“Down here, I’m God.“ čili Cenzůrní třináctero aneb Než vložíte komentář…

Nastal čas nastavit jasná a zřetelná pravidla ohledně komentování na tomto weblogu. Tato pravidla jsem (se souhlasem autora) převzal z blogu Martina Malého, poupravil jsem některé formulace a přidal několik vlastních. Považujte tato pravidla za závazná a řiďte se jimi, docílíte tak toho, že nevyplýtváte zbytečně svůj čas a energii na psaní komentáře, který bude smazán. Pokud patříte k mým přátelům, tak vězte, že skutečnost, že se známe, třeba i osobně, vám, co se těchto pravidel týče, nedává žádná dodatečná privilegia – jinak řečeno, porušíte-li pravidla, budete smazáni jako kdokoli jiný. Tentokrát už bez výjimky.

Než přejdu k jednotlivým pravidlům, tak krátké shrnutí, které by mělo postačit jako připomínka toho, oč tu jde:

Pokud se chystáte věcně a hodnotně vyjádřit k tématu článku, nemáte v úmyslu na mě útočit, sdělovat mi, že jsem blbec,  nechystáte se mě nutkavě obracet na nějakou politickou či náboženskou víru, pak klidně pište – váš komentář nebude smazán. Pokud si nejste zcela jisti, že mě neurazíte, tak si raději přečtěte následující body:

 

1. Tyto stránky nejsou veřejné médium, ale můj osobní blog, a vy zde nemáte žádná práva. O obsahu těchto stránek rozhoduji já; jsem zde poslední instancí i arbitrem. Pokud s tím máte problém, nekomentujte zde.

2. Pokud mi chcete sdělit něco mimo téma nebo k mojí osobě, použijte mail. Do komentářů to nepatří, může to z nich taky zmizet a pokud to bude rušit plynulý běh diskuse tak to pravděpodobně i zmizí.

3. Nemám rád, když komentátor urputně polemizuje s něčím, co jsem nenapsal, protože článek četl jen povrchně a udělal se mu názor. Mé články klidně čtete povrchne, ale ne pokud o nich chcete polemizovat.

4. Můžete si mne dobírat, pokud se známe natolik, že jste přesvědčeni o tom, že vaše “dobírání si” rozpoznám. Pokud jste tu potřetí a začnete si mne “přátelsky dobírat”, tak je dost možné, že s vámi vyběhnu.

5. Počítejte s tím, že ne všichni komentují proto, aby přispěli k diskusi. Tento weblog přitahuje dost existencí, co mne chtějí jen vyprovokovat. Pokud na jejich provokace zareagujete, smažu při čištění nejspíš i váš komentář.

6. Pokud vám sdělím, že si nepřeji vaše další komentáře, a to z jakéhokoli důvodu (obvykle kvůli permanentímu porušování těchto pravidel) a vy z jakéhokoli důvodu budete komentovat dál, hrozí vám, že se ocitnete na spamlistu Bloguje.cz.

7. Za žádných okolností neargumentujte ad hominem (místo logického protiargumentu se zaútočí buď přímo na autora). Opravdu to nemám rád. Pakliže tak učiníte, tak váš komentář buď smažu nebo vás, nahrajete-li mi na smeč, zesměšním. Za ad hominem považuji i amatérské psychologické rozbory a pochopitelně i argumentaci poukazem na mé politické i jiné přesvědčení, pakliže nesouvisí s tématem.

8. Na komentáře, jež nebudou obsahovat otázku ani žádnou jinou výzvu k odpovědi, se necítím být povinen odpovědět. Prostě už nechci ztrácet čas psaním komentářů v duchu “Díky za názor.” Když nemám čas, dopřeji si ten luxus, že nebudu odpovídat vůbec (ale to se obvykle předem omluvím).

9. Můžete mi tykat i vykat, to je na vašem uvážení. V případě tykání si ale rozmyslete formu komentáře – důvěrné a “kámošské” tykání nejspíš nebude to pravé ořechové, pokud nejsme fakt kámoši – jasné?

PPS: Trainman: “You don’t get it. I built this place. Down here, I make the rules. Down here, I make the threats. Down here, I’m God.” (Matrix: Revolution)