Uznávám, že co se současného infotainmentu a propagandy týče, nejsem tak úplně objektivní, navíc je v médiích nej(h)různějších sraček tolik, že kdyby se měl člověk vyjádřit ke všem, nedělal by nic jiného, ale přece jen, aspoň občas, třeba teď, k titulku „Jednotky věrné Asadovi zabily 30 poutníků nedaleko Hamá“ (iDnes)
Ehm. Je namouduši těžké představit si jednostrannější zdroj než jednu z válčících stran ve vleklém konfliktu, nota bene ve vleklém současném konfliktu, kde je mediální obraz zcela regulérní součástí těžké bojové techniky. A pak to zveřejnit pod výše uvedeným titulkem, případně pod titulkem „Syrské jednotky zabily nedaleko Hamá 30 poutníků“ (Lidovky, které ale aspoň v textu použily slovo „prý“). A to jako fakt?
No vážně, to si myslíte, že vám lidé uvěří, že vládce země v době, kdy všichni zúčastnění mají mobily na které lze nahrávat video a kdy mediální obraz rozhoduje o sankcích OSN, přikazuje svým jednotkám vraždit nevinné civilisty. To je fakt logické, to přece diktátoři dělají, diktátoři jsou zlí, i kdyby je to mělo stát život, no ne? To přece ví každej, Máňo…
A ono jo, ona tomu potřebná většina fakt věří.
Přemýšlím v téhle souvislosti, do jakých hlubin současná novinařina ještě klesne. Nu, patrně tam, kam ji čtenáři klesnout dovolí – a zatím se zdá, že běžní konzumenti infotainmentu jsou se svými denními příděly mediálních otrub stále ještě celkem spokojeni.
Přeje si panstvo vraždičku? Masakříček? Válčičku? A nášup bude? Ale to víte, že ano, a dáte si k tomu ještě trochu kečupu?