Oh, really? Yes, REALLY! Islamofobní hnutí udělalo krok, jímž z hlediska elementární logiky dokonale odstřelilo jeden z pilířů své ideologie a já nevím, jestli se mám smát nebo brečet.
Konkrétně se jedná o sbírku na pomoc Kurdům statečně bojujícím proti teroristickému Islámskému státu. S tím lze samozřejmě jedině souhlasit, protože na rozdíl od těch našich šašků bojujících pod vedením trpaslíků s napoleonským komplexem proti islámskému extrémismu (nedůsledným!) bojkotem kebabů, ultranacionalistickými kecy a šibenicemi pro zrádce na náměstích, příležitostným urážením a napadáním lidí, co vypadají jako nepřátelé, a agresí vůči cyklistům… Kurdové skutečně, tj. se zbraní v ruce a s nasazením svých životů, bojují se skutečnými islámskými teroristy.
Kurdové jsou cool a sexy a to rozhodně nemyslím ironicky!
Kurdové jsou aktuálně největší frajeři na Blízkém východě a to jim nešlape na paty jen Islámský stát, ale i stát, který je i naším spojencem v NATO – Turecko, které plánuje zabrat Kurdy obsazená území v Sýrii.
Jen mají jednu podstatnou „vadu“: Většina Kurdů se hlásí k sunnitskému islámu (v tradici šáfiovské právní školy). Ano, milí zlatí, Kurdové jsou povětšinou „musla“. Přesto však, z hlediska islamofobní ideologie zcela nesmyslně, bojují proti „muslům“ z IS, bez problémů na svém území tolerují náboženské menšiny jako jsou jezídové, jarsanisté, zoroastrovci, židé a křesťané, a nemají problém ani s agnostiky a ateisty a samozřejmě ani komunisty, vždyť Strana kurdských pracujících (PKK), která je, což je pikantní, stále na americkém seznamu teroristických organizací, je radikálně levicová, marxistická a ozdobená rudou hvězdou. A pozor: Kurdští muslimové dokonce nebrání ani konverzím muslimů ke křesťanství. Divné, což?
Když jsem na tuto skutečnost poukázal na islamofobní diskusní stránce, bylo mi řečeno, že Kurdové jsou „musla z donucení“ a brzy od islámu odpadnou. Ne, moji milí, ani tenhle výklad neprojde. Kurdistán se rozkládá na územích těchto států: Turecko, Sýrie, Irák a Írán. Z těchto čtyř zemí je islámskou teokracií jen Írán, takže „musla z donucení“ bychom mohli očekávat pouze tam. Ostatní zmíněné země byly po celou moderní historii sekulární a ačkoli ta vládly a vládnou v mnoha směrech autoritářské režimy, donucování v oblasti náboženství ve svém „repertoáru“ nikdy neměly. Kurdové v Turecku, Sýrii a Iráku mohli od islámu bez obav odpadnout už dávno.
Neprojde příliš ani argument nepřítel mého nepřítele je (dočasně) mým přítelem, podporujeme menší zlo proti většímu. Jednak proto, že Kurdové jsou v rámci sbírky prezentováni jako jednoznační klaďasové (což samozřejmě jsou, ale spíše z pohledu levičáka, kterému islám nevadí, než z pohledu islamofoba), ale hlavně: Pokud jsou Kurdové menší zlo a jejich islám je tedy méně zlý, popírá se tím islamofobní teze, že neexistuje umírněný islám a že islám je ve své podstatě absolutně zlý. Protože pokud by tomu tak bylo, jak by mohli být Kurdové menším zlem? Proč by se nepřidali k IS? Proč se vlastně muslimové celého světa houfně nepřidávají k IS? Logická odpověď zní, že jejich interpretace islámu je prostě jiná, než fundamentalistická, a tudíž umírněný islám existuje. Islamofob, který označí sunnitské Kurdy za menší zlo nebo za jakkoli přijatelnější než Islámský stát je nevyhnutelně v rozporu s tezí o neexistenci umírněného islámu.
