17.
Hear me, ye people of sighing!
The sorrows of pain and regret
Are left to the dead and the dying,
The folk that not know me as yet.
V této souvislosti je třeba připomenout funkci žalu jako faktoru proměny vědomého v nevědomé v mytologiích – především v antických bájích. Konkrétně lze připomenout například Niobé měnící se v plačící kámen či naříkající sestry Faëthontovy měnící se ve stromy (dalším zajímavým případem proměny ve strom je osud Dafné, která se vzpírala lásce solárního Apollóna). Viz Ovidiovy Proměny. Jsou to pěkné symboly paralyzujícího, umrtvujícího a jasnost vědomí zastiňujícího účinku žalu a (sebe)lítosti. V souvislosti s tímto veršem pokládám za užitečné vrátit se v kontemplaci k prožitým chvílím tohoto druhu a analyzovat, jakým způsobem se toto umrtvení či zastínění vědomí projevovalo v konkrétních případech. Psychologové hovoří též o zúžení vědomí, tedy o stavu, kdy člověk není schopen vidět různá východiska, jež jsou pro ostatní zjevná. Žalem paralyzovaný člověk, stejně jako socha, nemůže pohnout hlavou, změnit úhel pohledu…
18. These are dead, these fellows; they feel not. We are not for the poor and sad: the lords of the earth are our kinsfolk.
19. Is a God to live in a dog? No! but the highest are of us. They shall rejoice, our chosen: who sorroweth is not of us.
20. Beauty and strength, leaping laughter and delicious languor, force and fire, are of us.
21. We have nothing with the outcast and the unfit: let them die in their misery. For they feel not. Compassion is the vice of kings: stamp down the wretched & the weak: this is the law of the strong: this is our law and the joy of the world. Think not, o king, upon that lie: That Thou Must Die: verily thou shalt not die, but live. Now let it be understood: If the body of the King dissolve, he shall remain in pure ecstasy for ever. Nuit! Hadit! Ra-Hoor-Khuit! The Sun, Strength & Sight, Light; these are for the servants of the Star & the Snake.
Lidu, který mne ještě nezná… Neboli: dokonce i uvzdychaný sebelítostivec není nutně zcela odepsaný. Proč jej tedy máme nechávat zemřít v bídě? Proto, že jakákoli péče by vedla k petrifikaci sebelítosti. Zemřít zde nutně neznamená fyzickou smrt, i když ji znamenat může. Může být ale řeč o transformaci již za života, o níž bychom dotyčného svou péčí mohli snadno připravit.
Pro ubožáky a smutné tu nejsme… Člověk, uvězněný ve svém egu, není schopen porozumět našemu přístupu. Snaha jakkoli mu tento přístup nabídnout, by byla jen ztrátou času. Člověk, který se odpoutá od svého ega, se stává ne-zištným. Verš proto varuje před házením perel sviním.
Vyvázání se z vlastní duchovní bídy je možné, ale musí to udělat každý sám. Teprve poté je skutečně schopen zpracovat poselství Liber AL. Proto je Liber AL určena až pro stupeň Zelator. Viz můj komentář k I:35. Člověk, který je dosud ve světě iluzí, potřebuje analýzu, neboli proč a protože, a tudíž i jiný typ textů. Na základě vlastní zkušenosti mohu říci, že přinejmenším mně Kniha Zákona k nakouknutí nad závoj Parokethu příliš nepomohla, a teprve poté, co jsem se naučil, alespoň občas, pobýt nad světem ilusí, začal jsem být skutečně schopen začít se Knihou Zákona hlouběji zabývat…
DOG – GOD: i zde je naznačena možnost transformace. Chudák musí zgruntu obrátit svůj pohled na život (a tím i svůj život) naruby, se z Psa stal Bohem.
Souvislost s I:30 a II:44. V tomto smyslu lze hovořit o tom, že I: 30 skutečně hovoří o radosti ze smrti. Ale použitý termín je skutečně správně „rozplynutí“ tak, jak je v tomto verši a ve verši II:44.
Dále je zde souvislost s I:18 – ten, kdo realizuje svou vůli, je korunovaným králem. Had na koruně je symbolem obnovy, renovatio. V údobí egyptské Staré říše měl na posmrtnou existenci po boku bohů nárok pouze král, bůh na zemi. To platí i nyní, ale cesta ke Koruně je otevřena každému, neboť zákon je pro všechny.
22. I am the Snake that giveth Knowledge & Delight and bright glory, and stir the hearts of men with drunkenness. To worship me take wine and strange drugs whereof I will tell my prophet, & be drunk thereof! They shall not harm ye at all. It is a lie, this folly against self. The exposure of innocence is a lie. Be strong, o man! lust, enjoy all things of sense and rapture: fear not that any God shall deny thee for this.
Já jsem Had… – jinak původní. Ctil bych skutečnost, že Snake (respektive Serpent) je v originále s velkým počátečním písmenem. Tak i nadále.
K symbolice hada bylo řečeno mnohé, doplnil bych jen jednu důležitou mytologickou představu: Had byl považován za nesmrtelného (věkem), odolávajícího času tím, že svléká kůži. Velmi působivě je tento mýtus zachycen v Eposu o Gilgamešovi, kde had pozře bylinu zajišťující nesmrtelnost a svlékne kůži. Tím o nesmrtelnost připraví Gilgameše, který se musí smířit s tím, že je smrtelníkem. V souvislosti s problematikou věčnosti a pomíjivosti je Epos o Gilgamešovi i v mnoha jiných ohledech pozoruhodným pramenem.
23. I am alone: there is no God where I am.
Jsem sám: není Boha, kde já jsem.
ALONE má jako první význam SÁM a až jako doplňující význam OSAMĚLÝ. Pro osamělý (ve smyslu pocitu) by bylo užito slova LONELY. Osamělost je v češtině obvykle užívána pro psychický stav související se sebelítostí. A lonely mi nechutně evokuje Elvise… 😉
Srovnej:
Bůh řekl Mojžíšovi: JSEM, KTERÝ JSEM. A pokračoval: Řekni Izraelcům toto: JSEM posílá mě k vám. (Exodus 3:14)
Rci: On Bůh je jedinečný, Bůh sám o sobě věčný. Neplodil a nebyl zplozen a není nikoho, kdo je mu roven. (Korán, Súra 112)
Ašhadu an lá iláha illá Alláh wa Muhammadan rasúlu Alláh. (Vyznávám, že není božstva kromě Boha a Muhammad je posel Boží.; šaháda – islámské vyznání víry).
Kniha Zákona zde, stejně jako ve verši II:7, navazuje na dávnější proklamace o jedinosti Boha. Nyní již ale není vnější autority ve smyslu uvedených slavných výroků. Hadit není Bůh, vyžadující uctívání, neboť je uctívač, není tím, kdo žádá, abychom k němu přišli, neboť je tím, kdo přichází.
Není boha mimo člověka (Liber OZ).