamyšlení nad nesnášenlivostí

I když je mi jasné, že z naší společnosti nikdy nevymizí nesnášenlivost, xenofobie, odpor k čemukoli a komukoli jinému, přesto jsem se rozhodl napsat k tomuto tématu několik řádek. Pokusím se ilustrovat problém nesnášenlivosti především v oblasti náboženské, neboť jsem tuto oblast studoval, s tím, že pozorný čtenář se zamyslí i nad oblastmi, které jsem v této úvaze ponechal stranou. Zaměřím-li se na problematiku náboženských menšin, všimnu si v prvé řadě sugestivního rozviřování protisektové atmosféry, které naši zemi před léty postihlo (většinou z úst takzvaných odborníků ze „Společnosti pro studium sekt") a které je velmi ilustrativní, neboť u nás nabilo pojem sekta negativním emočním nábojem.

Celý příspěvek

komentářů 6

Filed under Úvahy a postřehy

Mys marné naděje

Loď do mlhy vplouvá

na cíl dávno se zapomnělo

vítr se opírá do starých plachet

jen tak

vzpomínka na maják kdesi v dáli

mlhavější stále jen

zasouvána

na marockou tanečnici modlící se k Alláhovi

kdysi dávno

osaměli na cestě do Indie…

Celý příspěvek

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Mys marné naděje

Filed under Poesie

Pramen Indoevropanů

Snad budete souhlasit když prohlásím, že naše civilizace vyrůstá především z řeckých (kultura), římských (právo) a židovsko-křesťanských kořenů více či méně okořeněných dalším folklórem (lidovou moudrostí!). Pomineme-li nyní semitský vliv židovský, který mezi indoevropské národy pronikl převážně díky křesťanství, zjistíme, že všechny ostatní vlivy (Maďaři, Finové a Estonci nechť prominou) se v dávné minulosti setkávají u společného pramene indoevropanství (či indoevro-panství?).

Celý příspěvek

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Pramen Indoevropanů

Filed under Recenze

Inspirace ze základů matematiky

Každé číslo je nekonečné; není rozdílu. AL I:4

ÚVOD
Ke skutečnostem, o nichž budu v tomto příspěvku pojednávat, mne přivedla kamarádka Helena K., studentka informatiky se zájmem o teoretickou matematiku, která nikdy nevěřila na magii a podobné nesmysly a vždy ji překvapovalo, že se takovými věcmi vůbec zabývám. Když jsme jednoho příjemného večera seděli v Blues baru na Traubově ulici, řekla mi, že čím hlouběji se zabývá fundamenty matematiky, tím víc cítí, že za tímto světem se skrývá Něco, co nějakým způsobem souvisí s matematickým pojmem prázdné množiny. Načež mi objasnila, jakým způsobem současná matematika definuje přirozená čísla. Bylo to velice zajímavé a tak jsem si od ní vypůjčil skripta o tomto pojednávající a důkladněji se nad nimi zahloubal. Tu část, která je pro nás obzvláště zajímavá, jsem se pokusil převyprávět tak, aby byla i pro matematické laiky v maximální míře srozumitelná. Zda se mi to povedlo, posuďte sami…

Celý příspěvek

komentáře 3

Filed under Magie-mystika-víra

O prázdných slovech

Je k neuvěření, kolik žije na světě lidí, kteří vědí, co je pro mě dobré. Ví to moje babička, ví to můj bratr (a dovoluji si prohlásit, že to ví i zbytek mého nevelkého příbuzenstva). Věděla to moje maminka (patrně nejlépe), musím však přiznat, že táta si tak jistý nebyl. Věděla to dokonce fyzioterapeutka, která mi pomáhala dát do pořádku zchromlou ruku (tato dobrá žena dokonce věděla, jak se mám cítit a jak na mne mají působit jarní dny!). Překvapivě to ví i jeden přítel, který přitom dozajista zná slovo zákona. Na rozdíl od nich všech a mnohých jiných můj psychoterapeut, moje duchovní učitelka a ani moje psychiatryně a také mnozí z mých přátel nevědí, co je pro mne dobré.

