Tajemná etymologie slova “krajta“

Když jsem se dnes na etymologickém semináři, který navštěvuji, dozvěděl, že slovo “krajta” má neznámou etymologii, zpozorněl jsem. V Rejzkově etymologickém slovníku se dočteme pouze to, že slovo se vyskytuje pouze v češtině, je novější a nejasné. To mě pochopitelně zaujalo.
Mimochodem – už sama skutečnost, že “krajta” je ryze česká, stojí za pozornost. Jiné jazyky nabízejí variace na původně řecké “python” (související s Delfami, věštírnou a posvátným hadem). Odkud se tedy “krajta” mohla vzít? Podařilo se mi zjistit, že se slovo “krajta” – v podobě “krayta” – vyskytuje již v Jungmannově Česko-německém slovníku, historie slova tedy sahá do období před rokem 1840. Jediná možnost, kterou jsem během odpoledního pátrání objevil, je souvislost s anglickým “krait”, což je rodové jméno velmi jedovatých korálovcovitých hadů rodu Bungarus a do češtiny se překládá jako “bungar”. Následně jsem byl upozorněn, že v ruštině slovo “krait” (“крайт”) rovněž existuje. Anglické “krait” pochází z hindského a urdského “karait”, což je pojmenování dotyčného hada s nímž se mimochodem setkáme ve slavné Kiplingově povídce Rikki-tikki-tavi (součást Knih džunglí). Totéž lze předpokládat i o ruském “крайт”.
Otázkou je, jak se mohla ze smrtelně jedovatého kraita-bungara stát velká, silná, leč nejedovatá krajta. V Indii žijí jak bungaři, tak krajty, konkrétně krajta tygrovitá (Python molurus), která je – podobně jako bungaři – pestře zbarvená. Ovšem bungaři dorůstají délky 1 – 1,5 metru, zatímco krajta tygrovitá 5 – 8 metrů. Nicméně v jihovýchodní Asii (Malajsie, Sumatra, Borneo) žije jen cca 150 cm dlouhá krajta pestrá (Python curtus).
Mohlo tedy slovo “krajta” vzniknout omylem? Nebylo by to poprvé, co při vzniku slova došlo k posunu významu. V každém případě by stálo za to prozkoumat, v jaké době se slovo “krajta” v češtině vlastně objevilo a jestli třeba nevzniklo z představy, že “karait” znamená v hindštině (nebo “krait” v angličtině a v ruštině) prostě “had z Indie”.