AMOR VACUI - zápisky z cesty

Zdálo se mi o skupince lidí, kteří se ocitli na nějakém ostrově uprostřed oceánu. Vládlo tam subtropické podnebí a bylo tam velmi příjemně. Na tom ostrově žila nebezpečná kočkovitá šelma, obrovský šavlozubý lev, ale lidé, o nichž se mi zdálo, jej ulovili a byli na to hrdí. Připadali si neporazitelní. Nutno podotknout, že jsem nebyl žádným z nich, byl jsem v tom snu v pozici pozorovatele. Ti lidé dál žili na ostrově a opájeli se vlastní skvělostí. Vždyť přeci zabili šavlozubého lva!

Jednoho dne se však probudila k životu jiná šelma. Možná se probudila sama od sebe, možná ji probudili ti lidé, nevím. Byl to obrovský, snad pětimetrový bílý medvěd. Běhal po zadních a byl nesmírně rychlý. Na předních tlapách měl metrové drápy ostré jako břitvy. Zaútočil na lidi na ostrově a začal masakr. Stačilo jediné švihnutí tlapou a změnil člověka v krvavé kusy masa. Lidé se rozprchli – nebyli schopni být pohromadě a jejich síly na sílu nové šelmy nestačily. Bílý medvěd procházel ostrovem a jednoho po druhém brutálně a bez lítosti zabíjel. Někteří lidé se ukryli do jeskyní a zabarikádovali se, ale medvěd je vyčmuchal, rozbil barikádu a zabil je. Jiní se snažili udržet v pohybu a neustále prchali, ale medvěd byl rychlejší, dohnal je a zabil. Nakonec zbyl poslední muž. S tímto mužem jsem se ve snu částečně ztotožnil a prožíval to s ním. Vylezl na nejvyšší bod ostrova, kde skála tvořila ostroh, pod nímž bylo moře a útesy. Ten muž si s sebou vzal své horské kolo. Rozhlížel se a čekal. Po nějaké době zahlédl bílého medvěda, jak míří nahoru.

"Héééj, čumáčku!" zakřičel na něj. "Tady jsem!"

Medvěd se rozběhl a běžel jako vítr!

Muž nasedl na kolo a vyrazil vstříc ostrohu. Medvěd jej rychle doháněl, byl ještě mnohem rychlejší, než se ten muž domníval. Přesto se muži podařilo dojet na konec ostrohu a s pocitem Nedostal jsi mě! se vrhnul ze skály vstříc útesům...

(22. 12. 2008)

linkuj.cz vybrali.sme.sk