Celý příspěvek

komentáře 4

Filed under Úvahy a postřehy

Den, kdy Maria počala Ježíše (apokryf)

Byl horký letní podvečer a Maria v té chvíli nemyslela na nic určitého. Neklidně se procházela po prázdném domě svých rodičů, kteří slavili ve vesničce nedaleko Nazaretu obřízku syna jejího strýce. Maria zůstala doma, protože jí trápil úžeh. Potila se a snažila se nemyslet na bolest hlavy. Jestli bude takové vedro na mé svatbě s Josefem, nejsem si jista, nakolik jej mé vnady okouzlí, pomyslela si kriticky, když přičichla k podpaždí. Takové vedro může pokazit svatební noc… Při myšlence na svatební noc letmo sklouzla rukou níž, k podbřišku. Těšila se. Těšila se, až ji budou laskat silné Josefovy ruce, až ji budou líbat jeho poctivá ústa… Najednou ucítila za svými zády přítomnost někoho dalšího. Strnula. Neslyšela, že by někdo vešel. Přesto vnímala přítomnost toho za svými zády velmi zřetelně. Vlasy se jí v zátylku zježily. Pomalu se otočila.

Celý příspěvek

komentářů 13

Filed under Povídky a příběhy

Stín Dítěte (recenze)

Hledáme-li beletristickou reflexi převratného období nástupu Horova aeonu, není špatnou volbou sáhnout po fantastickém žánru. Mnohé již bylo řečeno o románu "Vlny ztišují vítr" bratří Strugackých, stejně jako o Heinleinově „Cizinci v cizí zemi", dílu Phillipa K. Dicka, cyberpunku a nelze nepřipomenout ani prorocké texty Williama S. Burroughse (jimž se budu věnovat jindy). Autorem, který všechny jmenované předchází (a některé z nich navíc nepochybně ovlivnil), je Henry Kuttner. Během svého krátkého života (1914-1958) napsal, ve spolupráci se svou ženou C. L. Moorovou, několik románů a velké množství povídek, jejichž výbor, vydaný nakladatelstvím Albatros, mne inspiroval k napsání této recenze.

Celý příspěvek

1 komentář

Filed under Recenze

Agnostik před tváří Boží

Agnostik: „Co to je za světlo? Kde to jsem? Kdo jsi?"

Bůh: „Jsem Bůh. Zemřel jsi a nyní stojíš před Mojí Tváří."

Celý příspěvek

komentářů 5

Filed under Povídky a příběhy

Evangelium bez mýtu?

Úvod

Rudolf Bultmann (1884-1976) bývá označován za největšího a nejvlivnějšího novozákoníka 20. století. Studoval na předních německých univerzitách. Habilitoval se roku 1912 v Marburgu; roku 1921 zde byl povolán jako řádný profesor Nového Zákona. Tam působil až do svého pensionování roku 1951. Mezi tamními kolegy se zvláště blízce seznámil s M. Heideggerem. Postupně se odpoutal od vlivu liberální theologie a na čas se volně přidružil k proudu „theologů Slova", usilujících o existenciálně oživené chápání prvokřesťanské a reformační klasiky.

Celý příspěvek

1 komentář

Filed under Filosofie a religionistika

Aleister Crowley: Kniha lží – kapitola 14

ΚΕΦΑΛΗ ΙΔ
SLUPKY CIBULE  
Svět je Vtip Obecného na úkor Částečného, pravil FRATER PERDURABO 
a rozesmál se. 
Ale ti učedníci, jenž seděli nejblíže, naříkali vidouce Všeobecné Utrpení.  
Ti vedle nich se smáli, vidouce Všeobecný Vtip. 

Celý příspěvek

komentářů 6

Filed under Překlady