AMOR VACUI - zápisky z cesty
Jaroslav A. Polák - Kojot hrající si na filosofa
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
úterý, 29. září 2009
Včera mi bylo tak zle, že i nesnesitelné poslední dny působily dojmem dovolené na pláži.
Vlastně tento článek píši včera pro dnešní zveřejnění (z mého pohledu dnes pro zveřejnění dnešní) a zkouším se z toho vypsat. Když se mi z toho nepodařilo vyspat, což jsem během dne zkusil celkem dvakrát a potřetí jsem k tomu neměl daleko. Je mimochodem zajímavé, když usínám při četbě knížky. Upadám do stavu, kdy se mi zdá, že čtu dál – buď tutéž knihu, nebo – častěji – něco jiného. Často je to zajímavé snové čtení, ale nejsem si schopen z něj cokoli zapamatovat... Ale zpět k tomu, co jsem musel řešit. Představte si, že je vám tak zle, že sebevražda vypadá jako jediné schůdné řešení celé té mizérie. V takové chvíli skutečně ztrácíte pud sebezáchovy, jsou to okamžiky tak bolestipné, že hledáte cokoli, co by vám ulevilo. Pokud jste jako já, tak se vyhýbáte patákům jako je Lexaurin, Neurol či jiné benzodiazepiny, protože víte, že je to jen odklad a stejně to moc nepomůže (tedy v mém případě). Nakonec si je stejně vezmete, ne proto, že chcete utíkat před problémem, ale ze stejného důvodu, z jakého si vezmete něco na bolení hlavy, pokud je bolest taková, že je k zešílení. Nebo pokud vás šíleně bolí zub a musíte nějak vydržet do rána, na kdy jste domluvení se zubařem. Prostě zkusíte cokoli, abyste si od té bolesti alespoň na chvíli odpočinuli. Takže jsem si vzal Lexaurin a posléze i Neurol, což trochu utlumilo tu šílenou psychosomatickou bolest celého těla a umenšilo palčivost bolesti psychické. Jen trošku, ale lepší než nic. Stále se cítím hrozně a nezabiju se jen proto, že mé ženě na mně z důvodů, které tak docela nechápu, záleží a vymohla si na mně slib, že než se k takovému kroku rozhodnu, zkusím nejdříve, zda mi nepomůže hospitalizace. Což by v tomhle stavu byl patrně dobrý nápad, jistě bych si v blázinci trochu odpočinul, ale myslím, že po návratu by se vše brzy vrátilo do starých kolejí. Především bych však musel přerušit intenzivní psychoterapii, na kterou chodím, a která je z dlouhodobého hlediska důležitější, než sebedelší odpočinek v šaškecu. Ostatně můj současný stav jistě souvisí i s tím, že právě procházím změnou léků...
A teď se určitě najde nějaký chytrák, který mi řekne, že se mám vzdát služby "temným silám" a pokud možno se obrátit k zaručeně jedinému a pravému Kristu pánu, případě mudrc, jenž mi poradí, že bych se měl věnovat fyzické či jiné práci, cvičit, bojovat, lézt po horách, prostě zatnout zuby, překonat to a tak dále a tak dále... A víte co? Chcete-li mi psát do komentáře podobné "rady", běžte raději do prdele rovnou, než vás tam pošlu. Dělání sice opravdu všechny smutky zahání, jak se zpívá v jedné pohádkové písničce, ale já nejsem smutný, netrpím rozladou, nezažívám splín či depku, ale usiluji přežít v extrémní situaci, jejíž slučitelnost se životem je vpravdě diskutabilní. Můj mozek se zbláznil, pracuje v sebedestruktivním módu a je to právě má vůle, která mne drží při životě, a na další věci se jí už téměř nedostává. A vlastně se to netýká jen moyku, ale celého těla... Myslím, že bych se měl zmínit o zpětnovazebných smyčkách – je prokazatelné, že psychika ovlivňuje tělo, včetně pochodů v mozku a dokonce mění i jeho tvar. To pak zpětně ovlivňuje psychiku. Vážně si myslíte, že takovou smyčku dokáže změnit nějaké jednoduché řešení? Nějaký prostý recept typu "Seber se!" Napadá mne přirovnání k lidskému ovlivnění životního prostředí – pouhé přerušení jedné části působení nemůže napravit vzniklé škody. Je třeba sanace a rekultivace. A to nejde učinit ze dne na den...