Pokud jsou tedy Kurdové povětšinou muslimové a současně jsou hrdinní bojovníci proti islámskému fanatismu, vyvrací sama jejich existence islamofobní tezi, že „neexistuje umírněný islám tak, jako neexistuje umírněný nacismus“ a tezi, že islám je ve své nejvlastnější podstatě zhoubná ideologie. Obojí zároveň prostě nemůže platit: Buď jsou Kurdové hrdinové, nebo jsou stoupenci „ideologie horší než nacismus“. Obojí současně platit nemůže. Těžká volba islamofobova!
Předjímám námitku, že Kurdové nejsou žádní pořádní muslimové, protože jako pořádní muslimové nevypadají a nechovají se tak. Tato námitka vyplývá z faktu, že islamofobové a islámští fundamentalisté mají společné dvě věci: Fanatismus (to ale nyní pomiňme) a názor na to, jak má takový správný islám vypadat. Naštěstí drtivá většina světového muslimstva názor spojené fronty „islamoklastů“ a islámských fundamentalistů k velkému štěstí nás všech nesdílí.
A když říkám většina, přidám trochu matematiky, protože matiku okecat prostě nelze:
Řekněme, že je na světě 1,6 miliard muslimů. A teď udělám něco absolutně nehorázného a řeknu, že na světě je půl milionu islámských teroristů (dovedete si představit to peklo, kdyby to byla pravda?). Klasickou trojčlenkou dojdeme k závěru, že islámští teroristé tvoří 0,03125% muslimské populace. To je jedna třiadvacetina procenta!
Řekněme dále, že na světě je třeba 100 milionů saláfistů (wahhábistů). Ve skutečnosti to bude mnohem méně, ale proč bychom troškařili? Pokud by tedy celou populaci Saúdské Arábie, zemí Perského Zálivu (s odečtenými přistěhovalci za prací) a Afghánistánu tvořili fanoušci burek, stále by tvořili jen 6,25% populace veškerého muslimstva.
Kurdové tudíž nejsou jakousi zvláštní výjimkou, dokonce se ani nehlásí k té úplně nejliberálnější sunnitské právní škole (což je hanífovský mazhab), jsou to prostě jen muslimové, kteří mají k Usámovi tak daleko jako běžný křesťan k Patu Robertsonovi, a na rozdíl od jiných normálních muslimů ve světě se jich celá záležitost velmi bezprostředně dotýká a mají záviděníhodnou kuráž.
Kurdové si zaslouží pomoc a podporu a pokud jim ji poskytne i Blok proti islámu, dobře tak. Kurdové to rádi přijmou a pokud se dozví, kdo se na tom podílel, budou si asi myslet své, ale darovanému koni na zuby koukat nebudou. Kurdové ovšem také na základě velmi bolestných zkušeností dobře vědí, jak na ně svět rád zapomíná, takže neočekávám, že počítají s trvalou podporou jakéhokoli druhu ze strany kohokoli. Podaří-li se zlikvidovat Islámský stát, je dost dobře možné, že svět opět zapomene a země NATO podpoří svého tureckého partnera v boji proti „kurdským teroristům“. Nepředpokládám, že by v takovém případě čeští islamofobové organizovali nějakou podporu a na stranu Kurdů se opět postaví pouze anarchisté…
Doufám, že Kurdové s takovým vývojem počítají a již s předstihem, jakkoli vyčerpáni bojem s IS, posilují své pozice u hranice s Tureckem a mají připravené strategie pro informační válku na sociálních sítích.
Existence Kurdů je tedy, jak jsem ukázal, pro islamofoby velkým kamenem úrazu, protože nabourává jejich základní ideologický koncept. Bohužel se nedomnívám, že by můj poukaz na tuto skutečnost něco podstatného na myšlení našich xenofobních spoluobčanů změnil, protože jsou příliš dobře vycvičeni v orwellovském doublethinku a na rozdíl od myslících lidí je nějaký ten paradox nemůže rozhodit.