Deprese a léčba vírou

Píši-li zde o své nemoci, bylo nevyhnutelné, že si toho všimne nějaký křesťan a navrhne mi, coby zázračný lék, Ježíše Krista. A mimochodem – takový lék skutečně může fungovat a já se této problematice na pár řádcích pověnuji.
Čtu-li svědectví o tom, jak měl někdo problém s depresí a zbavil se jej tím, že uvěřil v křesťanské evangelium, jsem si téměř jist, že si nevymýšlí. To, co mu však z mého pohledu pomohlo především, nebyl bůh, jehož si vybral a jemuž zasvětil svůj život, ale mechanismus konverze. Z čeho tak soudím? Předně se zdá, že deprese běžně postihuje jak nevěřící (či věřící v jiné bohy), tak i křesťany a nezdá se tedy, že by křesťané byli vůči této nemoci imunní, i když jsem ochoten uznat, že křesťanská víra může pomoci utrpení deprese lépe snášet a snižuje pravděpodobnost sebevraždy. Nicméně vůči depresi křesťanství nepůsobí jako profylaktikum, stejně jako vůči jakékoli jiné nemoci. Ale pokud člověk v depresivní fázi uvěří a “obrátí se”, prožije velmi silný zážitek podobný například zamilovanosti. Nevím, jestli někdo zkoumal sérové hladiny různých hormonů a činnost mozku u čerstvých konvertitů nebo u zamilovaných – patrně nikoli a myslím, že výsledky by mohly být zajímavé! – nicméně předpokládám, že v takovém případě se celý systém “splaší” a začne fungovat v jiném módu. Droga MDMA (“Extáze”) prudce zvýší množství serotoninu na synapsích a vyvolává tak obdobné euforické stavy, jako výše uvedené případy konverze či zamilovanosti. Lze proto uvažovat o tom, že při náhlé konverzi dojde ke zvýšení hladiny serotoninu v mozku a tím i k potlačení příznaků deprese, která (mimo jiné) souvisí s nedostatkem tohoto neurotransmiteru. Obdobný proces je patrně nástup mánie či hypománie u lidí s bipolární poruchou. Přesný mechanismus, jak k tomu dochází, není, alespoň pokud vím, dosud znám, a je možné, že by takový objev přinesl nevídaný pokrok v léčbě této zákeřné a zničující nemoci. Sám jsem takový přesmyk do hypománie několikrát prožil a vždy to bylo velmi příjemné – cítil jsem se naprosto zdráv, plný energie a chuti do života a celé předchozí období se změnilo v těžko pochopitelnou noční můru, na níž bylo obtížné si vůbec upamatovat. Následovalo několik měsíců radosti, štěstí a velké pracovní výkonnosti, nicméně nakonec se obtíže zase vrátily. V případě konverze lze tvrdit, že hypománické období potrvá o něco déle, neboť konverze je obvykle spojena se vstupem do nějakého společenství, které dotyčného dokáže udržet na dosažené úrovni euforie. Nicméně v případě, že dotyčný trpí vážnou depresí, příznaky se nakonec nevyhnutelně vrátí a společenství pak může jeho stav ještě výrazně zhoršit, pokud neporozumí, že se jedná o nemoc, a bude se nemocnému snažit vsugerovat, že si ten stav způsobil nějakou hříšnou činností či hříšnými myšlenkami. Bůh, který na počátku nemoc vyléčil (ve skutečnosti šlo pochopitelně o mechanismus konverze), už nepomáhá a krize víry, která potká i mnoho duševně zdravých věřících, je v takovém případě, soudím, obzvláště palčivá. Lék v podobě Krista již nezabírá – je to takříkajíc lék na jedno použití. V této souvislosti má nemocný štěstí, pokud je členem nějaké velké a zavedené církve, která má pojmosloví a mechanismy jak s touto problematikou pracovat (z křesťansky spirituálního hlediska o tom skvěle pojednává ve své Temné noci duše sv. Jan od Kříže). V případě, že je nemocný členem nějaké jurodivé evangelikální církvičky, čekají jej pravděpodobně obzvláště krušné chvíle. V každém případě však bude nucen začít svou nemoc řešit standardními metodami, tedy psychiatricky a psychoterapeuticky, či případně protrpět určité období a zopakovat prožitek konverze, tentokrát v podobě nějaké formy nového “duchovního prozření”.
Co říci závěrem? Soudím, že v těchto případech depresi neléčí Ježíš Kristus, ale mechanismus konverze. U většiny postižených se však jedná pouze o dočasnou úlevu. Sázka na stabilizaci hladin neurotransmiterů v mozku prostřednictvím léků spojená s prací na sebepoznání prostřednictvím psychoterapie sice nepřinese tak efektní změnu jako náboženská konverze, je však prostředkem, jak se dopracovat dlouhodobější nápravy neuspokojivé zdravotní situace.