Tím chci říci, že je možné, že – kromě vrozené dispozice – ovlivnilo rozvoj nemoci i několik špatných rozhodnutí v mém životě, že si za to skutečně do určité míry "můžu sám". No a co? Jestli jste nikdy neudělali nic, čím byste ohrozili své zdraví, hoďte kamenem...
No, myslím, že cesta "vypsání se" z těch hrůz příliš nefunguje, takže to ukončím a pokusím se napsat nějaký konstruktivnější text, třeba recenze nedávno přečtených knih. Závěrem jen zmíním, že se svou nemocí pracuji – každý týden u psychoterapeuta, dále pak prostřednictvím snů, kontemplacemi nad sděleními obsaženými v různých extrémních stavech (pokud nejsou tak silné, že je to nad mé schopnosti) a obracením se na svého boha, aby mne provázel temnotou a pomáhal mi přežít. Na víc v současné době nemám dost sil, ale neřekl bych, že je to zrovna málo...
A teď se určitě najde nějaký chytrák, který mi řekne, že se mám vzdát služby "temným silám" a pokud možno se obrátit k zaručeně jedinému a pravému Kristu pánu, případě mudrc, jenž mi poradí, že bych se měl věnovat fyzické či jiné práci, cvičit, bojovat, lézt po horách, prostě zatnout zuby, překonat to a tak dále a tak dále... A víte co? Chcete-li mi psát do komentáře podobné "rady", běžte raději do prdele rovnou, než vás tam pošlu. Dělání sice opravdu všechny smutky zahání, jak se zpívá v jedné pohádkové písničce, ale já nejsem smutný, netrpím rozladou, nezažívám splín či depku, ale usiluji přežít v extrémní situaci, jejíž slučitelnost se životem je vpravdě diskutabilní. Můj mozek se zbláznil, pracuje v sebedestruktivním módu a je to právě má vůle, která mne drží při životě, a na další věci se jí už téměř nedostává. A vlastně se to netýká jen moyku, ale celého těla... Myslím, že bych se měl zmínit o zpětnovazebných smyčkách – je prokazatelné, že psychika ovlivňuje tělo, včetně pochodů v mozku a dokonce mění i jeho tvar. To pak zpětně ovlivňuje psychiku. Vážně si myslíte, že takovou smyčku dokáže změnit nějaké jednoduché řešení? Nějaký prostý recept typu "Seber se!" Napadá mne přirovnání k lidskému ovlivnění životního prostředí – pouhé přerušení jedné části působení nemůže napravit vzniklé škody. Je třeba sanace a rekultivace. A to nejde učinit ze dne na den...
Tím chci říci, že je možné, že – kromě vrozené dispozice – ovlivnilo rozvoj nemoci i několik špatných rozhodnutí v mém životě, že si za to skutečně do určité míry "můžu sám". No a co? Jestli jste nikdy neudělali nic, čím byste ohrozili své zdraví, hoďte kamenem...
No, myslím, že cesta "vypsání se" z těch hrůz příliš nefunguje, takže to ukončím a pokusím se napsat nějaký konstruktivnější text, třeba recenze nedávno přečtených knih. Závěrem jen zmíním, že se svou nemocí pracuji – každý týden u psychoterapeuta, dále pak prostřednictvím snů, kontemplacemi nad sděleními obsaženými v různých extrémních stavech (pokud nejsou tak silné, že je to nad mé schopnosti) a obracením se na svého boha, aby mne provázel temnotou a pomáhal mi přežít. Na víc v současné době nemám dost sil, ale neřekl bych, že je to zrovna málo...
PS: Dnes ráno jsem se probudil do hrůzy srovnatelné s tou včerejší, takže pokud se nebudu příliš hluboce věnovat komentářům, tak proto... Psát s přemýšlet se mi uspokojivě daří až pozdě v noci.
úterý, 29. září 2009 | rubrika: Co život dal a vzal |
Tvorba tohoto blogu vyžaduje čas, práci a něco peněz, ale dělám to rád a s chutí. Nicméně pokud jste tu rádi, oceňte moji práci čas od času tím, že podpoříte libovolnou částkou projekt Praga-Haiti nebo sluneční školu Surya. Děkuji.
Co četli ostatní?
Komentáře
DISKUSE MŮŽE BÝT MODEROVANÁ
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
[1] (L. - WWW) Vloženo 29.09.2009, 11:59:33 x
[2]Netřeba zveřejňovat, (@Teo ) Vloženo 29.09.2009, 12:42:00 x
posílám se doprdele sám. ;) Jenom se mi zdá, že se moc zabýváš sám sebou. No a to, zejména v tomhle konkrétním případě, nemůže vést k dobrým koncům... přičemž "dobrým koncem" mám na mysli Tvůj osobní prospěch. Tak sorry, už padám...[3] (Kojot - WWW) Vloženo 29.09.2009, 13:19:17 x
[4] (Liška - WWW) Vloženo 29.09.2009, 14:29:29 x
Nic neradím :-) jen se podivuju, že stále písmochrlíš, že si neodpočineš, nelehneš, neusneš, nevysereš se na nějaké čtenáře.
Jo, zabýváš se sám sebou, to souhlasím s @Teem ; ale kdyby to šlo jinak, tak by to šlo jinak, ne?
Být hospitalizovaný kvůli změně léků mi připadá normální, to dělá hodně lidí; ale to si uvážíš sám, s tou intenzivní terapií.
Seš prostě sekáč. :-)
[5]Vydrž... (Bretislav - Mail ) Vloženo 29.09.2009, 15:02:04 x
(Kdyby to tak jednou přešlo napořád!)
[6] (Karkulka ) Vloženo 29.09.2009, 16:14:54 x
Obdivuju, smekám, držím palce a taky děkuju, že mi svým psaním o tom pomáháš některým věcem lépe porozumět...[7]To jsem nemyslil že to ještě může být horší... (černá vewiurrka - Mail ) Vloženo 29.09.2009, 17:28:07 x
[8] (Robert Wankes ) Vloženo 29.09.2009, 17:58:50 x
...nevím co říct Kojote, snad jen, že tu máš kolem lidi, které ani neznáš, ale přesto jim na tobě záleží...drž se![9] (Kojot - WWW) Vloženo 29.09.2009, 18:38:48 x
[10] (aiko - Mail ) Vloženo 30.09.2009, 10:24:20 x
[11] (nominek - WWW) Vloženo 30.09.2009, 22:14:48 x
ad psychosomatické bolesti - nemůžu říct z vlastní zkušenosti, ale kdysi, když jsem se o deprese více zajímala, narazila jsem na zmínku o tom, že docela dost při nich tělo spaluje hořčík a vápník. A vím, že jednomu z lidí, které znám, braní větších dávek hořčíku trochu od té fyzické bolesti pomáhalo...
[12] (Kojot - WWW) Vloženo 01.10.2009, 11:04:05 x
[13]K věci... (černá vewiurrka - Mail ) Vloženo 01.10.2009, 12:27:54 x
[14] (Kojot - WWW) Vloženo 01.10.2009, 15:56:29 x
[15]Elektrosmog.. (černá vewiurrka - Mail ) Vloženo 02.10.2009, 12:15:04 x
[16] (Kojot - WWW) Vloženo 02.10.2009, 12:52:14 x
Všechna pole jsou nepovinná.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
MÁTE DOMA MÍSTO PRO DALŠÍ DUŠI?
PODPOŘTE UŽITEČNÝ PROJEKT!

Amor Vacui by Jaroslav A. Polák is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License.
AŽ DOSLOUŽÍM, CHCI DO SBĚRU!
*




